Anton Ažbe: Porovnání verzí
n dle de |
m přidána Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa za použití HotCat |
||
| Řádek 86: | Řádek 86: | ||
[[Kategorie:Úmrtí 1905]] |
[[Kategorie:Úmrtí 1905]] |
||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa]] |
|||
Verze z 17. 7. 2016, 18:36
| Anton Ažbe | |
|---|---|
 Anton Ažbe, autoportrét (1886) | |
| Narození | 30. května 1862 Kraňsko |
| Úmrtí | 6. srpna 1905 (ve věku 43 let) Mnichov |
| Příčina úmrtí | rakovina jícnu |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | malíř |
| Ocenění | Řád Františka Josefa Řád svatého Sávy |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anton Ažbe (30. května 1862 Dolenčice, Gorenja vas-Poljane, Kraňsko, Rakouské císařství – 6. srpna 1905 Mnichov) byl slovinský malíř.
Anton Ažbe byl od narození postižený a neduživý, osiřel v útlém věku. K práci v zemědělství se nehodil, byl proto poslán do učení na kupce, ale odtud odešel k nazarénovi Janezi Wolfovi do Lublani a pak do Vídně a Mnichova. Ve věku 30 let Ažbe založil svou vlastní školu malířství v Mnichově. Ta přilákala mnoho východoevropských studentů.
Ažbe učil „velkou čtyřku“ slovinských impresionistů (Rihard Jakopič, Ivan Grohar, Matej Sternen, Matija Jama) a celou jednu generaci ruských malířů (Ivan Bilibin, Mstislav Dobužinskij, Igor Grabar, Vasilij Kandinskij, Dmitrij Kardovskij a Kuzma Petrov-Vodkin a další).[1] Ažbeho učební metody převzali a užívali ruští umělci jak doma (Grabar, Kardovskij) tak i v emigraci (Bilibin, Dobužinskij).[2]
Životopis
Studium ve Vídni 1882–1884
Na podzim 1882 odešel Ažbe studovat na akademii do Vídně, kde setrval čtyři semestry. Jeho učiteli byli kromě jiných Siegmund L’Allemand, August Eisenmenger a Christian Griepenkerl, ve stejném ročníku se Ažbe setkal i mladým srbským malířem Urošem Predićem. Ve Vídni ale nebyl se studiem spokojen.
Studia v Mnichově 1884–1891
V roce 1884 se Ažbe rozhodl pokračovat ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Zde od 10. října navštěvoval přednášky antického umění, ale pak se upnul na přednášky Gabriela von Hackla, který pocházel z Mariboru na řece Drávě. Ažbe, společně se slovinským krajanem a spolužákem Ferdo Veselem, odešel v roce 1885 na Allgemeine Malschule Ludwiga von Löfftze.
Ažbeho v roce 1900 vyznamenal František Josef I. Řádem Františka Josefa.[3] Po navštěvování speciálního kurzu u Sándora Wagnera Ažbeho jeho krajané Ferdo Vesel a Rihard Jakopič přesvědčili, že by si měl otevřít vlastní atelier.[4]
Nejznámějším Ažbeho obrazem je ženský portrét »Zamorka« (1895), který je vystaven Národní galerii v Lublani.
Ažbeho žáci
K Ažbeho žákům patřili:
- Vladimir Georgijevič Bechtějev
- Ivan Jakovlevič Bilibin
- Erma Bossi
- David Davidovič Burljuk
- Mstislav Valerianovič Dobužinskij
- Felix Eisengräber
- Elisabeth Ivanovna Epstein
- René Francillion
- Robert Genin
- Ivan Grohar
- Igor Emmanuilovič Grabar
- Iosif Iser
- Rihard Jakopič
- Matija Jama
- Alexej von Javlensky
- Peter Kalpokas
- Vasilij Kandinskij
- Dmitrij Kardovskij
- Ludvík Kuba
- Karl Friedrich Lippmann
- Elena Lukš-Makovskaja
- Milan Milovanović
- Josip Račić
- Fanny zu Reventlow
- Attila Sassy
- Matej Sternen
- Hans Huber-Sulzemoos
- Ferdo Vesel
- Alfred Wickenburg
- Eugeniusz Zak
- Sandor Ziffer
Galerie
![Pevska vaja, olej na plátně, kolem roku 1900, 160 × 123 cm[5]](/wiki/Soubor:Anton_A%C5%BEbe_1900_Village_choir.jpg)
![V haremu, olej na plátně, 1903, 51,3 × 44,3 cm[6]](/wiki/Soubor:Anton_A%C5%BEbe_1903_The_Harem.jpg)
Ocenění
- 1900 Řád Františka Josefa
- 1904 Řád svatého Sávy
Literatura
- Ažbe Anton. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 39.
- Katarina Ambrozic: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München. Bongers, Recklinghausen, 1988, ISBN 3-7647-0388-1
- Bernd Fäthke: Im Vorfeld des Expressionismus. Anton Azbe und die Malerei in München und Paris. Verlag des Instituts für Bildende Kunst, Wiesbaden 1988, ISBN 3-926899-01-8
- Bernd Fäthke: Jawlensky und seine Weggefährten in neuem Licht, München 2004, S. 36-42, 44-45, 64-67
- Marijan Trsar: Anton Ažbe. Zalozba Park, Ljubljana 1991
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Ažbe na německé Wikipedii.
- ↑ Baranovskij a Chlebnikova uvádí 42 biografických záznamů ruských absolventů.
- ↑ Baranovskij a Chlebnikova, p. 9.
- ↑ Peter Zimmermann, Anton Azbe: Mensch-Maler-Lehrer, Literatur in Bayern, Nr. 71, März 2003, S. 39
- ↑ Katarina Ambrozic, Der Künstler Anton Ažbe (1862-1905), in Ausst. Kat.: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München, Museum Wiesbaden 1988, S. 43
- ↑ Anton Ažbe: Pevska vaja Narodna galerija
- ↑ Anton Ažbe: V haremu, Narodna galerija
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Ažbe na Wikimedia Commons
