Hollywood: Porovnání verzí
Ivan Passer |
Vladimír Kulich |
||
Řádek 94: | Řádek 94: | ||
| isbn = 978-80-905864-2-0 |
| isbn = 978-80-905864-2-0 |
||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
}}</ref> O něco lépe se podařilo uspět [[Jiří Voskovec|Jiřímu Voskovcovi]]. V roce 1957 získal roli jednoho z porotců ve filmu ''[[Dvanáct rozhněvaných mužů (film, 1957)|Dvanáct rozhněvaných mužů]]''. Šlo sice o menší roli, ale ve slavném filmu. Více se ale Voskovcovi dařilo přeci jen v televizi a především na divadle. Z „českých“ filmových úspěchů v Hollywoodu je vhodné ještě zmínit filmového [[Oscar|Oscara]], kterého v roce 1949 získal [[Ivan Jandl]] za roli ve švýcarsko-americkém filmu ''[[Poznamenaní]]''. |
}}</ref> O něco lépe se podařilo uspět [[Jiří Voskovec|Jiřímu Voskovcovi]]. V roce 1957 získal roli jednoho z porotců ve filmu ''[[Dvanáct rozhněvaných mužů (film, 1957)|Dvanáct rozhněvaných mužů]]''. Šlo sice o menší roli, ale ve slavném filmu. Více se ale Voskovcovi dařilo přeci jen v televizi a především na divadle. Z „českých“ filmových úspěchů v Hollywoodu je vhodné ještě zmínit filmového [[Oscar|Oscara]], kterého v roce 1949 získal [[Ivan Jandl]] za roli ve švýcarsko-americkém filmu ''[[Poznamenaní]]''. |
||
Mezi dalšími herci, kteří měli nějaké v Hollywoodu nějaké zaznamenání hodné angažmá, patřili například [[Věra Hrubá-Ralston]], [[Florence Marlyová]], [[Francis Lederer]], [[Jan Rubeš|Jan Rubeš st.]], [[Anny Ondráková]], [[Karel Roden]] a někteří další. Mnozí další se o štěstí v dravém a velice konkurenčním americkém filmovém průmyslu neúspěšně pokoušeli. |
Mezi dalšími herci, kteří měli nějaké v Hollywoodu nějaké zaznamenání hodné angažmá, patřili například [[Věra Hrubá-Ralston]], [[Florence Marlyová]], [[Francis Lederer]], [[Jan Rubeš|Jan Rubeš st.]], [[Anny Ondráková]], [[Karel Roden]] a někteří další. Mnozí další se o štěstí v dravém a velice konkurenčním americkém filmovém průmyslu neúspěšně pokoušeli. Slibný začátek kariéry měl v USA [[Vladimír Kulich]]. Ve větší úspěch se mu ji ale proměnit nepodařilo. |
||
Velmi úspěšní byli v Hollywoodu čeští kameramani [[Franz Planer]] a [[Otto Heller]]. Z režisérů samozřejmě [[Miloš Forman]] nebo [[Ivan Passer]]. |
Velmi úspěšní byli v Hollywoodu čeští kameramani [[Franz Planer]] a [[Otto Heller]]. Z režisérů samozřejmě [[Miloš Forman]] nebo [[Ivan Passer]]. |
Verze z 25. 7. 2016, 11:03
Hollywood | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 34°6′ s. š., 118°19′48″ z. d. |
Stát | Spojené státy americké |
federální stát | Kalifornie |
okres | Los Angeles County |
město | City of Los Angeles |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 9 km² |
Počet obyvatel | 85 000 |
Správa | |
Vznik | 1903 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hollywood je čtvrť města Los Angeles v Kalifornii, ve Spojených státech. Leží severozápadně od středu města Downtown. Hollywood sousedí se čtvrtí Hollywood Hills na severu, East Hollywood na východě, Fairfax, Hancock Park, Larchmont na jihu a Hollywood Hills West a městem West Hoollywood na západě. Hranice tvoří ulice Franklin Ave na severu, N Hoover St. na východě, Merlose Ave na jihu a N Fairfax Ave (a další ulice) na západě.
Čtvrť má rozlohu 9 km2 (3,5 sq mi) a žije zde okolo 85 000 obyvatel (2010).[1]
Obchodní, kulturní a dopravní centrum Hollywoodu se nachází v oblasti kde La Brea Avenue, Highland Avenue, Cahuenga Boulevard a Vine Street protínají Hollywood Boulevard a Sunset Boulevard.
Čtvrť Hollywood
Hlavní centrum čtvrti tvoří ulice Hollywood Boulevard a Sunset Boulevard (střed čtvrti je přibližně v místech, kde je protíná Vine St.). K hlavním památkám náleží kino Grauman's Egyptian Theatre postavené v roce 1922, kde se ve stejném roce odehrála první hollywoodská filmová premiéra. Dále pak kino Man's Chinese Theater, které zahájilo promítání v roce 1927. Na 7000 Hollywood Boulevard se nachází budova Hollywood Roosevelt Hotel postavená v roce 1927 v historizujícím španělském koloniálním stylu, kde se v roce 1929 poprvé udělovaly ceny Filmové akademie. Od 60. let minulého století čtvrť postupně upadala a v současné době ji nejvíce vystihují prázdné bloky mezi ulicemi s oplocenými parkovišti a místy výstavba nových bytových domů a komerčních ploch. Z velkých filmových studií se v hollywoodské čtvrti nachází pouze Paramount, severně od Melrose Ave.[2]
Slavný nápis Hollywood se nachází severně, za dálnicí 101, již ve čtvrti Hollywood Hills.
Filmový průmysl
Jeho filmová a kulturní identita je tak proslulá, že slovo „Hollywood“ se často používá jako označení celého amerického filmového a televizního průmyslu. Ačkoli je dnes většina filmového průmyslu rozmístěna v okolních oblastech jako jsou Burbank a Westside, podpůrné a technické služby (jako filmový střih, filmové efekty, postprodukce, osvětlovači) zůstávají v Hollywoodu.
Mnoho historických kin v Hollywoodu se stalo místem konání hlavních filmových premiér a hostí udělování cen Akademie filmového umění a věd Oscar. Tato čtvrť je také oblíbeným cílem turistů a nachází se zde Hollywoodský chodník slávy (anglicky:Hollywood Walk of Fame) či známé Universal Studios Hollywood, kde jsou atrakce inspirované filmy jako King Kong, Mumie, Jurský park, Terminátor 2 nebo Shrek.
Jako čtvrť Los Angeles nemá Hollywood vlastní správu. Pro slavnostní příležitosti má jmenovaného úředníka, který je „čestným starostou“. Naposledy jím byl Johnny Grant. Po jeho smrti v roce 2008 nový čestný starosta jmenován nebyl.
Čeští filmoví pracovníci v Hollywoodu
Nejúspěšnějším hercem českého původu, který působil v Hollywoodu, byl podle celé řady kritérií (komerční zisk a úspěch filmů, výše honorářů, počet významných rolí, celosvětová známost apod.) pražský rodák Herbert Lom, známý především postavou inspektora Dreyfuse z filmů o Růžovém panterovi.[3] Už před ním se v Hollywoodu snažil prorazit také Hugo Haas, ovšem nepříliš úspěšně.[4] O něco lépe se podařilo uspět Jiřímu Voskovcovi. V roce 1957 získal roli jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Šlo sice o menší roli, ale ve slavném filmu. Více se ale Voskovcovi dařilo přeci jen v televizi a především na divadle. Z „českých“ filmových úspěchů v Hollywoodu je vhodné ještě zmínit filmového Oscara, kterého v roce 1949 získal Ivan Jandl za roli ve švýcarsko-americkém filmu Poznamenaní.
Mezi dalšími herci, kteří měli nějaké v Hollywoodu nějaké zaznamenání hodné angažmá, patřili například Věra Hrubá-Ralston, Florence Marlyová, Francis Lederer, Jan Rubeš st., Anny Ondráková, Karel Roden a někteří další. Mnozí další se o štěstí v dravém a velice konkurenčním americkém filmovém průmyslu neúspěšně pokoušeli. Slibný začátek kariéry měl v USA Vladimír Kulich. Ve větší úspěch se mu ji ale proměnit nepodařilo.
Velmi úspěšní byli v Hollywoodu čeští kameramani Franz Planer a Otto Heller. Z režisérů samozřejmě Miloš Forman nebo Ivan Passer.
Demografie
- 42% Hispánci
- 41% Bílí Američané
- 7% Asiaté
- 5% Afroameričané
- 5% ostatní
Odrazy v kultuře
- Hollywood, Hollywood, americký film z roku 2002, režie Steven Soderbergh
- Příběh z Hollywoodu, americký film z roku 1982
Související články
Literatura
- KOL. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha: NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0.
Odkazy
Reference
- ↑ Los Angeles Times
- ↑ Cook S., Perry T., Ward G.: Západ USA. Rough Guides 2002, str. 90.
- ↑ KOL. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha: NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0.
- ↑ KOL. Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě. Praha: NZB, 2015. 242 s. ISBN 978-80-905864-2-0. S. 118.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Hollywood ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hollywood na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Hollywood
- Wikidata: Hollywood, California
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: