Taškent: Porovnání verzí

Taškent ; Toshkent, Toshqand, Toshkand
	Taškent
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	41°16′ s. š., 69°18′2″ v. d.
Nadmořská výška	130 - 253 m n. m.
Stát	Uzbekistán
hlavní město	Taškent
Administrativní dělení	11 okresů
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	335,8 km²
Počet obyvatel	2 220 700
Hustota zalidnění	8537,2 obyv./km²
Etnické složení	Uzbekové, ostatní
Náboženské složení	islám, pravoslaví, ostatní
Správa
Starosta	Abdukahhar Tokhtaev
Oficiální web	tashkent.uz
Telefonní předvolba	+998 71
PSČ	100000
Označení vozidel	01—09, (10 a 30 — старые)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 7. 2016, 21:02

Taškent (Toškent – Тошкент v uzbečtině či Ташке́нт v ruštině) je hlavní město Uzbekistánu a správní středisko provincie Taškent.

Historie

V oblasti dnešní uzbecké metropole existovalo souvislé osídlení již v dobách před naším letopočtem. Tehdy neslo název Šaš. V 8. století jej dobyli Arabové, o další století později pak zničily výpady Čingischána a kočovníků. Byl znovu vybudován, avšak ne na ruinách města starého, ale severozápadním směrem od něj.

Taškent se stal součástí mnoha říší, několikrát byl i zbořen. Další obnova následovala za Tamerlánovy vlády ve 14. století. Od počátku století šestnáctého připadl uzbeckému státu Šajbánovců, v 2. polovině téhož století pak Bucharskému chanátu. V polovině 19. století se zde opět změnili vládci; Taškent nyní spadal pod Kokandský chanát. Tato vláda však nebyla příliš oblíbená, Taškenťané se proti ní několikrát vzbouřili.

Významným zlomem v historii města se stala nadvláda Ruské říše, která začala roku 1865 a určila budoucí osud dějin města. Taškent byl stanoven za centrum Turkestánské gubernie, začal se rozvíjet jako moderní město. Středověké hradby se odstranily na přelomu 80. a 90. let 19. století. Od roku 1899 tu existuje železniční spojení s Kaspickým mořem, o dalších šest let později se zprovoznila trať do Orenburgu. 11. listopadu 1917 zde došlo k vyhlášení sovětské moci, ne však pokojnou cestou (při nepokojích byla zničena velká část historického města). Od dubna 1918 nahradila Turkestánskou gubernii Turkestánská ASSR, jež se později začlenila do nově vzniklého SSSR. Roku 1930 se pak Taškent stal její metropolí, vystřídal předchozí Samarkand. Ve 20. a 30. letech začala industrializace, Taškent ale nejvíce vydělal na přesouvání průmyslu na jihovýchod a východ SSSR v časech druhé světové války. S novými továrnami sem začali ale přicházet i Rusové.

24. dubna 1966 bylo město zničeno silným zemětřesením o síle 7 stupňů Richterovy stupnice. Okolo 300 000 lidí zůstalo bez domova. Přestavba znamenala celkovou změnu urbanistického plánu města – vznikly široké bulváry a velké domy, typické pro tehdejší SSSR. Velkou změnou v dopravě se roku 1977 stalo otevření metra, roku 1985 pak vznikla moderní dominanta města – 375 m vysoká televizní věž.

Po roce 1991 se stal Taškent metropolí nezávislého Uzbekistánu, masivní výstavba (metro, továrny, sídliště) byla zastavena. Město se stalo ale několikrát vzhledem ke svému významu dějištěm teroristických útoků. Nedaleko centra se nachází mezinárodní taškentské letiště.

Soubor:Museum Amir Temur 16-35.JPG

Partnerská města

Odkazy

Literatura

Sahadeo, J. Russian Colonial Society in Tashkent, 1865-1923. Bloomington, IN, Indiana University Press, 2010.
Stronski, P. Tashkent: Forging a Soviet City, 1930-1966. Pittsburgh, University of Pittsburgh Press, 2010 (Central Eurasia in Context).

Externí odkazy

Slovníkové heslo Taškent ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Taškent na Wikimedia Commons
(uzbecky) (rusky) (anglicky) Oficiální internetové stránky

@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 Významným zlomem v historii města se stala nadvláda [[Ruské impérium|Ruské říše]], která začala roku [[1865]] a určila budoucí osud dějin města. Taškent byl stanoven za centrum [[Turkestán]]ské [[gubernie]], začal se rozvíjet jako moderní město. [[Středověk]]é [[hradby]] se odstranily na přelomu 80. a 90. let [[19. století]]. Od roku [[1899]] tu existuje [[železnice|železniční]] spojení s [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]], o dalších šest let později se zprovoznila trať do [[Orenburg]]u. [[11. listopad]]u [[1917]] zde došlo k vyhlášení [[sovět]]ské moci, ne však pokojnou cestou (při nepokojích byla zničena velká část historického města). Od dubna [[1918]] nahradila [[Turkestán]]skou [[gubernie|gubernii]] [[Turkestán]]ská ASSR, jež se později začlenila do nově vzniklého [[Sovětský svaz|SSSR]]. Roku [[1930]] se pak Taškent stal její metropolí, vystřídal předchozí [[Samarkand]]. Ve [[1920–1929|20.]] a [[1930–1939|30. letech]] začala [[industrializace]], Taškent ale nejvíce vydělal na přesouvání [[průmysl]]u na jihovýchod a východ SSSR v časech [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. S novými [[továrna]]mi sem začali ale přicházet i [[Rusové]].
-[[24. duben]] [[1966]] se zapsal do historie města černým písmem. Bylo zničeno, ne však vojenským útokem, ale silným [[zemětřesení]]m o síle 7 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Okolo 300 000 lidí zůstalo bez domova. Přestavba znamenala celkovou změnu urbanistického plánu města – vznikly široké bulváry a velké domy, typické pro tehdejší [[Sovětský svaz|SSSR]]. Velkou změnou v dopravě se roku [[1977]] stalo otevření [[Metro v Taškentu|metra]], roku [[1985]] pak vznikla moderní [[Dominanta (stavba)|dominanta]] města – 375 m vysoká [[Taškentská televizní věž|televizní věž]].
+[[24. duben|24. dubna]] [[1966]] bylo město zničeno silným [[zemětřesení]]m o síle 7 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Okolo 300 000 lidí zůstalo bez domova. Přestavba znamenala celkovou změnu urbanistického plánu města – vznikly široké bulváry a velké domy, typické pro tehdejší [[Sovětský svaz|SSSR]]. Velkou změnou v dopravě se roku [[1977]] stalo otevření [[Metro v Taškentu|metra]], roku [[1985]] pak vznikla moderní [[Dominanta (stavba)|dominanta]] města – 375 m vysoká [[Taškentská televizní věž|televizní věž]].
 Po roce [[1991]] se stal Taškent [[metropole|metropolí]] [[nezávislost|nezávislého]] [[Uzbekistán]]u, masivní výstavba ([[metro]], [[továrna|továrny]], [[sídliště]]) byla zastavena. Město se stalo ale několikrát vzhledem ke svému významu dějištěm [[terorismus|teroristických útoků]].

Hlavní města Asie

Nezávislé státy	Abú Zabí (Spojené arabské emiráty) • Ammán (Jordánsko) • Ankara (Turecko) • Astana (Kazachstán) • Ašchabad (Turkmenistán) • Bagdád (Irák) • Baku (Ázerbájdžán) • Bandar Seri Begawan (Brunej) • Bangkok (Thajsko) • Bejrút (Libanon) • Biškek (Kyrgyzstán) • Damašek (Sýrie) • Dauhá (Katar) • Dháka (Bangladéš) • Dili (Východní Timor) • Dillí (Indie) • Dušanbe (Tádžikistán) • Hanoj (Vietnam) • Islámábád (Pákistán) • Jakarta (Indonésie) • Jerevan (Arménie) • Jeruzalém* (Izrael, Palestina) • Kábul (Afghánistán) • Káthmándú (Nepál) • Kuala Lumpur (Malajsie) • Kuvajt (Kuvajt) • Male (Maledivy) • Manáma (Bahrajn) • Manila (Filipíny) • Maskat (Omán) • Neipyijto (Myanmar) • Peking (Čína) • Phnompenh (Kambodža) • Pchjongjang (Severní Korea) • Rijád (Saúdská Arábie) • Saná (Jemen) • Singapur (Singapur) • Soul (Jižní Korea) • Šrí Džajavardanapura Kotte (Srí Lanka) • Taškent (Uzbekistán) • Tbilisi (Gruzie) • Teherán (Írán) • Thimphu (Bhútán) • Tokio (Japonsko) • Ulánbátar (Mongolsko) • Vientiane (Laos)

Teritoria, kolonie a zámořská území	Austrálie: West Island (Kokosové ostrovy) • Flying Fish Cove (Vánoční ostrov) Čína: Hongkong (Hongkong) • Macao (Macao) Spojené království: Episkopi (Akrotiri a Dekelia) • Diego García (Britské indickooceánské území)

Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Gaza (Pásmo Gazy) • Suchumi (Abcházie) • Cchinvali (Jižní Osetie) • Severní Nikósie (Severní Kypr) • Tchaj-pej (Tchaj-wan)

legenda: *nárokováno Izraelem i Palestinou, faktická kontrola Izraele.