Rudolf Ferdinand Kinský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie Úmrtí
Řádek 60: Řádek 60:
<references />
<references />


{{Portály|Lidé}}
[[Kategorie:Narození 1859]]

[[Kategorie:Úmrtí 1930]]
[[Kategorie:Kinští|Rudolf Ferdinand]]
[[Kategorie:Kinští|Rudolf Ferdinand]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 2. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1859]]
[[Kategorie:Narození v Heřmanově Městci]]
[[Kategorie:Narození v Heřmanově Městci]]
[[Kategorie:Úmrtí 13. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 13. března]]
[[Kategorie:Úmrtí 1930]]
[[Kategorie:Úmrtí v Lysé nad Labem]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 30. 8. 2016, 23:27

Rudolf Ferdinand Kinský
Narození2. prosince 1859
Heřmanův Městec, Habsburská monarchie
Úmrtí13. března 1930 (ve věku 70 let)
Lysá nad Labem, Československo
Příčina úmrtístářím
Místo pohřbeníBudeničky
Majetekdržitel panství Rosice, Choceň, Benátky, Lysá nad Labem a Freistadt (Rakousko)
Titulkníže
ChoťMarie hraběnka Wilczeková
DětiGabriella Josefa, Marie Anna, Emma, Wilhemína, Rosse Maria, Terezie Maria
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Ferdinand Kinský (* 2. prosince 1859, Heřmanův Městec13. března 1930, Lysá nad Labem) byl druhorozený syn Ferdinanda Bonaventura a jeho manželky Marie Josefi z Lichtenštejna. Narodil se v Heřmově Městci, který od roku 1828 vlastnila choceňská větev rodu Kinských.

Rodina

Jeho otcem byl Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský[1]. Rudolf Ferdinand byl jeho čtvrtým dítětem a druhým synem. Starší bratr Karel (*1858 – †1919) se stal VIII. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova a Rudolf Ferdinand pak IX. knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova.

Život

Vojenskou službu absolvoval u Císařských dragounů č.I. Až do začátku války byl poručíkem v záloze. Poté, co do Lysé přišla škardona Císařských dragounů č.I., byl povýšen na nadporučíka.

20. září 1881 se Rudolf Ferdinand oženil v Chocni s Marii hraběnkou Wilczekovou (* 24. 12. 1858[2]). S ní měl poté 6 dcer.

Po své otci zdědil panství Rosice, Choceň a Freistadt. V roce 1905 koupil za 4 miliony korun panství Lysá nad Labem od vdovy po baronu Leitenbergerovi. Zámek nechal opravit a vybavit jej starožitným nábytkem. Zahájil i opravy zámku Bon Repos, které však přerušila světová válka. Založením Československé republiky přišel Rudolf Ferdinand Kinský nejen o šlechtický titul, ale díky pozemkové reformě i o část pozemků. Zámek tak ztratil ekonomickou soběstačnost. Ferdinand Kinský koupil i panství Benátky nad Jizerou. Většinu zámeckého vybavení však prodal v dražbě, vybrané sochy odvezl do Lysé nad Labem a některé do Nového Města nad Metují. V roce 1920 prodal Ferdinand Kinský zadlužený chátrající zámek i park v Benátkách nad Jizerou městu.

Po otci mezi jeho záliby patřila jízda na koni a chov lipicánských koní. Účastnil se řady dostihových závodů, většinou v Anglii. Na zámku v Lysé nad Labem choval 23 koní a v hřebčíně na Karlově až 65 koní. Byl také horlivým hasičem.

Úmrtí a odkaz

Rudolf Ferdinand Kinský zemřel 13. března 1930 v Lysé nad Labem. Po jeho smrti se většina jeho rodiny odstěhovala do rakouského zámku Kremsegg v Kremsmünsteru, zakoupeném v roce 1929. Ze zámku v Lysé nad Labem byl převezen na 40 vagónech veškerý mobiliář a zámek byl následně v roce 1938 odprodán státu - Ministerstvu sociální péče. V Lysé nad Labem zůstala pouze dcera Gabriela provdaná za Ericha Thurn-Taxise[2], která se po prodeji zámku státu přestěhovala do zahradního domku, který jako jediný z panství nebyl prodán.

Reference

  1. http://www.knize-kinsky.cz
  2. a b Božena Chmelová: Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí, ALPY Lysá nad Labem, 1999.