Isabela Anglická (1332–1379): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidán infobox panovnice
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám kategorii Narození 16. června; kosmetické úpravy
Řádek 2: Řádek 2:
| barva =thistle
| barva =thistle
| jméno =Isabela Anglická
| jméno =Isabela Anglická
| titul =
| titul =
| obrázek =
| obrázek =
| popisek =
| popisek =
| vláda =
| vláda =
Řádek 12: Řádek 12:
| posmrtné jméno =
| posmrtné jméno =
| předchůdce =
| předchůdce =
| následník =
| následník =
| typ dědice =
| typ dědice =
| dědic =
| dědic =
Řádek 32: Řádek 32:
|}}
|}}


'''Isabela Anglická''' ({{vjazyce|en}} ''Isabella of England'' či ''Isabella de Coucy'', [[1332]] – duben [[1379]] nebo 17. června/5. října [[1382]]) byla vévodkyně z Bedfordu, hraběnka ze Soissons a od roku 1376 nositelka [[Podvazkový řád|Podvazkového řádu]].<ref name="Weir95>{{Citace monografie | příjmení = Weir | jméno = Alison | odkaz na autora = Alison Weirová | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora2 = | titul = Britain's Royal Families| vydavatel = Vintage Books | místo = London| rok = 2009| vydání = | počet stran = 400 | isbn = 009953973X| poznámky = | strany = 95|jazyk = anglicky}}</ref>
'''Isabela Anglická''' ({{vjazyce|en}} ''Isabella of England'' či ''Isabella de Coucy'', [[1332]] – duben [[1379]] nebo 17. června/5. října [[1382]]) byla vévodkyně z Bedfordu, hraběnka ze Soissons a od roku 1376 nositelka [[Podvazkový řád|Podvazkového řádu]].<ref name="Weir95>{{Citace monografie | příjmení = Weir | jméno = Alison | odkaz na autora = Alison Weirová | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora2 = | titul = Britain's Royal Families| vydavatel = Vintage Books | místo = London| rok = 2009| vydání = | počet stran = 400 | isbn = 009953973X| poznámky = | strany = 95|jazyk = anglicky}}</ref>


== Život ==
== Život ==
Byla nejstarší dcerou anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] a [[Filipa Henegavská|Filipy]], dcery [[seznam henegavských hrabat|henegavského hraběte]] [[Vilém I. Henegavský|Viléma]]. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem [[Eduard (černý princ)|Eduardem]] a mladší sestrou [[Johana Anglická (1335–1348)|Johanou]] a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.<ref name="tuch234">{{Citace monografie | jméno=Barbara | příjmení=Tuchmanová| titul=Zrcadlo vzdálených časů |vydavatel=BB/art | místo= Praha | rok=2005|strany=234 | isbn=80-7341-438-4}}</ref> Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,<ref name="tuch236">''Zrcadlo'', str. 236</ref> dostala od otce povolení žít podle svého.<ref name="tuch234" /> Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena ''si přála zasnoubit se pouze z lásky''.<ref name="tuch237">''Zrcadlo'', str. 237</ref>
Byla nejstarší dcerou anglického krále [[Eduard III.|Eduarda III.]] a [[Filipa Henegavská|Filipy]], dcery [[seznam henegavských hrabat|henegavského hraběte]] [[Vilém I. Henegavský|Viléma]]. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem [[Eduard (černý princ)|Eduardem]] a mladší sestrou [[Johana Anglická (1335–1348)|Johanou]] a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.<ref name="tuch234">{{Citace monografie | jméno=Barbara | příjmení=Tuchmanová| titul=Zrcadlo vzdálených časů |vydavatel=BB/art | místo= Praha | rok=2005|strany=234 | isbn=80-7341-438-4}}</ref> Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,<ref name="tuch236">''Zrcadlo'', str. 236</ref> dostala od otce povolení žít podle svého.<ref name="tuch234" /> Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena ''si přála zasnoubit se pouze z lásky''.<ref name="tuch237">''Zrcadlo'', str. 237</ref>


27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice [[Enguerrand VII. z Coucy|Enguerranda z Coucy]], otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.<ref name="tuch250">''Zrcadlo'', str. 250</ref> Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.<ref name="tuch315">''Zrcadlo'', str. 315</ref> Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.
27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice [[Enguerrand VII. z Coucy|Enguerranda z Coucy]], otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.<ref name="tuch250">''Zrcadlo'', str. 250</ref> Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.<ref name="tuch315">''Zrcadlo'', str. 315</ref> Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.


V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi [[Richard II.|Richardovi]] manskou přísahu.<ref name="tuch336">''Zrcadlo'', str. 336</ref> Isabela se následně společně s mladší dcerou [[Filipa z Coucy|Filipou]] vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela zřejmě roku 1382 a byla pohřbena v londýnském františkánském kostele, který podlehl roku 1666 [[Velký požár Londýna|požáru]].
V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi [[Richard II.|Richardovi]] manskou přísahu.<ref name="tuch336">''Zrcadlo'', str. 336</ref> Isabela se následně společně s mladší dcerou [[Filipa z Coucy|Filipou]] vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela zřejmě roku 1382 a byla pohřbena v londýnském františkánském kostele, který podlehl roku 1666 [[Velký požár Londýna|požáru]].
Řádek 72: Řádek 72:


{{Portály|Středověk|Spojené království}}
{{Portály|Středověk|Spojené království}}

[[Kategorie:Plantageneti]]
[[Kategorie:Plantageneti]]
[[Kategorie:Anglické princezny]]
[[Kategorie:Anglické princezny]]
Řádek 81: Řádek 82:
[[Kategorie:Úmrtí 14. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 14. století]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Narození 16. června]]

Verze z 14. 6. 2016, 14:29

Šablona:Infobox - panovnice

Isabela Anglická (anglicky Isabella of England či Isabella de Coucy, 1332 – duben 1379 nebo 17. června/5. října 1382) byla vévodkyně z Bedfordu, hraběnka ze Soissons a od roku 1376 nositelka Podvazkového řádu.[1]

Život

Byla nejstarší dcerou anglického krále Eduarda III. a Filipy, dcery henegavského hraběte Viléma. V dětství sdílela společný dvůr s bratrem Eduardem a mladší sestrou Johanou a byla opakovaně zasnubována podle aktuálních politických snah krále Eduarda, který ji velmi miloval.[2] Po posledním nezdařeném zasnoubení s Berardem z Albretu, kdy si na poslední chvíli již na cestě za snoubencem vše rozmyslela,[3] dostala od otce povolení žít podle svého.[2] Svůj život trávila v přepychu a král ji zahrnoval nákladnými pozornostmi v podobě lén, hradů a šperků. Podle kronikáře Ranulfa Higdena si přála zasnoubit se pouze z lásky.[4]

27. července 1365 se Isabela jako třiatřicetiletá provdala ve Windsoru za o osm let mladšího francouzského šlechtice Enguerranda z Coucy, otcova rukojmího z válečného sporu s Francií. Enguerrand získal na základě sňatku svobodu bez nutnosti zaplatit výkupné a také povolení odcestovat s manželkou zpět do Francie k návštěvě svého panství.[5] Isabele Coucy k srdci nepřirostlo a celý život se vracela zpět na otcův dvůr a přijímala od něj cenné dary.[6] Enguerrand byl tchánem povýšen na hraběte z Bedfordu a darem od něj získal také francouzské hrabství Soissons. Byl tak manem obou znesvářených panovníků.

V létě roku 1377 se Enguerrand z Coucy po smrti krále Eduarda rozhodl vymanit z dvojího vazalství a vypověděl mladému králi Richardovi manskou přísahu.[7] Isabela se následně společně s mladší dcerou Filipou vrátila do Anglie a Enguerrandovy anglické statky propadly koruně. Bratry určení opatrovníci měli Isabele z tohoto majetku vyplácet důchod po dobu jejího pobytu v Anglii. Zemřela zřejmě roku 1382 a byla pohřbena v londýnském františkánském kostele, který podlehl roku 1666 požáru.

Vývod z předků

Reference

  1. WEIR, Alison. Britain's Royal Families. London: Vintage Books, 2009. 400 s. ISBN 009953973X. S. 95. (anglicky) 
  2. a b TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 234. 
  3. Zrcadlo, str. 236
  4. Zrcadlo, str. 237
  5. Zrcadlo, str. 250
  6. Zrcadlo, str. 315
  7. Zrcadlo, str. 336