Alexander Hess: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie narození; kosmetické úpravy
Řádek 19: Řádek 19:
| války = [[první světová válka]]<br />[[druhá světová válka]]
| války = [[první světová válka]]<br />[[druhá světová válka]]
| bitvy = [[bitva na Piavě]]<br />[[bitva o Británii]]
| bitvy = [[bitva na Piavě]]<br />[[bitva o Británii]]
| vyznamenání = [[Soubor:Czechoslovak_War_Cross_1939-1945_Bar.png|50px|Stužka čsl. válečného kříže 1939]] [[Československý válečný kříž 1939]]<br /> [[Soubor:Czechoslovak Medal for Bravery before the Enemy Rib.png|50px|Stužka čsl. medaile Za chrabrost před nepřítelem]] [[Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem]]<br />[[Soubor:TCH CS voj med Za zasluhy hvezda ribbon.svg|50px|Stužka Československé medaile Za zásluhy I. stupně]] [[Československá medaile za zásluhy]] I. stupně<br />[[Soubor:TCH CS voj pametni medaile (F-VB) BAR.svg|50px|Stužka Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB]] [[Pamětní medaile československé armády v zahraničí]]<br />[[soubor:DistinguishedFlyingCrossUKRibbon.jpg|50px|Stužka Záslužného leteckého kříže]] [[Záslužný letecký kříž (Spojené království)|Záslužný letecký kříž]]<br />[[soubor:1939-45 Star %26 Battle of Britain clasp.png|50px|Stužka Hvězdy 1939-1945, se štítkem za bitvu o Británii]] [[1939-1945 Star|Hvězda 1939-1945, se štítkem za účast v bitvě o Británii]]
| vyznamenání = [[Soubor:Czechoslovak_War_Cross_1939-1945_Bar.png|50px|Stužka čsl. válečného kříže 1939]] [[Československý válečný kříž 1939]]<br /> [[Soubor:Czechoslovak Medal for Bravery before the Enemy Rib.png|50px|Stužka čsl. medaile Za chrabrost před nepřítelem]] [[Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem]]<br />[[Soubor:TCH CS voj med Za zasluhy hvezda ribbon.svg|50px|Stužka Československé medaile Za zásluhy I. stupně]] [[Československá medaile za zásluhy]] I. stupně<br />[[Soubor:TCH CS voj pametni medaile (F-VB) BAR.svg|50px|Stužka Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB]] [[Pamětní medaile československé armády v zahraničí]]<br />[[Soubor:DistinguishedFlyingCrossUKRibbon.jpg|50px|Stužka Záslužného leteckého kříže]] [[Záslužný letecký kříž (Spojené království)|Záslužný letecký kříž]]<br />[[Soubor:1939-45 Star %26 Battle of Britain clasp.png|50px|Stužka Hvězdy 1939-1945, se štítkem za bitvu o Británii]] [[1939-1945 Star|Hvězda 1939-1945, se štítkem za účast v bitvě o Británii]]
}}
}}
'''Alexander Hess''' ([[4. květen|4. května]] [[1898]] - [[10. srpen|10. srpna]] [[1981]]) byl český [[vojenský letec]] a [[důstojník]] [[Československá armáda|československé armády]] a [[Československé letectvo|letectva]], známý především svým velením [[310. československá stíhací peruť RAF|310. československé stíhací peruti Royal Air Force]] v době [[Bitva o Británii|bitvy o Británii]].
'''Alexander Hess''' ([[4. květen|4. května]] [[1898]] - [[10. srpen|10. srpna]] [[1981]]) byl český [[vojenský letec]] a [[důstojník]] [[Československá armáda|československé armády]] a [[Československé letectvo|letectva]], známý především svým velením [[310. československá stíhací peruť RAF|310. československé stíhací peruti Royal Air Force]] v době [[Bitva o Británii|bitvy o Británii]].


== Život ==
== Život ==
Po složení maturitní zkoušky v roce 1916 byl odveden do [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské armády]] a v postavení jednoročního dobrovolníka a později [[kadet]]a u c. a k. pěších pluků č. 88 a 102 prodělal ve funkci velitele čety boje na [[Východní fronta (první světová válka)|ruské]] a [[Italská fronta (první světová válka)|italské frontě]]. Utrpěl několik zranění a v září [[1918]] byl povýšen do hodnosti [[poručík]]a a přeložen k týlovému praporu 102. pěšího pluku ve [[Štýrsko|štýrském]] městě [[Hartberg]]. Po skončení první světové války a návratu do [[První republika|vlasti]] se přihlásil k další činné službě v [[Československá armáda|československé armádě]], kde nastoupil službu u pěšího pluku č. 48 v [[Benešov]]ě. Již 31. 12. 1918 byl demobilizován a začal studovat strojnictví na [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] v [[Praha|Praze]], 30. června 1919 však byl povolán k další službě v armádě, a do dubna roku 1920 sloužil u pěšího pluku č. 17, nejprve v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a později v [[Žilina|Žilině]].<ref name=vojos>{{Citace sborníku
Po složení maturitní zkoušky v roce 1916 byl odveden do [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské armády]] a v postavení jednoročního dobrovolníka a později [[kadet]]a u c. a k. pěších pluků č. 88 a 102 prodělal ve funkci velitele čety boje na [[Východní fronta (první světová válka)|ruské]] a [[Italská fronta (první světová válka)|italské frontě]]. Utrpěl několik zranění a v září [[1918]] byl povýšen do hodnosti [[poručík]]a a přeložen k týlovému praporu 102. pěšího pluku ve [[Štýrsko|štýrském]] městě [[Hartberg]]. Po skončení první světové války a návratu do [[První republika|vlasti]] se přihlásil k další činné službě v [[Československá armáda|československé armádě]], kde nastoupil službu u pěšího pluku č. 48 v [[Benešov]]ě. Již 31. 12. 1918 byl demobilizován a začal studovat strojnictví na [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] v [[Praha|Praze]], 30. června 1919 však byl povolán k další službě v armádě, a do dubna roku 1920 sloužil u pěšího pluku č. 17, nejprve v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a později v [[Žilina|Žilině]].<ref name=vojos>{{Citace sborníku
| příjmení = Rajlich
| příjmení = Rajlich
| jméno = Jiří
| jméno = Jiří
Řádek 49: Řádek 49:
}}</ref>
}}</ref>


Prvního května 1920 se dobrovolně přihlásil k [[Československé letectvo|letectvu]]. Nejprve prošel kursem [[Letecký pozorovatel|leteckých pozorovatelů]] ve [[Vojenské letecké učiliště Cheb|Vzduchoplaveckém učilišti]] v [[Cheb]]u, a po povýšení na [[nadporučík]]a letectva byl převelen k letecké rotě 1 leteckého pluku č. 2 dislokované v [[Olomouc]]i. V roce 1924 absolvoval [[pilot]]ní výcvik následovaný kursem pro piloty [[Stíhací letoun|stíhacích letounů]], načež nastoupil k 33. stíhací letce leteckého pluku č. 2. Od ní byl v září 1924 přeložen k 2. pozorovací letce [[Letecký pluk 1 „Tomáše Garrigua Masaryka“|leteckého pluku č. 1]], dislokované na letišti [[Letiště Praha-Kbely|Praha-Kbely]]. Již 31. ledna 1925 byl jmenován velitelem 32. stíhací letky a následovalo několik dalších umístění ve funkci velitele [[Letka (letectvo)|letky]]. Krátce také, již v hodnosti [[Kapitán (vojenství)|kapitána]], působil u [[Československý letecký detachement v Kumboru|detašmánu československých letadel]] v [[Boka Kotorska|Boce Kotorské]] v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]], vybaveného [[Plovákový letoun|plovákovými letouny]] určenými k vlekání terčů pro výcvik protiletadlového dělostřelectva. Mezi lety 1934 a 1937 působil jako výcvikový referent v hodnosti [[Štábní kapitán (Československo)|štábního kapitána]] na III. (leteckém) odboru [[Ministerstvo národní obrany (Československá republika)|MNO]] a v roce 1936 absolvoval studijní stáž u [[Francouzské letectvo|letectva]] [[Francie]]. Byl povýšen na [[major]]a a po absolvování kursu pro velitele oddílů a vojskových těles přeložen k [[Letecký pluk 4|leteckému pluku č. 4]] jako velitel [[Peruť (letecká jednotka)|peruti]].<ref name=vojos />
Prvního května 1920 se dobrovolně přihlásil k [[Československé letectvo|letectvu]]. Nejprve prošel kursem [[Letecký pozorovatel|leteckých pozorovatelů]] ve [[Vojenské letecké učiliště Cheb|Vzduchoplaveckém učilišti]] v [[Cheb]]u, a po povýšení na [[nadporučík]]a letectva byl převelen k letecké rotě 1 leteckého pluku č. 2 dislokované v [[Olomouc]]i. V roce 1924 absolvoval [[pilot]]ní výcvik následovaný kursem pro piloty [[Stíhací letoun|stíhacích letounů]], načež nastoupil k 33. stíhací letce leteckého pluku č. 2. Od ní byl v září 1924 přeložen k 2. pozorovací letce [[Letecký pluk 1 „Tomáše Garrigua Masaryka“|leteckého pluku č. 1]], dislokované na letišti [[Letiště Praha-Kbely|Praha-Kbely]]. Již 31. ledna 1925 byl jmenován velitelem 32. stíhací letky a následovalo několik dalších umístění ve funkci velitele [[Letka (letectvo)|letky]]. Krátce také, již v hodnosti [[Kapitán (vojenství)|kapitána]], působil u [[Československý letecký detachement v Kumboru|detašmánu československých letadel]] v [[Boka Kotorska|Boce Kotorské]] v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]], vybaveného [[Plovákový letoun|plovákovými letouny]] určenými k vlekání terčů pro výcvik protiletadlového dělostřelectva. Mezi lety 1934 a 1937 působil jako výcvikový referent v hodnosti [[Štábní kapitán (Československo)|štábního kapitána]] na III. (leteckém) odboru [[Ministerstvo národní obrany (Československá republika)|MNO]] a v roce 1936 absolvoval studijní stáž u [[Francouzské letectvo|letectva]] [[Francie]]. Byl povýšen na [[major]]a a po absolvování kursu pro velitele oddílů a vojskových těles přeložen k [[Letecký pluk 4|leteckému pluku č. 4]] jako velitel [[Peruť (letecká jednotka)|peruti]].<ref name=vojos />


Veřejnou známost v meziválečném období mu zjednalo i působení v oblasti sportovního letectví, zahájené již jeho účastí na IV. ročníku [[Rychlostní závod o cenu presidenta republiky|Rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky]] v roce 1926, v jehož kategorii „C“ zvítězil s letounem [[Aero A-11]].<ref name="LukeŠ" /> Téhož roku ztvárnil také hlavního hrdinu v československém leteckém filmu „Slavia L-BROX aneb Románek letcův“,{{#tag:ref|V titulcích uveden jako „Saša Hess“.<ref name="csfd" />|group="p"}}<ref name="LukeŠ">{{Citace elektronické monografie
Veřejnou známost v meziválečném období mu zjednalo i působení v oblasti sportovního letectví, zahájené již jeho účastí na IV. ročníku [[Rychlostní závod o cenu presidenta republiky|Rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky]] v roce 1926, v jehož kategorii „C“ zvítězil s letounem [[Aero A-11]].<ref name="LukeŠ" /> Téhož roku ztvárnil také hlavního hrdinu v československém leteckém filmu „Slavia L-BROX aneb Románek letcův“,{{#tag:ref|V titulcích uveden jako „Saša Hess“.<ref name="csfd" />|group="p"}}<ref name="LukeŠ">{{Citace elektronické monografie
Řádek 68: Řádek 68:
Ve 30. letech se národní reprezentační družstva pod jeho vedením úspěšně zúčastnila [[Letní olympijské hry 1936|XI. olympijských her roku 1936]] v [[Berlín]]ě a roku 1937 IV. ročníku [[International Aviation Meeting Zürich|Mezinárodního leteckého meetingu]] v [[Curych]]u.<ref name=vojos />
Ve 30. letech se národní reprezentační družstva pod jeho vedením úspěšně zúčastnila [[Letní olympijské hry 1936|XI. olympijských her roku 1936]] v [[Berlín]]ě a roku 1937 IV. ročníku [[International Aviation Meeting Zürich|Mezinárodního leteckého meetingu]] v [[Curych]]u.<ref name=vojos />


V době [[Mnichovská krize|mnichovské krize]] a [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|československé mobilizace]] na podzim 1938 byl velitelem polní stíhací peruti III/4,<ref group="p">Krycí jméno útvaru znělo „Kazatel“.</ref> složené ze stíhacích letek č. 46, 47 a 48 a vybavené [[Avia B-534|Aviemi B-534]].<ref name=vojos /><ref>[http://www.pavpec.info/1938.html Letiště Pardubice: Mnichovská krize]</ref>
V době [[Mnichovská krize|mnichovské krize]] a [[Všeobecná mobilizace v roce 1938|československé mobilizace]] na podzim 1938 byl velitelem polní stíhací peruti III/4,<ref group="p">Krycí jméno útvaru znělo „Kazatel“.</ref> složené ze stíhacích letek č. 46, 47 a 48 a vybavené [[Avia B-534|Aviemi B-534]].<ref name=vojos /><ref>[http://www.pavpec.info/1938.html Letiště Pardubice: Mnichovská krize]</ref>


Po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupaci českých zemí]] se nesmířil se vzniklou situací, při nuceném rozpouštění své jednotky, dislokované tehdy na [[Letiště Pardubice|letišti]] v [[Pardubice|Pardubicích]], vyzval její mužstvo a důstojníky k zapojení do odboje, a v lednu 1940 unikl z tzv. [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] do exilu. Ve Francii, kam dospěl 21. února 1940, působil od půli dubna na základně letectva v [[Chartres]], kde probíhal výcvik československých stíhačů na francouzských strojích. Po zahájení [[Bitva o Francii|německého útoku na západní frontě]] se podílel na vzdušné obraně této základny jako příslušník lokální ''Escadrille légere de défense Chartres'',<ref>
Po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupaci českých zemí]] se nesmířil se vzniklou situací, při nuceném rozpouštění své jednotky, dislokované tehdy na [[Letiště Pardubice|letišti]] v [[Pardubice|Pardubicích]], vyzval její mužstvo a důstojníky k zapojení do odboje, a v lednu 1940 unikl z tzv. [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] do exilu. Ve Francii, kam dospěl 21. února 1940, působil od půli dubna na základně letectva v [[Chartres]], kde probíhal výcvik československých stíhačů na francouzských strojích. Po zahájení [[Bitva o Francii|německého útoku na západní frontě]] se podílel na vzdušné obraně této základny jako příslušník lokální ''Escadrille légere de défense Chartres'',<ref>
{{citace monografie | příjmení =Rajlich | jméno =Jiří | odkaz na autora = | titul = Na nebi sladké Francie: Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945| url = | vydavatel = Ares| místo = Praha| rok = 1998| počet stran = | kapitola =Bojové jednotky u nichž operovali českoslovenští stíhači| strany = 59| svazek = 1| isbn = 80-86158-03-9| jazyk = }}</ref> ale vzhledem k překotnému vývoji situace se již nedostal k prvoliniové jednotce. Po kolapsu francouzského odporu se, spolu se skupinou dalších československých letců, mezi 19. a 23. červnem 1940 přesunul z [[Bordeaux]] do [[Falmouth, Cornwall|Falmouthu]] v [[Cornwall]]u na palubě lodi ''Arry Scheffer''.<ref name=vojos />
{{citace monografie | příjmení =Rajlich | jméno =Jiří | odkaz na autora = | titul = Na nebi sladké Francie: Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945| url = | vydavatel = Ares| místo = Praha| rok = 1998| počet stran = | kapitola =Bojové jednotky u nichž operovali českoslovenští stíhači| strany = 59| svazek = 1| isbn = 80-86158-03-9| jazyk = }}</ref> ale vzhledem k překotnému vývoji situace se již nedostal k prvoliniové jednotce. Po kolapsu francouzského odporu se, spolu se skupinou dalších československých letců, mezi 19. a 23. červnem 1940 přesunul z [[Bordeaux]] do [[Falmouth, Cornwall|Falmouthu]] v [[Cornwall]]u na palubě lodi ''Arry Scheffer''.<ref name=vojos />


Ve [[Spojené království|Spojeném království]] se tato skupina stala základem pro vznik [[310. československá stíhací peruť RAF|310. (československé) peruti]] [[Royal Air Force]], jejímž prvním československým velitelem<ref group="p">Systém velení byl, podobně jako v jiných perutích RAF tvořených exulanty ze zemí evropského kontinentu, zpočátku na úrovni peruť a letka duální, existoval vždy velitel československý a britský. Britským velitelem 310. peruti byl jmenován S/Ldr [[George Douglas Blackwood|Douglas Blackwood]].</ref> se Alexander Hess, v hodnosti [[Squadron Leader]], 12. července 1940 stal, přestože jeho tehdejší věk (42 let) značně převyšoval obvyklou hranici pro aktivní stíhací piloty.{{#tag:ref|''Air Chief Marshal'' Sir [[Hugh Dowding]], tehdejší velitel ''Fighter Command'' (Velitelství stíhacího letectva), prosazoval zásadu, že žádný velitel stíhací peruti v boji by neměl překročit věk dvaceti šesti let.<ref>{{citace monografie | příjmení = Bungay| jméno = Stephen| odkaz na autora = Stephen Bungay| titul = The Most Dangerous Enemy: A History of the Battle of Britain | url = | vydavatel = Aurum Press
Ve [[Spojené království|Spojeném království]] se tato skupina stala základem pro vznik [[310. československá stíhací peruť RAF|310. (československé) peruti]] [[Royal Air Force]], jejímž prvním československým velitelem<ref group="p">Systém velení byl, podobně jako v jiných perutích RAF tvořených exulanty ze zemí evropského kontinentu, zpočátku na úrovni peruť a letka duální, existoval vždy velitel československý a britský. Britským velitelem 310. peruti byl jmenován S/Ldr [[George Douglas Blackwood|Douglas Blackwood]].</ref> se Alexander Hess, v hodnosti [[Squadron Leader]], 12. července 1940 stal, přestože jeho tehdejší věk (42 let) značně převyšoval obvyklou hranici pro aktivní stíhací piloty.{{#tag:ref|''Air Chief Marshal'' Sir [[Hugh Dowding]], tehdejší velitel ''Fighter Command'' (Velitelství stíhacího letectva), prosazoval zásadu, že žádný velitel stíhací peruti v boji by neměl překročit věk dvaceti šesti let.<ref>{{citace monografie | příjmení = Bungay| jméno = Stephen| odkaz na autora = Stephen Bungay| titul = The Most Dangerous Enemy: A History of the Battle of Britain | url = | vydavatel = Aurum Press
| místo = Londýn | rok = 2009| počet stran = | kapitola = The Men| strany = 163| isbn = 978 1 84513 481 5| jazyk = anglicky}}</ref>|group="p"}} V čele této jednotky, vybavené stroji [[Hawker Hurricane]], a operující ze základny RAF [[RAF Duxford|Duxford]], se od 26. srpna 1940 účastnil [[Bitva o Británii|bitvy o Británii]]. Během bitvy mu byly dva nepřátelské letouny přiznány jako [[sestřel]]ené a jeden jako poškozený, a ačkoliv byl sám 15. září sestřelen během velkého střetnutí mezi stíhači RAF a [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] nad [[Londýn]]em,{{#tag:ref|Jeho přemožitelem byl pravděpodobně ''[[Nadporučík|Oberleutnant]]'' Walter Horten, příslušník [[Jagdgeschwader 26]].<ref>{{citace monografie | příjmení = Price| jméno = Alfred | odkaz na autora = Alfred Price | titul = Battle of Britain Day: 15 September 1940| url = | vydavatel = Endeavour Press Ltd.| místo = | rok = 2015| počet stran = | kapitola = Chapter Four: The Mid-Afternoon Attack on London, 1.45 p.m. to 3.45 p.m.  | strany = | isbn = | poznámka = formát [[epub]] | jazyk = anglicky}}</ref>|group="p"}} neutrpěl zranění a podařilo se mu zachránit padákem. Za své zásluhy a iniciativu v boji byl dekorován [[Československý válečný kříž 1939|Československým válečným křížem]] a 27. října 1940 britským [[Záslužný letecký kříž (Spojené království)|Záslužným leteckým křížem]] (DFC), kterým byl oceněn jako jeden ze dvou historicky prvých Čechoslováků.<ref group="p">Druhým téhož dne vyznamenaným byl npor.let./''Pilot Officer'' [[Emil Fechtner]], taktéž příslušník 310. peruti.</ref>
| místo = Londýn | rok = 2009| počet stran = | kapitola = The Men| strany = 163| isbn = 978 1 84513 481 5| jazyk = anglicky}}</ref>|group="p"}} V čele této jednotky, vybavené stroji [[Hawker Hurricane]], a operující ze základny RAF [[RAF Duxford|Duxford]], se od 26. srpna 1940 účastnil [[Bitva o Británii|bitvy o Británii]]. Během bitvy mu byly dva nepřátelské letouny přiznány jako [[sestřel]]ené a jeden jako poškozený, a ačkoliv byl sám 15. září sestřelen během velkého střetnutí mezi stíhači RAF a [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] nad [[Londýn]]em,{{#tag:ref|Jeho přemožitelem byl pravděpodobně ''[[Nadporučík|Oberleutnant]]'' Walter Horten, příslušník [[Jagdgeschwader 26]].<ref>{{citace monografie | příjmení = Price| jméno = Alfred | odkaz na autora = Alfred Price | titul = Battle of Britain Day: 15 September 1940| url = | vydavatel = Endeavour Press Ltd.| místo = | rok = 2015| počet stran = | kapitola = Chapter Four: The Mid-Afternoon Attack on London, 1.45 p.m. to 3.45 p.m.  | strany = | isbn = | poznámka = formát [[epub]] | jazyk = anglicky}}</ref>|group="p"}} neutrpěl zranění a podařilo se mu zachránit padákem. Za své zásluhy a iniciativu v boji byl dekorován [[Československý válečný kříž 1939|Československým válečným křížem]] a 27. října 1940 britským [[Záslužný letecký kříž (Spojené království)|Záslužným leteckým křížem]] (DFC), kterým byl oceněn jako jeden ze dvou historicky prvých Čechoslováků.<ref group="p">Druhým téhož dne vyznamenaným byl npor.let./''Pilot Officer'' [[Emil Fechtner]], taktéž příslušník 310. peruti.</ref>
Postavení velitele 310. peruti zastával do konce února 1941, kdy funkci velitele jednotky předal S/Ldr [[František Weber|Františku Weberovi]], a po povýšení na [[podplukovník]]a letectva začal od 1. března vykonávat funkci československého styčného důstojníka u velitelství [[Fighter Command]] v [[RAF Bentley Priory|Bentley Priory]] nedaleko [[Stanmore]]. V této funkci byl povýšen do britských hodností [[Wing Commander]] a později [[Group Captain]]. Ke dni 1. ledna 1942 opustil ''Bentley Priory'' i ''Royal Air Force'', a stal se československým leteckým [[atašé]] nejprve na ambasádě ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], a posléze mezi zářím 1945 a únorem 1946 zastával tutéž funkci v [[Ottawa|Ottawě]]. Již 7. března 1945 byl povýšen do hodnosti [[plukovník]] letectva.<ref name=vojos />
Postavení velitele 310. peruti zastával do konce února 1941, kdy funkci velitele jednotky předal S/Ldr [[František Weber|Františku Weberovi]], a po povýšení na [[podplukovník]]a letectva začal od 1. března vykonávat funkci československého styčného důstojníka u velitelství [[Fighter Command]] v [[RAF Bentley Priory|Bentley Priory]] nedaleko [[Stanmore]]. V této funkci byl povýšen do britských hodností [[Wing Commander]] a později [[Group Captain]]. Ke dni 1. ledna 1942 opustil ''Bentley Priory'' i ''Royal Air Force'', a stal se československým leteckým [[atašé]] nejprve na ambasádě ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]], a posléze mezi zářím 1945 a únorem 1946 zastával tutéž funkci v [[Ottawa|Ottawě]]. Již 7. března 1945 byl povýšen do hodnosti [[plukovník]] letectva.<ref name=vojos />


Po návratu do [[Třetí Československá republika|Československa]] nejprve od května 1946 krátce působil na ministerstvu národní obrany jako přednosta „Studijní skupiny při velitelství letectva“,<ref group ="p">Jejím úkolem bylo shromažďování nejnovějších poznatků o vývoji letectva ve světě.</ref><ref>{{Citace monografie
Po návratu do [[Třetí Československá republika|Československa]] nejprve od května 1946 krátce působil na ministerstvu národní obrany jako přednosta „Studijní skupiny při velitelství letectva“,<ref group ="p">Jejím úkolem bylo shromažďování nejnovějších poznatků o vývoji letectva ve světě.</ref><ref>{{Citace monografie
Řádek 95: Řádek 95:
| isbn = 80-86158-24-1
| isbn = 80-86158-24-1
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> a poté byl od 30. 11. 1946 jmenován velitelem letectva Vojenské oblasti 2 (v srpnu 1947 přejmenováno na II. letecký sbor) se stanovištěm velitelství v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. Po [[Únor 1948|únorovém převratu]] byl již 27. 2. 1948 odeslán na dovolenou a k 1. červnu 1948 přeložen do výslužby.<ref name=vojos />
}}</ref> a poté byl od 30. 11. 1946 jmenován velitelem letectva Vojenské oblasti 2 (v srpnu 1947 přejmenováno na II. letecký sbor) se stanovištěm velitelství v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]]. Po [[Únor 1948|únorovém převratu]] byl již 27. 2. 1948 odeslán na dovolenou a k 1. červnu 1948 přeložen do výslužby.<ref name=vojos />


V červnu 1948 odešel podruhé ilegálně do exilu a v roce 1949 se stal členem [[Rada svobodného Československa|Rady svobodného Československa]].
V červnu 1948 odešel podruhé ilegálně do exilu a v roce 1949 se stal členem [[Rada svobodného Československa|Rady svobodného Československa]].
Pracoval pak jako technický poradce společnosti [[Pan American World Airways]] na letištích [[Letiště LaGuardia|La Guardia]] a [[Letiště JFK|Johna Fitzgeralda Kennedyho]] až do roku 1965, kdy odešel do důchodu.
Pracoval pak jako technický poradce společnosti [[Pan American World Airways]] na letištích [[Letiště LaGuardia|La Guardia]] a [[Letiště JFK|Johna Fitzgeralda Kennedyho]] až do roku 1965, kdy odešel do důchodu.
Zemřel v roce 1981 a pohřben je v československém oddělení [[Brookwood Cemetery|Brookwoodského hřbitova]] u Londýna.<ref name=vojos />
Zemřel v roce 1981 a pohřben je v československém oddělení [[Brookwood Cemetery|Brookwoodského hřbitova]] u Londýna.<ref name=vojos />
Řádek 123: Řádek 123:


{{DEFAULTSORT:Hess, Alexander}}
{{DEFAULTSORT:Hess, Alexander}}

[[Kategorie:Narození 1898]]
[[Kategorie:Narození 1898]]
[[Kategorie:Úmrtí 1981]]
[[Kategorie:Úmrtí 1981]]
Řádek 136: Řádek 137:
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Úmrtí na Floridě]]
[[Kategorie:Úmrtí na Floridě]]
[[Kategorie:Narození 4. května]]

Verze z 13. 6. 2016, 12:21

Alexander Hess
Alexander Hess (vpravo), s Douglasem Baderem, velitelem 242. (kanadské) peruti. Duxford, 1940.
Alexander Hess (vpravo), s Douglasem Baderem, velitelem 242. (kanadské) peruti. Duxford, 1940.
Narození4. května 1898
České království Karlova Huť, České království, Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. srpna 1981 (ve věku 83 let)
Florida Brooksville, Florida, Spojené státy americké
Civilní činnostsportovní pilot, diplomat, člen Rady svobodného Československa, zaměstnanec Pan Am
Vojenská kariéra
Hodnostplukovník letectva/Group Captain Royal Air Force
(generálmajor in memoriam)
Doba služby1916-1948
SloužilRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
FrancieFrancie Francie
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Československo Československé státní zřízení v exilu
SložkaRakousko-uherská armáda (1916-1918)
Československá armáda (1918-1920)
Československé letectvo (1920-1948)
Armée de l'air (1940)
Royal Air Force (1940-1942)
Velel32. stíhací letka
34. stíhací letka
11. pozorovací letka
36./38. stíhací letka
Detašmán vodních letounů v Boce Kotorské
11. pozorovací letka
10./2. pozorovací letka
Cvičná letka leteckého pluku 1
stíhací peruť III./4.
310. peruť RAF
letectvo 2. vojenské oblasti/II. letecký sbor
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
Bitvybitva na Piavě
bitva o Británii
VyznamenáníStužka čsl. válečného kříže 1939 Československý válečný kříž 1939
Stužka čsl. medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Stužka Československé medaile Za zásluhy I. stupně Československá medaile za zásluhy I. stupně
Stužka Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítky F a VB Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Stužka Záslužného leteckého kříže Záslužný letecký kříž
Stužka Hvězdy 1939-1945, se štítkem za bitvu o Británii Hvězda 1939-1945, se štítkem za účast v bitvě o Británii

Alexander Hess (4. května 1898 - 10. srpna 1981) byl český vojenský letec a důstojník československé armády a letectva, známý především svým velením 310. československé stíhací peruti Royal Air Force v době bitvy o Británii.

Život

Po složení maturitní zkoušky v roce 1916 byl odveden do rakousko-uherské armády a v postavení jednoročního dobrovolníka a později kadeta u c. a k. pěších pluků č. 88 a 102 prodělal ve funkci velitele čety boje na ruské a italské frontě. Utrpěl několik zranění a v září 1918 byl povýšen do hodnosti poručíka a přeložen k týlovému praporu 102. pěšího pluku ve štýrském městě Hartberg. Po skončení první světové války a návratu do vlasti se přihlásil k další činné službě v československé armádě, kde nastoupil službu u pěšího pluku č. 48 v Benešově. Již 31. 12. 1918 byl demobilizován a začal studovat strojnictví na ČVUT v Praze, 30. června 1919 však byl povolán k další službě v armádě, a do dubna roku 1920 sloužil u pěšího pluku č. 17, nejprve v Jindřichově Hradci a později v Žilině.[1]

Prvního května 1920 se dobrovolně přihlásil k letectvu. Nejprve prošel kursem leteckých pozorovatelů ve Vzduchoplaveckém učilišti v Chebu, a po povýšení na nadporučíka letectva byl převelen k letecké rotě 1 leteckého pluku č. 2 dislokované v Olomouci. V roce 1924 absolvoval pilotní výcvik následovaný kursem pro piloty stíhacích letounů, načež nastoupil k 33. stíhací letce leteckého pluku č. 2. Od ní byl v září 1924 přeložen k 2. pozorovací letce leteckého pluku č. 1, dislokované na letišti Praha-Kbely. Již 31. ledna 1925 byl jmenován velitelem 32. stíhací letky a následovalo několik dalších umístění ve funkci velitele letky. Krátce také, již v hodnosti kapitána, působil u detašmánu československých letadel v Boce Kotorské v Království SHS, vybaveného plovákovými letouny určenými k vlekání terčů pro výcvik protiletadlového dělostřelectva. Mezi lety 1934 a 1937 působil jako výcvikový referent v hodnosti štábního kapitána na III. (leteckém) odboru MNO a v roce 1936 absolvoval studijní stáž u letectva Francie. Byl povýšen na majora a po absolvování kursu pro velitele oddílů a vojskových těles přeložen k leteckému pluku č. 4 jako velitel peruti.[1]

Veřejnou známost v meziválečném období mu zjednalo i působení v oblasti sportovního letectví, zahájené již jeho účastí na IV. ročníku Rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky v roce 1926, v jehož kategorii „C“ zvítězil s letounem Aero A-11.[2] Téhož roku ztvárnil také hlavního hrdinu v československém leteckém filmu „Slavia L-BROX aneb Románek letcův“,[p 1][2] uvedeném do kin roku 1927.[3]

Ve 30. letech se národní reprezentační družstva pod jeho vedením úspěšně zúčastnila XI. olympijských her roku 1936 v Berlíně a roku 1937 IV. ročníku Mezinárodního leteckého meetingu v Curychu.[1]

V době mnichovské krize a československé mobilizace na podzim 1938 byl velitelem polní stíhací peruti III/4,[p 2] složené ze stíhacích letek č. 46, 47 a 48 a vybavené Aviemi B-534.[1][4]

Po německé okupaci českých zemí se nesmířil se vzniklou situací, při nuceném rozpouštění své jednotky, dislokované tehdy na letišti v Pardubicích, vyzval její mužstvo a důstojníky k zapojení do odboje, a v lednu 1940 unikl z tzv. Protektorátu do exilu. Ve Francii, kam dospěl 21. února 1940, působil od půli dubna na základně letectva v Chartres, kde probíhal výcvik československých stíhačů na francouzských strojích. Po zahájení německého útoku na západní frontě se podílel na vzdušné obraně této základny jako příslušník lokální Escadrille légere de défense Chartres,[5] ale vzhledem k překotnému vývoji situace se již nedostal k prvoliniové jednotce. Po kolapsu francouzského odporu se, spolu se skupinou dalších československých letců, mezi 19. a 23. červnem 1940 přesunul z Bordeaux do Falmouthu v Cornwallu na palubě lodi Arry Scheffer.[1]

Ve Spojeném království se tato skupina stala základem pro vznik 310. (československé) peruti Royal Air Force, jejímž prvním československým velitelem[p 3] se Alexander Hess, v hodnosti Squadron Leader, 12. července 1940 stal, přestože jeho tehdejší věk (42 let) značně převyšoval obvyklou hranici pro aktivní stíhací piloty.[p 4] V čele této jednotky, vybavené stroji Hawker Hurricane, a operující ze základny RAF Duxford, se od 26. srpna 1940 účastnil bitvy o Británii. Během bitvy mu byly dva nepřátelské letouny přiznány jako sestřelené a jeden jako poškozený, a ačkoliv byl sám 15. září sestřelen během velkého střetnutí mezi stíhači RAF a Luftwaffe nad Londýnem,[p 5] neutrpěl zranění a podařilo se mu zachránit padákem. Za své zásluhy a iniciativu v boji byl dekorován Československým válečným křížem a 27. října 1940 britským Záslužným leteckým křížem (DFC), kterým byl oceněn jako jeden ze dvou historicky prvých Čechoslováků.[p 6] Postavení velitele 310. peruti zastával do konce února 1941, kdy funkci velitele jednotky předal S/Ldr Františku Weberovi, a po povýšení na podplukovníka letectva začal od 1. března vykonávat funkci československého styčného důstojníka u velitelství Fighter Command v Bentley Priory nedaleko Stanmore. V této funkci byl povýšen do britských hodností Wing Commander a později Group Captain. Ke dni 1. ledna 1942 opustil Bentley Priory i Royal Air Force, a stal se československým leteckým atašé nejprve na ambasádě ve Washingtonu, a posléze mezi zářím 1945 a únorem 1946 zastával tutéž funkci v Ottawě. Již 7. března 1945 byl povýšen do hodnosti plukovník letectva.[1]

Po návratu do Československa nejprve od května 1946 krátce působil na ministerstvu národní obrany jako přednosta „Studijní skupiny při velitelství letectva“,[p 7][8] a poté byl od 30. 11. 1946 jmenován velitelem letectva Vojenské oblasti 2 (v srpnu 1947 přejmenováno na II. letecký sbor) se stanovištěm velitelství v Českých Budějovicích. Po únorovém převratu byl již 27. 2. 1948 odeslán na dovolenou a k 1. červnu 1948 přeložen do výslužby.[1]

V červnu 1948 odešel podruhé ilegálně do exilu a v roce 1949 se stal členem Rady svobodného Československa. Pracoval pak jako technický poradce společnosti Pan American World Airways na letištích La Guardia a Johna Fitzgeralda Kennedyho až do roku 1965, kdy odešel do důchodu. Zemřel v roce 1981 a pohřben je v československém oddělení Brookwoodského hřbitova u Londýna.[1]

Po roce 1989 byl v Československu posmrtně rehabilitován a 10. září 1991 mu byla in memoriam udělena hodnost generálmajora.[1]

Poznámky

  1. ↑ V titulcích uveden jako „Saša Hess“.[3]
  2. ↑ Krycí jméno útvaru znělo „Kazatel“.
  3. ↑ Systém velení byl, podobně jako v jiných perutích RAF tvořených exulanty ze zemí evropského kontinentu, zpočátku na úrovni peruť a letka duální, existoval vždy velitel československý a britský. Britským velitelem 310. peruti byl jmenován S/Ldr Douglas Blackwood.
  4. ↑ Air Chief Marshal Sir Hugh Dowding, tehdejší velitel Fighter Command (Velitelství stíhacího letectva), prosazoval zásadu, že žádný velitel stíhací peruti v boji by neměl překročit věk dvaceti šesti let.[6]
  5. ↑ Jeho přemožitelem byl pravděpodobně Oberleutnant Walter Horten, příslušník Jagdgeschwader 26.[7]
  6. ↑ Druhým téhož dne vyznamenaným byl npor.let./Pilot Officer Emil Fechtner, taktéž příslušník 310. peruti.
  7. ↑ Jejím úkolem bylo shromažďování nejnovějších poznatků o vývoji letectva ve světě.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i RAJLICH, Jiří. HESS Alexander. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 93-94.
  2. ↑ a b LUKEŠ, Petr. Hledání ztraceného času a letec Saša Hess. [online]. iDNES.cz (blog), 2011-08-24 [cit. 2015-10-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Slavia L - Brox [online]. ČSFD.cz [cit. 2015-10-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ Letiště Pardubice: Mnichovská krize
  5. ↑ RAJLICH, Jiří. Na nebi sladké Francie: Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945. Svazek 1. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-03-9. Kapitola Bojové jednotky u nichž operovali českoslovenští stíhači, s. 59. 
  6. ↑ BUNGAY, Stephen. The Most Dangerous Enemy: A History of the Battle of Britain. Londýn: Aurum Press, 2009. ISBN 978 1 84513 481 5. Kapitola The Men, s. 163. (anglicky) 
  7. ↑ PRICE, Alfred. Battle of Britain Day: 15 September 1940. [s.l.]: Endeavour Press Ltd., 2015. Kapitola Chapter Four: The Mid-Afternoon Attack on London, 1.45 p.m. to 3.45 p.m. . (anglicky) Formát epub. 
  8. ↑ FIDLER, Jiří; RAJLICH, Jiří. Soumrak králů vzduchu: Československé vojenské letectvo 1945-1950. 1. vyd. Praha: Ares, 2000. 106 s. ISBN 80-86158-24-1. Kapitola Vyšší letecká velitelství, s. 45. 

Literatura

  • Alexander Hess: Byli jsme v bitvě o Anglii (původně New York: 1943; později reprint Praha: 1947, 1990, 2006)

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexander_Hess&oldid=13813666“