Kavárna Union: Porovnání verzí
+ portály, nadpis sekce. |
m →Historie: +čp. |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
V domě je již roku [[1820]] doložena ''Vídeňská kavárna''. Později se kavárna nazývá Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik [[František August Brauner]] a jeho dcera, malířka [[Zdenka Braunerová]].<ref>Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260</ref> V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například [[Alois Jirásek]], [[Mikoláš Aleš]], [[Josef Václav Myslbek]], [[František Ženíšek]] či [[Antonín Wiehl]]; z mladší generace například architekti [[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], malíři [[Bohumil Kubišta]], [[František Kysela]], [[Josef Lada]], spisovatelé [[Fráňa Šrámek]], [[Eduard Bass]], [[Jaroslav Hašek]] nebo historici umění [[Antonín Matějček]] a [[V. V. Štech]]. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.<ref>[http://www.cesky-dialog.net/clanek/3315-kde-se-v-praze-chodivalo-za-muzami-salony-8211-kavarny-8211-hospody/ Kde se v Praze chodívalo za múzami]</ref> |
V domě je již roku [[1820]] doložena ''Vídeňská kavárna''. Později se kavárna nazývá Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik [[František August Brauner]] a jeho dcera, malířka [[Zdenka Braunerová]].<ref>Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260</ref> V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například [[Alois Jirásek]], [[Mikoláš Aleš]], [[Josef Václav Myslbek]], [[František Ženíšek]] či [[Antonín Wiehl]]; z mladší generace například architekti [[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], malíři [[Bohumil Kubišta]], [[František Kysela]], [[Josef Lada]], spisovatelé [[Fráňa Šrámek]], [[Eduard Bass]], [[Jaroslav Hašek]] nebo historici umění [[Antonín Matějček]] a [[V. V. Štech]]. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.<ref>[http://www.cesky-dialog.net/clanek/3315-kde-se-v-praze-chodivalo-za-muzami-salony-8211-kavarny-8211-hospody/ Kde se v Praze chodívalo za múzami]</ref> |
||
Dům byl zbořen v roce [[1949]] a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou [[Albatros (nakladatelství)|nakladatelství Albatros]], dnes zde sídlí banka. |
Dům byl zbořen v roce [[1949]] a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou [[Albatros (nakladatelství)|nakladatelství Albatros]] (čp. 342), dnes zde sídlí banka. |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 20. 6. 2016, 18:40
Kavárna Union zvaná také Unionka byla kavárna a středisko kulturního života v Praze v 19. a první polovině 20. století. Nacházela se na nároží ulic Národní a Na Perštýně.
Historie
V domě je již roku 1820 doložena Vídeňská kavárna. Později se kavárna nazývá Union a dům Braunerův, neboť jej vlastnil politik František August Brauner a jeho dcera, malířka Zdenka Braunerová.[1] V kavárně se svého času setkávala významná část pražských intelektuálů a umělců, například Alois Jirásek, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek či Antonín Wiehl; z mladší generace například architekti Pavel Janák, Josef Gočár, malíři Bohumil Kubišta, František Kysela, Josef Lada, spisovatelé Fráňa Šrámek, Eduard Bass, Jaroslav Hašek nebo historici umění Antonín Matějček a V. V. Štech. Legendárním vrchním se stal František Patera, který zde obsluhoval v letech 1907–1925.[2]
Dům byl zbořen v roce 1949 a v letech 1965–1969 nahrazen novostavbou nakladatelství Albatros (čp. 342), dnes zde sídlí banka.
Reference
- ↑ Umělecké památky Prahy. Staré Město Josefov. Academia, Praha 1996. S. 260
- ↑ Kde se v Praze chodívalo za múzami