Řapík: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 9. 9. 2016, 22:25

Řapík (petiolus) je stopkovitá část listu s charakteristickým tvarem a vnitřní stavbou, která spojuje čepel listu se stonkem rostliny. List s řapíkem se označuje se jako řapíkatý, list bez řapíku je přisedlý. Řapík obsahuje mechanická pletiva, která se podílejí na udržení polohy listu a jeho odpružení v době zvýšeného mechanického namáhání a jeho nastavení do výhodnější polohy vůči slunečnímu svitu.

V řapíku jsou vodivá pletiva pro transport živin a metabolických produktů. U spodních listů jsou řapíky většinou delší než u horních, takže všechny listy mohou lépe využívat světelnou energii. Řapík nesoucí listovou čepel, hlavní transpirační a asimilující listový orgán, vzniká již ve fázi klíčení semenáčků v tkáních hypokotylu. Dále se vyvíjí prodlužováním listového meristému.

U některých rodů, např. akácie, je řapík listovitě rozšířen a přebírá asimilační funkce po redukovaných listových čepelích. Někdy je rostlina pěstována výhradně pro řapíky které se konzumují, např. reveň kadeřavá. U krytosemenných rostlin někdy vzniká tzv. ouškatý řapík, kdy vybíhá báze řapíku do párovitých výrůstků nazývaných ouška. V místě přisedání listu je občas u vyšších dvouděložných rostlin báze řapíku silně rozšířena a objímá stonek, vzniklý útvar se nazývá pochva a řapík je pochvatý.

Mimo základních tvarů řapíku, jako jsou oblý, hranatý a žlábkovaný, mohou být řapíky i znatelně zploštělé, buď ve svislé nebo vodorovné rovině. Někdy jsou tzv. křídlaté, mají podélně plochá tenká křídla (lemy) a řapík pak může být:

úzce křídlatý - křídla jsou užší než průměr řapíku

široce křídlatý - křídla jsou širší než průměr řapíku

trojkřídlý - křídla jsou po obou stranách i na spodní straně řapíku

zvlněné křídlatý - křídla jsou zvlněné zprohýbaná

Některé vodní rostliny, např. kotvice plovoucí, mají řapíky nafouklé a pomáhají rostlině udržovat listy nad hladinou. U popínavých rostlin, např. plaménku, slouží řapíky i jako úponky, kterými se rostlina přichycuje k opoře. Jsou rostliny mající řapíky extrémně dlouhé, např. z rodů rafie nebo banánovník, kdy bývají delší než 5 m.

Řapíček (petiolulus) je stopkovitá část lístku v dlanitě složeném nebo zpeřeném listu. Řapíček spojuje čepel lístku s vřetenem (osou) složeného listu, tj. s prodlouženým řapíkem. Funkce i vzhled řapíčků jsou obdobné jako u řapíků.

Reference

Všeobecná encyklopedie. Praha: Diderot, 2002. 8 svazků (3859 s.). ISBN 80-86613-00-3.
PECHAROVÁ, Emilie et al. Speciální botanika [online]. Jihočeska univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2004 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
FUTÁK, Ján. Flóra Slovenska I: Stopka listu [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1966 [cit. 2016-01-01]. S. 315-316. Dostupné online. (slovensky)
KUNA, Roman; KOŠŤÁL, Ladislav; HUDEC, Andrej. Terminologický slovník biológie rastlin [online]. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SK, rev. 04.11.2015 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (slovensky)

Obrázky, zvuky či videa k tématu Řapík na Wikimedia Commons

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 '''Řapík''' (''petiolus'') je stopkovitá část [[list]]u s&nbsp;charakteristickým tvarem a vnitřní stavbou, která spojuje [[čepel listová|čepel]] listu se [[stonek|stonkem]] rostliny. List s&nbsp;řapíkem se označuje se jako řapíkatý, list bez řapíku je přisedlý. Řapík obsahuje mechanická [[rostlinné pletivo|pletiva]], která se podílejí na udržení polohy listu a jeho odpružení v&nbsp;době zvýšeného mechanického namáhání a jeho nastavení do výhodnější polohy vůči slunečnímu svitu.
-V&nbsp;řapíku jsou vodivá pletiva pro transport živin a [[metabolismus|metabolických produktů]]. U&nbsp;spodních listů jsou řapíky většinou delší než u&nbsp;horních, takže všechny listy mohou lépe využívat světelnou energii. Řapík nesoucí listovou čepel, hlavní [[transpirace|transpirační]] a [[asimilace (biologie) |asimilující]] listový orgán, vzniká již ve fázi [[klíčení semene|klíčení]] [[semenáč]]ků v&nbsp;tkáních [[hypokotyl]]u. Dále se vyvíjí prodlužováním [[dělivé pletivo|listového meristému]].
+V&nbsp;řapíku jsou vodivá pletiva pro transport živin a [[metabolismus|metabolických produktů]]. U&nbsp;spodních listů jsou řapíky většinou delší než u&nbsp;horních, takže všechny listy mohou lépe využívat světelnou energii. Řapík nesoucí listovou čepel, hlavní [[transpirace|transpirační]] a [[asimilace (biologie)|asimilující]] listový orgán, vzniká již ve fázi [[klíčení semene|klíčení]] [[semenáč]]ků v&nbsp;tkáních [[hypokotyl]]u. Dále se vyvíjí prodlužováním [[dělivé pletivo|listového meristému]].
 U&nbsp;některých [[rod (biologie)|rodů]], např. [[akácie]], je řapík listovitě rozšířen a přebírá asimilační funkce po redukovaných listových čepelích. Někdy je rostlina pěstována výhradně pro řapíky které se konzumují, např. [[reveň kadeřavá]]. U&nbsp;[[krytosemenné|krytosemenných rostlin]] někdy vzniká tzv. ouškatý řapík, kdy vybíhá báze řapíku do párovitých výrůstků nazývaných [[ouško (list)|ouška]]. V&nbsp;místě přisedání listu je občas u&nbsp;[[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných rostlin]] báze řapíku silně rozšířena a objímá stonek, vzniklý útvar se nazývá [[pochva (list)|pochva]] a řapík je pochvatý.
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Kuna | jméno = Roman | příjmení2 = Košťál | jméno2 = Ladislav | příjmení3 = Hudec | jméno3 = Andrej | titul = Terminologický slovník biológie rastlin | url = http://www.kbg.fpv.ukf.sk/slovnik/ | datum aktualizace = 04.11.2015 | datum přístupu = 01.01.2016 | vydavatel = Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SK | jazyk = sk}}
 <references />
+* {{Commonscat|Petioles}}
-{{Commonscat|Petioles}}
 {{Portály|Rostliny}}