Kavárna Union: Porovnání verzí
m →Současný stav: Upřesnění zboření a postavení nové budovy +zdroje. |
→Současný stav: pamětní deska Bohumila Říhy; drobnost |
||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
==Současný stav== |
==Současný stav== |
||
[[File:Staré Město, Národní 29, Na Perštýně 1, Albatros.jpg|thumb|Praha, roh Národní a Na Perštýně (místo, kde stál Braunerův dům), stav 2013]] |
[[File:Staré Město, Národní 29, Na Perštýně 1, Albatros.jpg|thumb|Praha, roh Národní a Na Perštýně (místo, kde stál Braunerův dům), stav 2013]] |
||
Dům byl zbořen v roce [[1950]]<ref>Lidové noviny, 17.2.1950, s.4 (dostupné online v NK ČR), viz:[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=periodical&text=%22kav%C3%A1rna+union%22++1949+]</ref> a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou. Ta byla otevřena v listopadu 1969 pod názvem ''Dům dětské knihy''<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1970/12/2/5.png Rudé právo, 2.12.1970, s.5, ''Zábava, ale nejenom zábava'']</ref> a sloužila [[Albatros (nakladatelství)|nakladatelství Albatros]] |
Dům byl zbořen v roce [[1950]]<ref>Lidové noviny, 17.2.1950, s.4 (dostupné online v NK ČR), viz:[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=periodical&text=%22kav%C3%A1rna+union%22++1949+]</ref> a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou (čp. 342). Ta byla otevřena v listopadu 1969 pod názvem ''Dům dětské knihy''<ref>[http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1970/12/2/5.png Rudé právo, 2.12.1970, s.5, ''Zábava, ale nejenom zábava'']</ref> a sloužila [[Albatros (nakladatelství)|nakladatelství Albatros]]. Na domě je pamětní deska spisovatele dětských knížek a ředitele nakladatelství [[Bohumil Říha|Bohumila Říhy]]<ref>http://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/riha-bohumil-na-dome-cp-342-narodni-29-praha-1-stare-mesto/</ref>. Dnes zde sídlí banka. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 21. 6. 2016, 17:37
Kavárna Union, zvaná také Unionka, byla kavárna a středisko kulturního života v Praze v 19. a první polovině 20. století. Nacházela se na nároží ulic Národní a Na Perštýně.
Historie
Nejstarší zmínka o domě pochází z roku 1429, kdy stál u hradebního příkopu a můstku za hradbami Starého Města. Podoba budovy z doby kavárny byla dílem raně klasicistní přestavby dle plánů z roku 1789. V domě je k roku 1820 doložena Vídeňská kavárna. Později se kavárna nazývala Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik František August Brauner a jeho dcera, malířka Zdenka Braunerová.[1]
V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například Alois Jirásek, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek či Antonín Wiehl; z mladší generace např. architekti Pavel Janák, Josef Gočár, malíři Bohumil Kubišta, František Kysela, Josef Lada, spisovatelé Fráňa Šrámek, Eduard Bass, Jaroslav Hašek nebo historici umění Antonín Matějček a V. V. Štech. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.[2]
Karel Čapek, Eduard Bass a zrušení Unionky
V roce 1923 se Karel Čapek emotivně postavil proti možnému rušení kavárny Union. V úvodníku Ohrožená památka z 23. ledna vyjmenovával intelektuály, především z oblasti literatury, kteří se v kavárně scházeli. Přirovnal "Unionku" k nejslavnějším literárním kavárnám Paříže a Berlína.[3]
O sedmnáct let později, 20. ledna 1940, se stejnému problému ve stejném deníku věnoval Eduard Bass. Ten již nepoužil Čapkovy citové argumenty o místu, kde se scházely osobnosti, ale hodnotil unikátnost Braunerova domu. Vzal do úvahy, že dům překáží dopravě a navrhl, aby (podobně jako u paláce Metro, stojícího ve stejném bloku domů) bylo v Braunerově domě vybudováno podloubí. Tím by mohl být odstraněn chodník a Národní třída by získala potřebný pruh pro automobilovou dopravu.[p 1]
Na dobových fotografiích je vidět, jak Braunerův dům (označen č. 2) a palác Metro (č.1) vystupovaly oproti ostatním domům do ulice. Návrh Eduarda Basse na vybudování podloubí tuto situaci respektoval a řešil.
Ještě v roce 1941 informoval tisk o výstavbě lešení u domu a přípravách k opravám. Zdálo se tedy, že Braunerův dům bude ještě na dlouho zachován.[4]
Zpráva v Lidových novinách z 17. 4. 1941 hovořila o kavárně Union ještě v přítomném čase, tedy jako o fungující.[4] Nepodařilo se prozatím dohledat, kdy přesně byla kavárna uzavřena, ale stalo se tak téhož roku.[5]
Současný stav
Dům byl zbořen v roce 1950[6] a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou (čp. 342). Ta byla otevřena v listopadu 1969 pod názvem Dům dětské knihy[7] a sloužila nakladatelství Albatros. Na domě je pamětní deska spisovatele dětských knížek a ředitele nakladatelství Bohumila Říhy[8]. Dnes zde sídlí banka.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Nejednalo se o jediný článek Lidových novin bojující za zachování Braunerova domu. V letech 1939-1940 se deník této otázce věnoval minimálně pětkrát.
Reference
- ↑ Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260
- ↑ Kde se v Praze chodívalo za múzami
- ↑ Lidové noviny, 21.1.1923, s.1, Ohrožená památka
- ↑ a b Lidové noviny, 17.4.1941, s.4, Opravuje se Braunerův dům
- ↑ DOLEŽELOVÁ, Erika. Česko-německé literární vztahy v 1. polovině 20. století. Olomouc, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. s. 33-34. Dostupné online.
- ↑ Lidové noviny, 17.2.1950, s.4 (dostupné online v NK ČR), viz:[1]
- ↑ Rudé právo, 2.12.1970, s.5, Zábava, ale nejenom zábava
- ↑ http://www.pametni-desky-v-praze.cz/products/riha-bohumil-na-dome-cp-342-narodni-29-praha-1-stare-mesto/
