Dálková forma vzdělávání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Khaan90 (diskuse | příspěvky)
m Detaily.
Khaan90 (diskuse | příspěvky)
m Detaily.
Řádek 2: Řádek 2:


== Obecná charakteristika u jednotlivých typů škol ==
== Obecná charakteristika u jednotlivých typů škol ==
Ať už na střední, nebo vysoké škole – objem [[učivo|učiva]] bývá stejný, žáci resp. studenti ho však povětšinou musí zvládnout sami [[samostudium|samostudiem]]. Pokud mají čas, mohou též navštěvovat příležitostně [[prezenční studium]].
Ať už na [[střední škola|střední škole]], [[vyšší odborná škola|vyšší odborné škole]], nebo [[vysoká škola|vysoké škole]] – objem [[učivo|učiva]] bývá stejný, [[žák|žáci]], resp. [[student]]i, ho však povětšinou musí zvládnout sami [[samostudium|samostudiem]], pokud mají čas, mohou též navštěvovat příležitostně [[prezenční studium]].


=== Střední škola ===
=== Střední škola ===
Běžnou praxí je, že [[výuka]] se uskutečňuje jeden den v týdnu formou tzv. [[konzultace|konzultací]] a to zpravidla v odpoledních hodinách. Z toho vyplývá, že hodinových dotací je výrazně méně nežli je tomu u denního studia, klade se důraz na domácí přípravu studentů. Tuto formu vzdělávání poskytují jak státní, tak soukromé střední školy. Výhodou u soukromých škol je, že v některých případech je studium poskytováno i v sobotu nebo dokonce v neděli, u státních tomu tak nebývá zvykem.
Běžnou praxí je, že [[výuka]] se uskutečňuje jeden den v týdnu formou tzv. [[konzultace|konzultací]] a to zpravidla v odpoledních hodinách. Z toho vyplývá, že hodinových dotací je výrazně méně nežli je tomu u [[denní studium|denního studia]], klade se důraz na domácí přípravu studentů. Tuto formu vzdělávání poskytují jak státní, tak soukromé střední školy. Výhodou u soukromých škol je, že v některých případech je studium poskytováno i v sobotu nebo dokonce v neděli, u státních tomu tak nebývá zvykem.


=== Vysoká škola ===
=== Vysoká škola ===
V případě dálkového vzdělávání vysokoškolských studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli s tím, že pokud se jedná o [[studijní obor|obor]], který má v prezenční formě řadu [[cvičení]], ukončují studenti dálkového studia svůj [[semestr]] právě třeba týdenním blokovým cvičením. Běžné bývají průběžné testy, vypracovávání semestrálních prací atp. Ve zkouškovém období je typické plnění si vlastních povinností jako u prezenčních studentů, tedy skládání zkoušek, zápočtů apod.
V případě dálkového vzdělávání vysokoškolských studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli, s tím, že pokud se jedná o [[studijní obor|obor]], který má v prezenční formě řadu [[cvičení]], ukončují studenti takovéhoto studia svůj [[semestr]] právě třeba týdenním blokovým cvičením. Běžné bývají průběžné testy, vypracovávání semestrálních prací atp. Ve zkouškovém období je typické plnění si vlastních povinností jako u prezenčních studentů, tedy skládání zkoušek, zápočtů apod.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 11. 6. 2016, 01:23

Dálková forma vzdělávání (někdy též studium při zaměstnání) je forma vzdělávání, která studentovi umožňuje studovat střední nebo vysokou školu, na rozdíl od denního studia, při zaměstnání. Vyžaduje však občasný (1x za měsíc, 14 dnů apod.) osobní kontakt studenta s vyučujícím. Není totožná s distančním studiem, které může probíhat kompletně elektronicky.[1] Opakem je prezenční studium, které je charakteristické častou osobní docházkou.

Obecná charakteristika u jednotlivých typů škol

Ať už na střední škole, vyšší odborné škole, nebo vysoké škole – objem učiva bývá stejný, žáci, resp. studenti, ho však povětšinou musí zvládnout sami samostudiem, pokud mají čas, mohou též navštěvovat příležitostně prezenční studium.

Střední škola

Běžnou praxí je, že výuka se uskutečňuje jeden den v týdnu formou tzv. konzultací a to zpravidla v odpoledních hodinách. Z toho vyplývá, že hodinových dotací je výrazně méně nežli je tomu u denního studia, klade se důraz na domácí přípravu studentů. Tuto formu vzdělávání poskytují jak státní, tak soukromé střední školy. Výhodou u soukromých škol je, že v některých případech je studium poskytováno i v sobotu nebo dokonce v neděli, u státních tomu tak nebývá zvykem.

Vysoká škola

V případě dálkového vzdělávání vysokoškolských studentů to funguje stejně. Vzhledem k objemu učiva, ale bývá takových konzultací, nebo blokových hodin více a někdy i více dnů. Existují různé modely, jak takovou výuku zorganizovat: např. 1× za měsíc několik přednášek v pátek a sobotu, případně neděli, s tím, že pokud se jedná o obor, který má v prezenční formě řadu cvičení, ukončují studenti takovéhoto studia svůj semestr právě třeba týdenním blokovým cvičením. Běžné bývají průběžné testy, vypracovávání semestrálních prací atp. Ve zkouškovém období je typické plnění si vlastních povinností jako u prezenčních studentů, tedy skládání zkoušek, zápočtů apod.

Reference

Související články