Vepice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Obyvatelstvo, typografie
Bez shrnutí editace
Řádek 20: Řádek 20:
| psč = 398 55
| psč = 398 55
}}
}}
'''Vepice''' ({{Vjazyce2|de|''Wepitz''}}) je [[Jihočeský kraj|jihočeská]] [[vesnice]], [[Část obce|místní část]] obce [[Kovářov (okres Písek)|Kovářov]], od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. V&nbsp;roce [[2011]] zde trvale žilo 46 obyvatel.<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 191 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref> Ve Vepicích se těží [[žula]]. Původní název byl '''Epice'''.
'''Vepice''' ({{Vjazyce2|de|''Wepitz''}}) je [[Jihočeský kraj|jihočeská]] [[vesnice]], [[Část obce|místní část]] obce [[Kovářov (okres Písek)|Kovářov]], od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. V&nbsp;roce [[2011]] zde trvale žilo 46 obyvatel.<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 191 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref> Ve Vepicích se těžila [[žula]]. Původní název byl '''Epice'''.


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 8. 7. 2016, 18:24

Šablona:Infobox - sídlo Vepice (německy Wepitz) je jihočeská vesnice, místní část obce Kovářov, od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.[1] Ve Vepicích se těžila žula. Původní název byl Epice.

Historie

Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména - Epp.[2] První zmínky o ní pocházejí z roku 1373. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.[2] Ve Vepicích stála tvrz, která se nacházela na malém ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele svatého Jiljí.[2] Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. František z Vepic, který zde byl opatem 1383 - 1404, je i na místním hřbitově pohřbený.[2] Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek.[2] Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce 15. století. V roce 1498 připadl tento majetek Jindřichovi z Březí.[2] V 16. století přešla ves do majetku Kovářova a dále roku 1592 byla v majetku Jiřího ze Švamberka a byla připojena k orlickému panství.[2] Místo, kde stávala vodní tvrz se nalézalo v místě současného rybníka Nový. [2] V roce 1900 se zde při čištění rybníka nalezlo množství opracovaných dubových trámů. Dále byly nalezeny železné sekery, střepiny, bodce, šípy. Tyto nálezy jsou v Praze v Národním muzeu.[2]

Památky

  • Neorománská kaple ve vsi byla postavena roku 1901 a téhož roku byla vysvěcena.[2] Byla postavena z finanční sbírky mezi místními obyvateli a za přispění obce.[3] V devadesátých letech byla opravena. Kaple je zasvěcená Panně Marii Lurdské.[4] Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.[5]Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno sv. Kříže a pochází z počátku 20. století.[6]
  • Kříž před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci 1857. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.[5]
  • Další litinový Mošanských kříž se nachází u silnice do Vladyčína. Byl sem přenesený ze hřbitova.[8]
  • Kříž za vesnicí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.[9]
  • Benešův kříž se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.[10]
  • Dolistův kříž se nachází u komunikace z vesnice směrem do Hrazan vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku 1898 nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený.
  • Kříž na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.[11]

Zajímavost

V okolí vesnice se nalézá modrá dekorativní žula.[12]

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191. 
  2. a b c d e f g h i j KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 143. 
  3. ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku.. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 205. [dále jen Šimečková]. 
  4. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 108. 
  5. a b Šimečková, str. 206.
  6. http://www.farnost2k.cz/obsah/vepice
  7. Šimečková, str. 208.
  8. Šimečková, str. 209.
  9. Šimečková, str. 210.
  10. Šimečková, str. 207.
  11. Šimečková, str.212.
  12. Šimečková, str. 204.

Externí odkazy

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vepice

Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice