Sergej Birjuzov: Porovnání verzí

Sergej Semjonovič Birjuzov
Sergej Semjonovič Birjuzov
Narození	21. srpna 1904; Skopin
Úmrtí	19. října 1964 (ve věku 60 let); Bělehrad
Místo pohřbení	Hřbitov u Kremelské zdi
Alma mater	Frunzeho vojenská akademie; Moskevská vyšší vojenská velitelská škola
Povolání	politik, voják, důstojník a vojevůdce
Ocenění	Leninův řád; Řád hrdiny lidu; Medaile 40. výročí Ozbrojených sil SSSR; Medaile 30. výročí sovětské armády a námořnictva; medaile Za osvobození Bělehradu; … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Funkce	poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 10. 9. 2016, 22:47

Sergej Semjonovič Birjuzov (rusky Сергей Семёнович Бирюзов; * 21. srpen 1904 Skopin, Rusko - † 19. říjen 1964, poblíž Bělehradu, Jugoslávie) byl sovětský vojevůdce, od roku 1955 maršál Sovětského svazu. Hrdina Sovětského svazu (1958), náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR (1963-1964).

Život

Narodil se roku 1904 ve Skopinu v Rjazaňská gubernii v Rusku. Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1926 se stal členem komunistické strany. Ve 20. letech vstoupil do armády a rychle postupoval. V roce 1929 ukončil 2. ročník večerní univerzity pro pracující. Roku 1934 před nástupem na Vojenskou akademii M. V. Frunzeho byl velitelem praporu. Studium na akademii ukončil v roce 1937 s diplomem 1. stupně. Následně velel štábu střelecké divize. V roce 1939 se stal náčelníkem operačního oddělení štábu Charkovského vojenského okruhu. V srpnu 1939 byl pověřen vedením 132. divize.

Birjuzov následně velel této jednotce tři roky, což bylo v sovětské armádě vzácností. Po vypuknutí války s Německem byla jeho divize součástí Jihozápadního a Brjanského frontu. Byl kvalitním divizním velitelem, který neváhal jednotce velet z první linie. Během prvního roku bojů byl Birjuzov pětkrát raněn, z toho dvakrát vážně.

V dubnu 1942 se stal náčelníkem štábu 48. armády Brjanského frontu. V této funkci setrval do listopadu 1942, kdy byl pověřen vedením štábu 2. gardové armády, které velel R. M. Malinovskij. V této pozici setrval do dubna 1943, přičemž se podílel na vedení bojových operaci během bitvy o Stalingrad, těžkých bojů s německým tankovým uskupení von Mansteina jakož i sovětských protiútoků operace Saturn.

V dubnu 1943 se stal náčelníkem štábu Jižního frontu, kde spolupracoval s F. I. Tolbuchinem. V říjnu 1943 byl front přejmenován na 4. ukrajinský front. Birjuzov dále zůstal jeho náčelníkem štábu až do května 1944, kdy byl přeložen ke 3. ukrajinskému frontu. V říjnu 1944, byl Birjuzov pověřen velením 37. armády 3. ukrajinského frontu. V této pozici setrval do května 1946. Jako velitel armády se podílel na osvobozování Ukrajiny, Bulharska a Jugoslávie.

Po válce vedl do roku 1947 sovětskou vojenskou misi v Bulharsku. Později do roku 1955 působil na různých velitelských postech. 11. března 1955 byl povýšen do hodnosti Maršála Sovětského svazu^[1]. Od dubna 1955 do dubna 1962 působil jako velitel sovětské protivzdušné obrany. Později působil jako velitel strategických raketových vojsk a v roce 1963 se stal náčelníkem sovětského generálního štábu.

Birjuzov tragicky zahynul 19. října 1964 při letecké nehodě. Dopravní letadlo narazilo do vrchu Avala nedaleko Bělehradu v tehdejší Jugoslávii. Urna s jeho popelem je uložena na pohřebišti u kremelské zdi v Moskvě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sergey Biryuzov na anglické Wikipedii.

↑ FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové). Brno: Jota, 2005. 290 s. ISBN 80-7217-354-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Semjonovič Birjuzov na Wikimedia Commons

[1] FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové). Brno: Jota, 2005. 290 s. ISBN 80-7217-354-5.

[1]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
   | obrázek =  SS Biriuzov 02.png
 }}
-'''Sergej Semjonovič Birjuzov''' ({{Vjazyce2|ru|''Сергей Семёнович Бирюзов''}}; * [[21. srpen]] [[1904]] [[Skopin]], [[ruské impérium|Rusko]] - † [[19. říjen]] [[1964]], poblíž [[Bělehrad]]u, [[Jugoslávie]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] vojevůdce, [[maršál Sovětského svazu]]. Maršálem Sovětského svazu se stal v březnu [[1955]]. [[Hrdina Sovětského svazu]] (1958), náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR (1963-1964).
+'''Sergej Semjonovič Birjuzov''' ({{Vjazyce2|ru|''Сергей Семёнович Бирюзов''}}; * [[21. srpen]] [[1904]] [[Skopin]], [[ruské impérium|Rusko]] - † [[19. říjen]] [[1964]], poblíž [[Bělehrad]]u, [[Jugoslávie]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] vojevůdce, od roku 1955 [[maršál Sovětského svazu]]. [[Hrdina Sovětského svazu]] (1958), náčelník Generálního štábu Ozbrojených sil SSSR (1963-1964).
 == Život ==
-Narodil se roku 1904 ve [[Skopin]]u v Rjazaňská gubernii v Rusku. Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1926 vstoupil do Komunistické strany. Ve 20. letech vstoupil do armády a rychle postupoval. V roce 1929 ukončil 2. ročník večerní univerzity pro pracující. V roce 1934 před nástupem na Vojenskou akademii M. V. Frunzeho byl velitelem praporu. Studium na akademii ukončil v roce 1937 s diplomem 1. stupně. Následně velel štábu střelecké divize. V roce 1939 se stal náčelníkem operačního oddělení štábu Charkovské vojenského okruhu. V srpnu 1939 byl pověřen vedením 132. divize.
+Narodil se roku 1904 ve [[Skopin]]u v Rjazaňská gubernii v Rusku. Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1926 se stal členem [[Komunistická strana Sovětského svazu|komunistické strany]]. Ve 20. letech vstoupil do armády a rychle postupoval. V roce 1929 ukončil 2. ročník večerní univerzity pro pracující. Roku 1934 před nástupem na Vojenskou akademii M. V. Frunzeho byl velitelem praporu. Studium na akademii ukončil v roce 1937 s diplomem 1. stupně. Následně velel štábu střelecké divize. V roce 1939 se stal náčelníkem operačního oddělení štábu Charkovského vojenského okruhu. V srpnu 1939 byl pověřen vedením 132. divize.
-Birjuzov následně velel této jednotce 3 roky, což bylo v sovětské armádě vzácností. Jeho divize byla součástí [[Jihozápadní front (druhá světová válka)|jihozápadního]] a [[Brjanský front|brjanského frontu]]. Byl kvalitním divizním velitelem, který neváhal jednotce velet z první linie. Během prvního roku bojů proti nacistickému Německu byl Birjuzov 5x raněn, z toho dvakrát vážně.
+Birjuzov následně velel této jednotce tři roky, což bylo v sovětské armádě vzácností. Po vypuknutí [[Východní fronta (druhá světová válka)|války s Německem]] byla jeho divize součástí [[Jihozápadní front (druhá světová válka)|Jihozápadního]] a [[Brjanský front|Brjanského frontu]]. Byl kvalitním divizním velitelem, který neváhal jednotce velet z první linie. Během prvního roku bojů byl Birjuzov pětkrát raněn, z toho dvakrát vážně.
 V dubnu 1942 se stal náčelníkem štábu 48. armády Brjanského frontu. V této funkci setrval do listopadu 1942, kdy byl pověřen vedením štábu 2. gardové armády, které velel [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|R. M. Malinovskij]]. V této pozici setrval do dubna 1943, přičemž se podílel na vedení bojových operaci během [[Bitva u Stalingradu|bitvy o Stalingrad]], těžkých bojů s německým tankovým uskupení [[Erich von Manstein|von Mansteina]] jakož i sovětských protiútoků [[operace Saturn]].
-V dubnu 1943 se stal náčelníkem jižního frontu, kde spolupracoval s [[Fjodor Tolbuchin|F. I. Tolbuchinem]]. V říjnu 1943 byl front přejmenován na [[4. ukrajinský front]]. Birjuzov dále zůstal jeho náčelníkem štábu až do května 1944, kdy byl přeložen k 3. ukrajinskému frontu. V říjnu 1944, byl Birjuzov pověřen velením 37. armády 3. ukrajinského frontu. V této pozici setrval do května 1946. Jako velitel armády se podílel na osvobozování [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajiny]], [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Jugoslávie]].
+V dubnu 1943 se stal náčelníkem štábu [[Jižní front (druhá světová válka)|Jižního frontu]], kde spolupracoval s [[Fjodor Tolbuchin|F. I. Tolbuchinem]]. V říjnu 1943 byl front přejmenován na [[4. ukrajinský front]]. Birjuzov dále zůstal jeho náčelníkem štábu až do května 1944, kdy byl přeložen ke [[3. ukrajinský front|3. ukrajinskému frontu]]. V říjnu 1944, byl Birjuzov pověřen velením 37. armády 3. ukrajinského frontu. V této pozici setrval do května 1946. Jako velitel armády se podílel na osvobozování [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajiny]], [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Jugoslávie]].
 Po válce vedl do roku 1947 sovětskou vojenskou misi v Bulharsku. Později do roku 1955 působil na různých velitelských postech. 11. března 1955 byl povýšen do hodnosti Maršála Sovětského svazu<ref>{{citace monografie| jméno = Jiří | příjmení= Fidler | odkaz na autora = Jiří Fidler | titul = Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové) | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = 290 | isbn = 80-7217-354-5 | jazyk = česky}} </ref>. Od dubna 1955 do dubna 1962 působil jako velitel sovětské protivzdušné obrany. Později působil jako velitel strategických raketových vojsk a v roce 1963 se stal náčelníkem sovětského generálního štábu.
-Briuzov tragicky zahynul 19. října 1964 při letecké nehodě. Dopravní letadlo narazilo do vrchu [[Avala]] nedaleko [[Bělehrad]]u v tehdejší Jugoslávii. Urna s jeho popelem je uložena na pohřebišti u kremelské zdi v [[Moskva|Moskvě]].
+Birjuzov tragicky zahynul 19. října 1964 při letecké nehodě. Dopravní letadlo narazilo do vrchu [[Avala]] nedaleko [[Bělehrad]]u v tehdejší Jugoslávii. Urna s jeho popelem je uložena na pohřebišti u kremelské zdi v [[Moskva|Moskvě]].
 == Reference ==
@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 == Externí odkazy ==
-* {{commonscat|Biryuzov, Sergey Semyonovich}}
+* {{commonscat}}
 {{Maršálové SSSR}}
+{{Autoritní data}}
+{{Portály|Lidé|Druhá světová válka}}
 {{DEFAULTSORT:Birjuzov, Sergej Semjonovič}}
-[[Kategorie:Narození 1904]]
-[[Kategorie:Úmrtí 1964]]
 [[Kategorie:Maršálové SSSR]]
-[[Kategorie:Sovětští válečníci]]
 [[Kategorie:Sovětští velitelé druhé světové války]]
 [[Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu]]
 [[Kategorie:Oběti leteckých nehod]]
 [[Kategorie:Pohřbení u Kremelské zdi]]
+[[Kategorie:Narození 1904]]
+[[Kategorie:Úmrtí 1964]]
 [[Kategorie:Muži]]