Říp: Porovnání verzí
Opraven překlep. značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 87: | Řádek 87: | ||
* Na podzim pořádá klub roudnických [[cyklistika|cyklistů]] „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou na zem. |
* Na podzim pořádá klub roudnických [[cyklistika|cyklistů]] „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou na zem. |
||
* Roku [[1868]] zde byl vyzvednut a do [[Praha|Prahy]] slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů<ref>Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy</ref>. |
* Roku [[1868]] zde byl vyzvednut a do [[Praha|Prahy]] slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů<ref>Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy</ref>. |
||
* Hora a rotunda je zapsána mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]]. |
* Hora a rotunda je zapsána mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]].[[Soubor:View from Říp hill (Roudnice Viewpoint) at Říp, Czech Republic.JPG|náhled|Pohled na nejbližší město Roudnice nad Labem vzdáleného asi čtyři kilometry]] |
||
* Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit [[Podřipský motoráček|Podřipským motoráčkem]]. |
* Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit [[Podřipský motoráček|Podřipským motoráčkem]]. |
||
* Podle názvu [[hora|hory]] je pojmenován pár [[vlak]]ů (rychlíky) jezdící mezi [[Praha|Prahou]] a [[Děčín]]em. |
* Podle názvu [[hora|hory]] je pojmenován pár [[vlak]]ů (rychlíky) jezdící mezi [[Praha|Prahou]] a [[Děčín]]em. |
Verze z 8. 8. 2016, 22:01
Říp | |
---|---|
Vrchol | 455,2 m n. m. |
Prominence | 234 m ↓ zastávka Loucká[1] |
Izolace | 21,5 km → Nedvězí |
Poznámka | památné místo |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Česká tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2] |
Souřadnice | 50°23′11″ s. š., 14°17′21″ v. d. |
Říp | |
Hornina | čedič, olivín, magnetovec |
Povodí | Čepel → Ohře → Labe |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šablona:Infobox - chráněné území v Česku
Říp (455,2 m[3]) je z daleka viditelný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp-pahorek.
Přírodní poměry
Geologie a geomorfologie
Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[4]
Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[3] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.
Magnetické anomálie
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie[5] – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu.
Prameny
Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[6]
Flora
Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravý a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.
Ochrana přírody
V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[7]
Historie a mýty
Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880.
-
Říp od východu
-
Říp od severozápadu
-
Kostelík sv. Jiří na Řípu
Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[8] Slovo Říp je identické se starým nordickým rip – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[9]
Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[8]
Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.
Stavby na vrcholu
Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.
Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“
Zajímavosti
- Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
- Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou na zem.
- Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[10].
- Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.
- Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
- Podle názvu hory je pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.
- Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[11]
Reference
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ a b Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002
- ↑ Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
- ↑ Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, dostupné on-line
- ↑ Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
- ↑ AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online.
- ↑ a b TŘEŠTÍK, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. – 10. století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str. 72–73
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2521 - Die Ortsnamen des Kuhländchens
- ↑ Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
- ↑ hora-rip.eu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Říp na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Říp ve Wikislovníku
- Památky ČR – Říp
- Hora-Říp.cz
- Pod Řípem.cz – zpravodajství z Podřipska
- Na Nový rok na poledne na Řípu od počátku století
- Blaník a Říp – dvě mýtické hory českých dějin – video z cyklu České televize Historický magazín
- Magnetická měření v oblasti Řípu
- virtuální prohlídka