Oligocén: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 45 bajtů ,  před 4 lety
Napřímení
m (Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy)
(Napřímení)
 
== Geologie a klima ==
[[Soubor:Mediterranean Rupelian.jpg|náhled|vpravo|Uzavírající se oceán [[Tethys]] a ostrovní oblasti [[Paratethys|Paratethydy]] před zhruba 30 miliony let.]]
V oligocénu pokračovalo posouvání [[Africká deska|africké tektonické desky]] k severu započaté již v [[Mezozoikum|mezozoiku (druhohorách)]], což mělo za následek uzavírání oceánu [[Tethys (moře)|Tethys]], postupně tedy vznikalo dnešní [[Středozemní moře]]. Horotvorné procesy v pásmu v okolí kolize africké a [[Euroasijská deska|euroasijské desky]] vedly k výzdvihu zárodků tzv. neoidních pohoří [[Alpy|Alp]], [[Pyreneje|Pyrenejí]] či [[Karpaty|Karpat]]. Tyto zdvihající se oblasti proměnily severozápadní část [[Tethys]] v řadu navzájem propojených mořských pánví se spoustou ostrovů, tedy tzv. [[Paratethys]].<ref name=chlupac>{{Citace monografie
| příjmení = Chlupáč
| jméno = Ivo
Na počátku oligocénu došlo k razantnímu ochlazení klimatu, jež mělo značné důsledky jak na tvar a rozsah pevnin, tak na živé organismy. Kvůli ochlazení totiž došlo k podstatnému poklesu hladiny moří, čímž se vynořily pevninské mosty umožňující migraci živočichů mezi doposud oddělenými pevninami. Na druhou stranu došlo k vymírání v suchozemských i mořských faunách, značných změn doznalo i rostlinstvo. Chladného výkyvu si poprvé všiml již v roce [[1909]] paleontolog [[Hans Georg Stehlin]], jenž ho nazval ''[[Velký přelom|velkým přelomem]]''. V dalším průběhu oligocénu již k žádným tak výrazným změnám klimatu nedošlo a období se z dnešního pohledu jeví jako poměrně klidné.<ref name=chlupac/><ref>[http://www.scotese.com/climate.htm Climate history; Paleomap project]</ref>
 
Dříve se za příčinu tohoto ochlazení jednoznačně pokládalo oddělení [[Antarktis|Antarktidy]] od [[Austrálie]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], které spadá právě do této doby. Osamostatněný kontinent přímo na [[Jižní pól|jižním pólu]] totiž v důsledku rotace [[Země]] obklopily chladné [[cirkumpolární mořské proudy]], ty kontinent klimaticky izolovaly od teplejších oblastí a v důsledku toho se zde začal tvořit pevninský ledovcový štít, jak ho známe dnes. Současné výzkumy ale naznačují, že tento proces by nevedl k ochlazení na severní polokouli, které v [[Paleontologie|paleontologických]] záznamech můžeme dnes vyčíst, naopak by pravděpodobně způsobil oteplení. Příčiny této události měly patrně globálnější charakter, jako např. pokles hladiny [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře, v téže době se též naplno otevřelo spojení mezi vznikajícím [[AtlantikAtlantský oceán|Atlantikem]]em a chladnějším polárním mořem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kvaček
| jméno = Zlatko
Na všech kontinentech se paralelně rozvíjely podobně vypadající a specializované druhy a na všech kontinentech je znát snaha obsadit nově vznikající otevřené biotopy. Zde žijícím savcům se postupně prodlužovaly nohy a snižoval počet kopyt, s rostoucími rozměry býložravců rostly i rozměry [[predátor]]ů, kteří se jimi živili. Pravé [[šelmy]] ještě neměly mezi masožravci tak dominantní postavení, po celé severní polokouli byla ale rozšířena jejich primitivnější obdoba v podobě tzv. nepravých šelem ze skupiny ''[[Prašelmy|Creodonta]]'', jenž později, zejména v první polovině [[miocén]]u, dosáhly obřích rozměrů.<ref name="zkamenela"/>
 
Značný rozvoj byl zaznamenán u primátů, kteří se v této době rozšířili již na všechny kontinenty kromě [[Austrálie]] a [[Antarktida|Antarktidy]], přičemž způsob, jakým se mohli dostat do Jižní Ameriky zůstává záhadou. Tento kontinent ještě nebyl spojen se Severní Amerikou a měl tedy charakter obřího ostrova značně vzdáleného od zbytku světa. Vzdálenost ze starého světa však zdaleka nebyla taková, jako dnes - byla zhruba třetinová. Pokles hladiny moří též mohl odhalit zvýšená místa [[Středoatlantický hřbet|Středoatlantického hřbetu]] jako řadu ostrovů v půli cesty. Primáti se tak mohli souhrou okolností přeplavit na náhodných vorech. Další teorie hovoří o migraci severní cestou přes vynořenou Beringovu úžinu a soustavu ostrovů mezi oběma Amerikami, třetí teorie pak o paralelním vývoji z primitivnějších forem, které už v Jižní Americe žily. Ve [[Starý svět|Starém světě]] se v průběhu oligocénu objevují první zástupci rodu ''[[Proconsul (primát)|Proconsul]]'' nebo ''[[Dendropithecus]]'', jejichž vývoj pokračuje v [[miocén]]u.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fejfar
| jméno = Oldřich

Navigační menu