Dálková forma vzdělávání: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 6. 2016, 02:17

Dálková forma vzdělávání (někdy též studium při zaměstnání) je forma vzdělávání, která studentovi umožňuje studovat střední školu, vyšší odbornou školu, nebo vysokou školu, na rozdíl od denního studia, při zaměstnání. Vyžaduje však občasný (1 × za měsíc, 14 dnů apod.) osobní kontakt studenta s vyučujícím. Někdy se však (např. dle školského zákona) od dálkového studia odlišně definuje distanční studium,^[1] které může probíhat kompletně elektronicky,^[2] někdy jde však o totéž, resp. se mezi těmito pojmy neodlišuje (např. dle vysokoškolského zákona).^[3] Opakem je prezenční studium, které je charakteristické častou osobní docházkou. Jako kombinované studium se pak označuje kombinace ostatních forem studia. Jinou formou studia (zpravidla při zaměstnání) je pak večerní studium.

Obecná charakteristika u jednotlivých typů škol

Ať už na střední škole, vyšší odborné škole, nebo vysoké škole – objem učiva bývá stejný, žáci, resp. studenti, ho však povětšinou musí zvládnout sami samostudiem, pokud mají čas, mohou též navštěvovat příležitostně prezenční studium.

Střední škola

Běžnou praxí je, že výuka se uskutečňuje jeden den v týdnu formou tzv. konzultací a to zpravidla v odpoledních hodinách. Z toho vyplývá, že hodinových dotací je výrazně méně nežli je tomu u denního studia, klade se důraz na domácí přípravu studentů. Tuto formu vzdělávání poskytují jak státní, tak soukromé střední školy. Výhodou u soukromých škol je, že v některých případech je studium poskytováno i v sobotu nebo dokonce v neděli, u státních tomu tak nebývá zvykem.

Vysoká škola

V případě dálkového vzdělávání vysokoškolských studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli, s tím, že pokud se jedná o obor, který má v prezenční formě řadu cvičení (resp. seminářů), ukončují studenti takovéhoto studia svůj semestr právě třeba týdenním blokovým cvičením. Běžné bývají průběžné testy, vypracovávání semestrálních prací atp. Ve zkouškovém období je typické plnění si vlastních povinností jako u prezenčních studentů, tedy skládání zkoušek, zápočtů apod.

Reference

↑ Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
↑ Jaký je rozdíl mezi dálkovým a distančním studiem? (NUOV)
↑ Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.

Související články

Prezenční studium

[1] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.

[nuov-2] Jaký je rozdíl mezi dálkovým a distančním studiem? (NUOV)

[3] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 === Střední škola ===
-Běžnou praxí je, že [[výuka]] se uskutečňuje jeden den v týdnu formou tzv. [[konzultace|konzultací]] a to zpravidla v odpoledních hodinách. Z toho vyplývá, že hodinových dotací je výrazně méně nežli je tomu u [[denní studium|denního studia]], klade se důraz na domácí přípravu studentů. Tuto formu vzdělávání poskytují jak státní, tak soukromé střední školy. Výhodou u soukromých škol je, že v některých případech je studium poskytováno i v sobotu nebo dokonce v neděli, u státních tomu tak nebývá zvykem.
+Běžnou praxí je, že [[výuka]] se uskutečňuje jeden den v týdnu formou tzv. [[konzultace|konzultací]] a to zpravidla v odpoledních hodinách. Z toho vyplývá, že hodinových dotací je výrazně méně nežli je tomu u [[denní studium|denního studia]], klade se důraz na domácí přípravu studentů. Tuto formu vzdělávání poskytují jak státní, tak soukromé [[đtřední škola|střední školy]]. Výhodou u soukromých škol je, že v některých případech je studium poskytováno i v sobotu nebo dokonce v neděli, u státních tomu tak nebývá zvykem.
 === Vysoká škola ===
-V případě dálkového vzdělávání vysokoškolských studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli, s tím, že pokud se jedná o [[studijní obor|obor]], který má v prezenční formě řadu [[cvičení]], ukončují studenti takovéhoto studia svůj [[semestr]] právě třeba týdenním blokovým cvičením. Běžné bývají průběžné testy, vypracovávání semestrálních prací atp. Ve zkouškovém období je typické plnění si vlastních povinností jako u prezenčních studentů, tedy skládání zkoušek, zápočtů apod.
+V případě dálkového vzdělávání [[vysoká škola|vysokoškolských]] studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli, s tím, že pokud se jedná o [[studijní obor|obor]], který má v [[prezenční studium|prezenční formě]] řadu [[cvičení]] (resp. seminářů), ukončují studenti takovéhoto studia svůj [[semestr]] právě třeba týdenním blokovým cvičením. Běžné bývají průběžné testy, vypracovávání semestrálních prací atp. Ve zkouškovém období je typické plnění si vlastních povinností jako u prezenčních studentů, tedy skládání zkoušek, zápočtů apod.
 == Reference ==