Victor Franz Hess: Porovnání verzí

Victor Franz Hess
Victor Franz Hess
Narození	24. června 1883; Schloss Waldstein
Úmrtí	17. prosince 1964 (ve věku 81 let); Mount Vernon
Alma mater	Univerzita Štýrský Hradec
Povolání	fyzik, profesor a výzkumník
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita; Univerzita Štýrský Hradec; Univerzita Innsbruck; Fordhamská univerzita
Ocenění	Liebenova cena (1919); Nobelova cena za fyziku (1936); Čestný odznak Za vědu a umění (1959); člen American Physical Society
Politická strana	Vaterländische Front
Choť	Marie Bertha Warner Breisky (1920–1955); Elizabeth M. Hoenke
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 6. 2016, 22:19

Victor Franz Hess (24. června 1883 – 17. prosince 1964 Mount Vernon, USA) byl významný rakouský fyzik, který v roce 1936 získal Nobelovu cenu za objev kosmického záření. Cenu sdílí s americkým fyzikem Carlem Davidem Andersonem.

Vystudoval univerzitu ve Štýrském Hradci, v období 1910–1920 byl asistentem v radiologickém ústavu akademie věd ve Vídni. Od roku 1920 byl profesorem experimentální fyziky na své Alma mater. V letech 1921–1923 na univerzitě ve Washingtonu byl vedoucím výzkumného radiologického ústavu a od roku 1931 působil coby profesor v Innsbrucku a i vedoucí ústavu pro výzkum záření.

Jeho výzkum se týkal různých druhů záření a elektrických vlastností atmosféry. Hess usilovně pátral po příčině ionizace vzduchu. Právě ona způsobuje samovolné vybíjení elektroskopu stíněného vrstvou olova. Roku 1912 při experimentech s balóny dospěl Hess k závěru, že toto záření nemá pozemský původ, neboť s rostoucí výškou jeho intenzita stoupá, a že tedy jediným možným zdrojem tohoto záření je vesmír (kosmos), a proto toto záření pojmenoval kosmickým. Hessův objev měl stěžejní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic a pozdější výzkum tohoto typu záření přinesl objev nových částic, které se v přírodě vyskytují jen jako složky tohoto záření.

Diagram průchodu kosmického záření atmosférou

Významný byl jeho čtvrtý let balónem Böhmen, s nímž odstartoval 7. srpna 1912 z Ústí nad Labem (před tím startoval z Vídně). Balón byl plněný vodíkem z místní chemičky a dosáhl výšky více než pěti km.^[1]

Roku 1938 uprchl se svou židovskou ženou do Spojených států amerických aby unikl nacistické perzekuci. Tam žil až do své smrti roku 1964.

Dílo

Conductivity of the Atmosphere (Vodivost atmosféry, 1928) a
Cosmic Rays and Their Biological Effects (Kosmické záření a jeho vliv na biosféru, 1949).

Reference

↑ Třicet Ústeckých NEJ [online]. Ústí nad Labem: Muzeum Ústí [cit. 2008-02-12]. Dostupné online.

Literatura

Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Victor Franz Hess na Wikimedia Commons
nobelprize.org

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1926-1950

[ustinej1-1] Třicet Ústeckých NEJ [online]. Ústí nad Labem: Muzeum Ústí [cit. 2008-02-12]. Dostupné online.

[1]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Victor Franz Hess''' ([[24. červen|24. června]] [[1883]] – [[17. prosinec|17. prosince]] [[1964]] [[Mount Vernon]], [[Spojené státy americké|USA]]) byl významný [[rakousko|rakouský]] [[fyzik]], který v roce [[1936]] získal [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu]] za objev [[kosmické záření|kosmického záření]]. Cenu sdílí s americkým fyzikem [[Carl David Anderson|Carlem Davidem Andersonem]].
-Vystudoval univerzitu ve Štýrském Hradci, v období [[1910]] – [[1920]] byl asistentem v [[radiologie|radiologickém]] ústavu akademie věd ve [[Vídeň|Vídni]]. Od roku 1920 byl [[profesor]]em experimentální fyziky na své Alma mater. V letech [[1921]] - [[1923]] na univerzitě ve [[Washington (stát)|Washingtonu]] byl vedoucím výzkumného radiologického ústavu a od roku 1931 působil coby profesor v [[Innsbruck]]u a i vedoucí ústavu pro výzkum záření.
+Vystudoval univerzitu ve Štýrském Hradci, v období [[1910]]–[[1920]] byl asistentem v [[radiologie|radiologickém]] ústavu akademie věd ve [[Vídeň|Vídni]]. Od roku 1920 byl [[profesor]]em experimentální fyziky na své Alma mater. V letech [[1921]]–[[1923]] na univerzitě ve [[Washington (stát)|Washingtonu]] byl vedoucím výzkumného radiologického ústavu a od roku 1931 působil coby profesor v [[Innsbruck]]u a i vedoucí ústavu pro výzkum záření.
 Jeho výzkum se týkal různých druhů [[záření]] a elektrických vlastností atmosféry. Hess usilovně pátral po příčině [[ionizace]] [[vzduch]]u. Právě ona způsobuje samovolné vybíjení [[elektroskop]]u stíněného vrstvou [[olovo|olova]]. Roku [[1912]] při experimentech s [[balón]]y dospěl Hess k závěru, že toto záření nemá pozemský původ, neboť s rostoucí výškou jeho [[intenzita]] stoupá, a že tedy jediným možným zdrojem tohoto záření je [[vesmír]] (kosmos), a proto toto záření pojmenoval kosmickým. Hessův objev měl stěžejní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic a pozdější výzkum tohoto typu záření přinesl objev nových částic, které se v přírodě vyskytují jen jako složky tohoto záření.