Helena Znojemská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
dodání referencí
Řádek 14: Řádek 14:
| předchůdce = [[Eudoxia Kyjevská]]
| předchůdce = [[Eudoxia Kyjevská]]
| následník =
| následník =
| typ dědice = polská kněžna
| typ dědice =
| dědic = [[Lucie z Rujány]]
| dědic = [[Lucie z Rujány]]
| potomstvo = [[Lešek I. Bílý]]<br /> [[Konrád I. Mazovský]]<br />Adléta
| potomstvo = [[Lešek I. Bílý]]<br /> [[Konrád I. Mazovský]]<br />Adléta
Řádek 32: Řádek 32:
|
|
}}
}}
'''Helena Znojemská''' ([[1141]]{{nejisté datum|narození}} - [[1202]]/[[1206]]) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v&nbsp;letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v&nbsp;Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v&nbsp;letech 1194-1199/1200.
'''Helena Znojemská''' ([[1141]]{{nejisté datum|narození}} - [[19. červen]] mezi lety [[1202]]/[[1206]]<ref>K. Jasiński. ''Rodowód pierwszych Piastów''. Poznań, 2004. S. 266-268. Také: J. Grabowski. ''Dynastia Piastów mazowieckich''. Kraków. 2012. S. 431.</ref>) byla manželka knížete celého Polska [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]], [[krakov]]ská a [[sandoměř]]ská kněžna zřejmě v&nbsp;letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v&nbsp;Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny [[Lešek I. Bílý|Leška Bílého]] a [[Konrád I. Mazovský|Konráda Mazovského]] v&nbsp;letech 1194-1199/1200.


== Život ==
== Život ==
[[Soubor:Muzeum i bazylika w Wiślicy 1.JPG|thumb|vlevo|Kazimír II. s&nbsp;Helenou a synem Boleslavem ve [[Wiślica|Vislici]]]]
[[Soubor:Muzeum i bazylika w Wiślicy 1.JPG|thumb|vlevo|Kazimír II. s&nbsp;Helenou a synem Boleslavem ve [[Wiślica|Vislici]]]]


Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z&nbsp;rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I.|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s&nbsp;hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z&nbsp;kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]. Přesné datum sňatku Heleny s&nbsp;nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o&nbsp;rozmezí let 1160 až 1165 (nejpozději 1166). V&nbsp;manželství se narodilo sedm dětí, z&nbsp;toho pět synů.
Helena byla dcerou údělného knížete [[Konrád II. Znojemský|Konráda II. Znojemského]] z&nbsp;rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] a [[Marie Srbská|Marie]], dcery [[Srbsko|srbského]] [[Župan (představitel župy)|župana]] [[Uroš I.|Uroše Bílého]]. Polský diplomat a historik [[Jan Długosz]] přišel s&nbsp;hypotézou, že Helena byla dcerou [[halič]]ského knížete, z&nbsp;kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže [[Konrád II. Ota]]<ref>K. Jasiński. S. 266</ref>. Přesné datum sňatku Heleny s&nbsp;nejmladším synem [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava Křivoústého]] [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimírem II.]] je nejisté. Uvažuje se o&nbsp;rozmezí let 1160 až 1165. V&nbsp;manželství se narodilo sedm dětí, z&nbsp;toho pět synů.


Kazimír zemřel 5. května 1194, přičemž jejich dva přeživší synové byli ještě nezletilí. Regentské vlády v&nbsp;[[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s&nbsp;krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena dovolala pomoci [[Velkopolsko (historické území)|velkopolského]] knížete. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujavsko]].
Kazimír zemřel 5. května [[1194]], snad v důsledku srdečního selhání<ref>R. Róg. ''Polscy królobójcy''. Warszawa, 1994. S. 27.</ref>. Jejich dva přeživší synové však byli ještě nezletilí. Regentské vlády v&nbsp;[[Malopolsko|Malopolsku]] a [[Mazovsko|Mazovsku]] se ujala Helena spolu s&nbsp;krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, [[Měšek III. Starý|Měškem III. Starým]], které trvaly až do roku [[1198]], kdy se regentka Helena s Měškem III. dohodla. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra [[Kujavsko]].


Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v&nbsp;roce [[1212]], což ovšem s&nbsp;jistotou pravda není.
Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Razila vlastní mince s nápisem ALENA DVCTRIX. Helena Znojemská zemřela mezi lety [[1202]] a [[1206]]. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v&nbsp;roce [[1211]], což ovšem zpochybnil už O. Balzer<ref>O. Balzer. ''Genealogia Piastów''. Kraków, 2005. S. 327.</ref>.


== Potomci ==
== Potomci ==
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:
* neznámá dcera, [[Vsevolod IV. Kyjevský|Vsevoloda Kyjevského]]
* neznámá dcera, manžel [[Vsevolod IV. Kyjevský]]
* Kazimír (narozen ok. 1165, zm. 1168)
* Kazimír († 1168)
* Boleslav (narozen po 1168, zm. 1182/1183)
* Boleslav (narozen po r. 1168, zm. 1182/1183)
* Odon, zemřel v dětství
* Odon
* Adléta († [[1211]])
* Adléta († [[1211]])
* [[Lešek I. Bílý]], krakovský kníže
* [[Lešek I. Bílý]]
* [[Konrád I. Mazovský]]
* [[Konrád I. Mazovský]]


Řádek 88: Řádek 88:


== Reference ==
== Reference ==
<references />
⚫
{{commonscat|Helen of Znojmo}}
{{Překlad|pl|Helena znojemska|9304579}}
{{Překlad|pl|Helena znojemska|9304579}}

==Externí odkazy==
⚫
{{commonscat|Helen of Znojmo}}

{{Portály|Polsko|Středověk}}
{{Portály|Polsko|Středověk}}


Verze z 20. 6. 2016, 10:38

Šablona:Infobox - panovnice Helena Znojemská (1141? - 19. červen mezi lety 1202/1206[1]) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161 - 1194, mazovská kněžna v letech 1186-1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194-1199/1200.

Život

Kazimír II. s Helenou a synem Boleslavem ve Vislici

Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota[2]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého Kazimírem II. je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let 1160 až 1165. V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.

Kazimír zemřel 5. května 1194, snad v důsledku srdečního selhání[3]. Jejich dva přeživší synové však byli ještě nezletilí. Regentské vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena s Měškem III. dohodla. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujavsko.

Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Razila vlastní mince s nápisem ALENA DVCTRIX. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1211, což ovšem zpochybnil už O. Balzer[4].

Potomci

Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Konrád I. Brněnský
 
 
 
 
 
 
 
Litold Znojemský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Virpirka z Tenglingu
 
 
 
 
 
 
 
Konrád II. Znojemský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Leopold II. Babenberský
 
 
 
 
 
 
 
Ida Babenberská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ida z Formbachu
 
 
 
 
 
 
 
Helena Znojemská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vukan
 
 
 
 
 
 
 
Uroš I. Bílý
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Srbská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Reference

  1. ↑ K. Jasiński. Rodowód pierwszych Piastów. Poznań, 2004. S. 266-268. Také: J. Grabowski. Dynastia Piastów mazowieckich. Kraków. 2012. S. 431.
  2. ↑ K. Jasiński. S. 266
  3. ↑ R. Róg. Polscy królobójcy. Warszawa, 1994. S. 27.
  4. ↑ O. Balzer. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 327.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Znojemská na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Helena_Znojemská&oldid=13849501“