Stráž pod Ralskem: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava tvaru referencí
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m aktualizace_parametru; kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
| název = Stráž pod Ralskem
| název = Stráž pod Ralskem
| obrázek = Stráž pod Ralskem 01.JPG
| obrázek = Stráž pod Ralskem 01.JPG
| popisek obrázku = Kostel sv. Zikmunda
| popisek = Kostel sv. Zikmunda
| znak = Znak Stráže pod Ralskem.png
| znak = Znak Stráže pod Ralskem.png
| vlajka = Vlajka Stráže pod Ralskem.png
| vlajka = Vlajka Stráže pod Ralskem.png
Řádek 41: Řádek 41:
== Historie ==
== Historie ==
=== Do roku 1945 ===
=== Do roku 1945 ===
První zmínka o obci je obsažena v listině krále [[Václav II.|Václava II.]] z [[28. srpen|28. srpna]] [[1283]]. Tehdy zde vybudovali [[Markvartici|Markvarticové]] hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako [[Vartenberkové|páni z Vartemberka]]. V 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartemberka. Rodina Vartemberků jej i s vznikajícím městečkem v podhradí prodala roku 1504 Bartoloměji Hiršpekgárovi z Königshainu. Noví vlastníci hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství vč. městečka koupili [[Hartigové]], kteří vlastnili i sousední panství [[Mimoň]]ské.
První zmínka o obci je obsažena v listině krále [[Václav II.|Václava II.]] z [[28. srpen|28. srpna]] [[1283]]. Tehdy zde vybudovali [[Markvartici|Markvarticové]] hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako [[Vartenberkové|páni z Vartemberka]]. V 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartemberka. Rodina Vartemberků jej i s vznikajícím městečkem v podhradí prodala roku 1504 Bartoloměji Hiršpekgárovi z Königshainu. Noví vlastníci hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství vč. městečka koupili [[Hartigové]], kteří vlastnili i sousední panství [[Mimoň]]ské.
Od [[15. století]] město mělo hrdelní soud, který vyšetřoval a trestal zločiny proti bezpečnosti kupců, k nimž došlo na cestě z Čech do [[Lužice]]. Císař [[Rudolf II.]] městu udělil znak obsahující slunečnici. Po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař [[Josef II.]] obci potvrdil tržní právo.
Od [[15. století]] město mělo hrdelní soud, který vyšetřoval a trestal zločiny proti bezpečnosti kupců, k nimž došlo na cestě z Čech do [[Lužice]]. Císař [[Rudolf II.]] městu udělil znak obsahující slunečnici. Po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]] město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař [[Josef II.]] obci potvrdil tržní právo.


Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený [[Zámek Mimoň|zámek v Mimoni]] a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku.
Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený [[Zámek Mimoň|zámek v Mimoni]] a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku.
Původní dřevěná architektura byla zničena při rozsáhlém požáru v roce [[1854]], od [[19. století]] se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí [[Hamerský rybník (Ploučnice)|Hamerského rybníka]] a od roku 1914 nově napuštěného [[Horecký rybník|Horeckého rybníka]]. Po první světové válce koupil velkostatek František Melichar.<ref name="Ralsko">{{Citace monografie
Původní dřevěná architektura byla zničena při rozsáhlém požáru v roce [[1854]], od [[19. století]] se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí [[Hamerský rybník (Ploučnice)|Hamerského rybníka]] a od roku 1914 nově napuštěného [[Horecký rybník|Horeckého rybníka]]. Po první světové válce koupil velkostatek František Melichar.<ref name="Ralsko">{{Citace monografie
| příjmení = autorský kolektiv
| příjmení = autorský kolektiv
| jméno =
| jméno =
| titul = Probouzející se Ralsko
| titul = Probouzející se Ralsko
| vydavatel = Sdružení Náhlov
| vydavatel = Sdružení Náhlov
| místo = Ralsko
| místo = Ralsko
| rok = 2005
| rok = 2005
| kapitola = Stráž pod Ralskem
| kapitola = Stráž pod Ralskem
| strany = 24
| strany = 24
| isbn =
| isbn =
}}</ref>
}}</ref>


Řádek 61: Řádek 61:


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
* [[Vartenberk|Zámek Vartenberk]]
* [[Vartenberk|Zámek Vartenberk]]
: Dříve psaný Wartenberg, byl postaven na místě někdejšího hradu v 16. století na východní straně Zámeckého vrchu. V roce 1987 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný.
: Dříve psaný Wartenberg, byl postaven na místě někdejšího hradu v 16. století na východní straně Zámeckého vrchu. V roce 1987 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný.
* [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Stráž pod Ralskem)|Kaple svatého Jana Nepomuckého]]: Je situována nedaleko zámku na protější straně Zámeckého vrchu. Jedná se o barokní stavbu z roku [[1722]].<ref name="Liberecký kraj32">Liberecký kraj – Českolipsko, str. 32</ref> Dnes slouží pravoslavné církvi (bohoslužby v neděli 1× za 14 dní v 10.00).
* [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Stráž pod Ralskem)|Kaple svatého Jana Nepomuckého]]: Je situována nedaleko zámku na protější straně Zámeckého vrchu. Jedná se o barokní stavbu z roku [[1722]].<ref name="Liberecký kraj32">Liberecký kraj – Českolipsko, str. 32</ref> Dnes slouží pravoslavné církvi (bohoslužby v neděli 1× za 14 dní v 10.00).
::Mezi zámkem a kaplí je spojovací cesta s alejí mohutných stromů. Z cesty je odbočka dolů do města.
::Mezi zámkem a kaplí je spojovací cesta s alejí mohutných stromů. Z cesty je odbočka dolů do města.
* ''[[Kostel svatého Zikmunda (Stráž pod Ralskem)|Kostel svatého Zikmunda]]''[[Soubor:Stráž fara.jpg|thumb|left|Budova fary u kostela]]
* ''[[Kostel svatého Zikmunda (Stráž pod Ralskem)|Kostel svatého Zikmunda]]''[[Soubor:Stráž fara.jpg|thumb|left|Budova fary u kostela]]
: Nechal jej postavit architektem J. J. Kurzem hrabě František Hartig v letech [[1772]]–[[1779]]. Dříve na jeho místě stál menší renesanční kostelík<ref name="Severní Čechy">{{Citace monografie| příjmení = Kropáček| příjmení2 = Knob| jméno = Jiří| jméno2 = Josef| titul = Severní Čechy| vydavatel = Panorama| místo = | rok = 1981| kapitola = Liberecko| strany = 101| isbn =}}</ref> zasvěcený sv. Mikuláši, který pro sešlost hrabě nechal roku 1772 zbořit. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 2. května 1781. U nového kostela je hřbitov a farní barokní budova Římsko-katolické církve. V kostele se konají pravidelně bohoslužby.
: Nechal jej postavit architektem J. J. Kurzem hrabě František Hartig v letech [[1772]]–[[1779]]. Dříve na jeho místě stál menší renesanční kostelík<ref name="Severní Čechy">{{Citace monografie| příjmení = Kropáček| příjmení2 = Knob| jméno = Jiří| jméno2 = Josef| titul = Severní Čechy| vydavatel = Panorama| místo = | rok = 1981| kapitola = Liberecko| strany = 101| isbn =}}</ref> zasvěcený sv. Mikuláši, který pro sešlost hrabě nechal roku 1772 zbořit. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 2. května 1781. U nového kostela je hřbitov a farní barokní budova Římsko-katolické církve. V kostele se konají pravidelně bohoslužby.
Řádek 114: Řádek 114:
| strany = 572
| strany = 572
| isbn = 80-85983-22-2
| isbn = 80-85983-22-2
}}</ref>
}}</ref>


Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 12 místě čtrnáctičlenné tabulky I.B třídy Libereckého kraje.<ref name="Fotbal 1B">{{Citace periodika
Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 12 místě čtrnáctičlenné tabulky I.B třídy Libereckého kraje.<ref name="Fotbal 1B">{{Citace periodika
Řádek 128: Řádek 128:
| issn = 1214-8462
| issn = 1214-8462
}}</ref> O rok později ve stejné soutěži skončil druhý.<ref name=“OF“>{{Citace periodika
}}</ref> O rok později ve stejné soutěži skončil druhý.<ref name=“OF“>{{Citace periodika
| autor =
| autor =
| titul = Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží
| titul = Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží
| periodikum = Českolipský deník
| periodikum = Českolipský deník

Verze z 2. 8. 2016, 18:22

Stráž pod Ralskem
Kostel sv. Zikmunda
Kostel sv. Zikmunda
Znak města Stráž pod RalskemVlajka města Stráž pod Ralskem
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMimoň
Obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 762 (2023)[1]
Rozloha21,58 km²[2]
Katastrální územíStráž pod Ralskem
Nadmořská výška310 m n. m.
Počet domů275 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa městského úřadu47127 Stráž pod Ralskem
sekretarka@strazpr.cz
StarostaZdeněk Hlinčík
Oficiální web: www.strazpr.cz
Úřední web: www.strazpr.cz
Stráž pod Ralskem na mapě
Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem
Další údaje
Kód obce562092
Kód části obce156469
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Stráž pod Ralskem (německy Wartenberg) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v údolí řeky Ploučnice pod kuželem vrchu Ralsko a vrchu Hamerský Špičák (462 m n. m.). Ke dni 1. ledna 2014 zde žilo 4021 obyvatel.[4] Město vzniklo v podhradí a převzalo název hradu Stráž - Wartenberg (počeštěle Vartenberk), který pochází z výrazu Warte auf dem Berg (česky stráž na hoře).[5]

Historie

Do roku 1945

První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II. z 28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako páni z Vartemberka. V 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartemberka. Rodina Vartemberků jej i s vznikajícím městečkem v podhradí prodala roku 1504 Bartoloměji Hiršpekgárovi z Königshainu. Noví vlastníci hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství vč. městečka koupili Hartigové, kteří vlastnili i sousední panství Mimoňské. Od 15. století město mělo hrdelní soud, který vyšetřoval a trestal zločiny proti bezpečnosti kupců, k nimž došlo na cestě z Čech do Lužice. Císař Rudolf II. městu udělil znak obsahující slunečnici. Po třicetileté válce město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař Josef II. obci potvrdil tržní právo.

Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený zámek v Mimoni a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku. Původní dřevěná architektura byla zničena při rozsáhlém požáru v roce 1854, od 19. století se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí Hamerského rybníka a od roku 1914 nově napuštěného Horeckého rybníka. Po první světové válce koupil velkostatek František Melichar.[6]

Období po roce 1945

Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo a došlo ke snížení počtu obyvatel. Od 60. let 20. století probíhal v okolí města nejprve geologický průzkum a později i samotná těžba uranové rudy prováděné Československým uranovým průmyslem. Do současnosti ve městě sídlí státní podnik DIAMO (zkratka ze slov DIuranát AMOnný), který je právním nástupcem Československého uranového průmyslu a který se mimo jiné zabývá likvidací ekologických škod způsobených těžbou uranu. Areál bývalých uranových dolů s přilehlou velkou usazovací nádrží (Sedlištský rybník) se rozkládá západně od města.

Pamětihodnosti

Dříve psaný Wartenberg, byl postaven na místě někdejšího hradu v 16. století na východní straně Zámeckého vrchu. V roce 1987 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný.
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého: Je situována nedaleko zámku na protější straně Zámeckého vrchu. Jedná se o barokní stavbu z roku 1722.[7] Dnes slouží pravoslavné církvi (bohoslužby v neděli 1× za 14 dní v 10.00).
Mezi zámkem a kaplí je spojovací cesta s alejí mohutných stromů. Z cesty je odbočka dolů do města.
Nechal jej postavit architektem J. J. Kurzem hrabě František Hartig v letech 17721779. Dříve na jeho místě stál menší renesanční kostelík[8] zasvěcený sv. Mikuláši, který pro sešlost hrabě nechal roku 1772 zbořit. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 2. května 1781. U nového kostela je hřbitov a farní barokní budova Římsko-katolické církve. V kostele se konají pravidelně bohoslužby.
Morový sloup v dolní části náměstí původně obsahoval jen sochy dvou andělů z roku 1721 od K. Steyera. V roce 1726 byly doplněny na zábradlí sochy čtyř světců (sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Šebestiána).

Slavní rodáci

Současnost

Město v současné době opět usiluje o rozvoj rekreační turistiky. Pro sportovní vyžití je k dispozici plavecký areál, sportovní hala, tenisové kurty, fotbalové hřiště a v neposlední řadě i vodní lyžařský vlek na Horeckém rybníku. Na jaře se pravidelně konají Wartenberské slavnosti, které připomínají historii města.

Velké firmy

Pobočka Johnson Controls

V roce 1993 zde společně dvě zahraniční firmy formou joint venture založily firmu TRIMCO. Nová firma zde zahájila činnost 28. října 1994. V lednu 1998 první ze zakládajících firem, mezinárodní koncern Johnson Controls odkoupila od druhé, belgické rodinné firmy ECA její vlastnický podíl a stala se tak 100% vlastníkem TRIMCA. V srpnu 2003 pak českolipská společnost Johnson Controls Automobilové součástky k.s. z TRIMCA udělala zápisem do obchodního rejstříku svůj odštěpný závod pod označením Johnson Controls Automobilové součástky, k.s., odštěpný závod Stráž pod Ralskem. Vyrábí zde komponenty pro automobilový průmysl. V roce 2008 zde bylo zaměstnáno 700 pracovníků.[9]

Diamo

Nejen ve městě, kde má v Máchově ulici své ústředí, působí velký státní podnik DIAMO. Je pokračovatelem Československého uranového průmyslu, provádí jak těžbu uranové rudy v okrese Žďár nad Sázavou, tak v souladu s usnesením vlády realizuje útlum uranového, rudného i části uhelného hornictví v České republice. Ve Stráži je jednak ústředí a také odštěpný závod Těžba a úprava uranu, o. z., Stráž pod Ralskem.[10]

Věznice

Ve Stráži pod Ralskem je také věznice a Institut vzdělávání Vězeňské služby České republiky, což je celostátní vzdělávací institut určený pro ozbrojenou složku (Justiční stráž, Vězeňská stráž) v rámci rezortu justice vedle civilní složky Justiční akademie, která je institucí resortu spravedlnosti pro vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších pracovníků resortu justice a která po roce 2005, kdy byla Justiční akademie sloučena s Justiční školou v Kroměříži a sídlem Justiční akademie se stala Kroměříž, ve Stráži pod Ralskem má středisko a část vzdělávacích akcí se zde koná.

Fotbal

V roce 1952 v krajské fotbalové soutěži obsadil zdejší klub Normal Stráž pod Ralskem 12. místo.[11]

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 12 místě čtrnáctičlenné tabulky I.B třídy Libereckého kraje.[12] O rok později ve stejné soutěži skončil druhý.[13]

Fotbalový tým starších žáků skončil v roce 2010/2011 na 3. příčce v krajském přeboru.

Fotografie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Michael Polák. Z České Lípy se vystěhovalo přes 1 100 lidí za jediný rok. Českolipský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online. 
  5. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 32. 
  6. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Stráž pod Ralskem, s. 24. 
  7. Liberecký kraj – Českolipsko, str. 32
  8. KROPÁČEK, Jiří; KNOB, Josef. Severní Čechy. [s.l.]: Panorama, 1981. Kapitola Liberecko, s. 101. 
  9. MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Johnson Controls, s. 102. 
  10. Historie podnikání na Českolipsku, str. 90
  11. HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha: Nakladatelství Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945-1992, s. 572. 
  12. Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  13. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462. 

Externí odkazy