Bakalář umění

Bakalář umění (z lat. baccalaureus artis) je akademický titul označující absolventa bakalářského studijního programu v oblasti umění. Zkracuje se na BcA., pro ostatní obory mimo umění existuje varianta bakalář (baccalaureus) Bc., přičemž obě varianty titulu se umísťují před jméno.

Bakalář umění je od roku 1998 udělován na českých uměleckých vysokých školách (resp. na fakultách, ústavech a institutech, které mají akreditovaný některý z uměleckých oborů), a to na základě § 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o standardní studium v bakalářském studijním programu, které většinou trvá 3-4 roky. Dle tohoto zákona je studium vedoucí k udělení tohoto gradu zaměřeno především na přípravu k výkonu povolání (tzv. profesní bakalář) a případně i ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu (tzv. akademický bakalář), v současnosti se však zpravidla mezi tímto nerozlišuje.

Úspěšný absolvent bakalářského studia se tedy případně může též přihlásit k dalšímu studiu v (navazujícím) magisterském studijním programu, který většinou trvá 1-3 roky.

Bakalant je student bakalářského studijního programu. Bakalářské studium se řádné ukončuje státní závěrečnou zkouškou (státnice), jejíž součástí většinou bývá i obhajoba bakalářské (diplomové) práce, pro umělecké vysoké školy je pak typický určitý umělecký výstup.

Dějiny titulu

Baccalaureatus (vavřínem ověnčený) označoval původně na středověké univerzitě akademický gradus, jehož student dosáhl po absolvování trivia, které tvořila gramatika, dialektika a rétorika. Poté absolvent vypomáhal s učením a následně se věnoval kvadriviu. Později se tento titul získával po absolvování artistické fakulty a umožňoval vstup na ostatní fakulty univerzity. Bakalář následně po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (these) mohl získat gradus mistra (lat. magister) na artistické fakultě (fakultě svobodných umění, odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“).

V 90. letech 20. století (přesněji mezi lety 1990-1998) se, dle tehdejšího vysokoškolského zákona (tedy zákona č. 172/1990 Sb.), původně v Česku studium, které vedlo k získání bakalářského gradu označovalo jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“, nicméně tento zákon ještě variantu BcA. pro umělce neodlišoval. Po roce 1998 a zavedení BcA. (resp. po boloňském procesu), se z něj stal bakalářský studijní program (obdobně magisterský studijní program se dříve nazýval „vysokoškolské studium“ a doktorský studijní program se dříve označoval jako „postgraduální studium“).

Podle vysokoškolského zákona, konkrétně dle § 99 odst. 3 téhož zákona se tímto titulem nahrazuje i titul bakalář (Bc.), který získali podle § 21 staršího vysokoškolského zákona, tedy zákona č. 172/1990 Sb., absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia (bakalářského studia) uměleckých vysokých škol. Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Bakalář v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo bakalář ve Wikislovníku
• Bakalář ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích