Čamakoko: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
+ portály, link, nad- a podnadpis sekce, chronologie, členění.
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Moça Chamacoco preparando fibras de caraguatá para tecer.jpg|thumb|Žena z kmene Čamakoko připravuje vlákna ke tkaní]]
[[Soubor:Moça Chamacoco preparando fibras de caraguatá para tecer.jpg|thumb|Žena z kmene Čamakoko připravuje vlákna ke tkaní]]
'''Čamakokové''', {{vjazyce|es}} ''Chamacoco'', vlastním název ''Ishir'', ''Iširo'' ("Místní lidé") je [[Etnikum|etnická skupina]] jihoamerických [[Indiáni|Indiánů]], žijících v severní části oblasti [[Gran Chaco]] v [[Paraguay]]i a jihozápadní [[Brazílie|Brazílii]]. Jsou obyvateli suchých [[savana|savan]] a okrajů tropického pralesa na březích řeky [[Paraguay (řeka)|Paraguay]]. Původně se živili hlavně lovem a sběrem, důležitý byl zvláště sběr jedlých [[Lusk|lusků]] stromu algarrobá ([[Prosopis alba]]), které mají sladkou chuť a jsou velmi bohaté na cukry a škrob. Pod vlivem sousedních skupin Kaďuveo, Guaná a Guaraní si však postupně osvojili základy tropického zemědělství (pěstování [[maniok]]u, [[tabák]]u, banánů aj.). Prosluli výrobou dřevěných předmětů (dýmky, zbraně) a péřových ozdob, s nimiž i obchodovali. Byli ohrožováni svými severními sousedy - Kaďuvey, kteří je s oblibou zajímali do [[Otrokářství|otroctví]]. V současné době téměř [[Asimilace (sociologie)|asimilovali]] s dalšími indiánskými etniky (hlavně Guaraní) i s [[Mestic|mestickou]] populací Paraguajců.
'''Čamakokové''', {{vjazyce|es}} ''Chamacoco'', vlastním název ''Ishir'', ''Iširo'' ("Místní lidé") je [[Etnikum|etnická skupina]] jihoamerických [[Indiáni|Indiánů]], žijících v severní části oblasti [[Gran Chaco]] v [[Paraguay]]i a jihozápadní [[Brazílie|Brazílii]]. Čamakockým jazykem, který náleží do malé [[Jazykové rodiny amerických Indiánů|jazykové rodiny]] Zamuko, a je znám též pod vlastním označením ''Iširo'', hovoří asi 1.800 indiánů.
== Popis ==
=== Způsob života ===
Jsou obyvateli suchých [[savana|savan]] a okrajů tropického pralesa na březích řeky [[Paraguay (řeka)|Paraguay]]. Původně se živili hlavně lovem a sběrem, důležitý byl zvláště sběr jedlých [[Lusk|lusků]] stromu algarrobá ([[Prosopis alba]]), které mají sladkou chuť a jsou velmi bohaté na cukry a škrob. Pod vlivem sousedních skupin Kaďuveo, Guaná a [[Guaraníové|Guaraní]] si však postupně osvojili základy tropického zemědělství (pěstování [[maniok]]u, [[tabák]]u, banánů aj.). Prosluli výrobou dřevěných předmětů (dýmky, zbraně) a péřových ozdob, s nimiž i obchodovali. Byli ohrožováni svými severními sousedy - Kaďuvey, kteří je s oblibou zajímali do [[Otrokářství|otroctví]]. V současné době téměř [[Asimilace (sociologie)|asimilovali]] s dalšími indiánskými etniky (hlavně Guaraní) i s [[Mestic|mestickou]] populací Paraguajců.

Jejich život a kulturu jako první důkladněji popsal [[Česko|český]] [[etnograf]], [[spisovatel]], [[cestovatel]] a dobrodruh [[Alberto Vojtěch Frič]] v díle ''Indiáni Jižní Ameriky''. V prvním desetiletí 20. století mezi nimi strávil delší dobu důkladným [[terénní výzkum|terénním výzkumem]] a jednoho z nich, známého [[Čerwuiš]]e, přivezl roku 1908 do Prahy. Frič rovněž pořídil mezi Čamakoky jednu z nejbohatších světových sbírek jejich řemeslných a uměleckých výrobků, jíž je možné obdivovat v expozici [[Náprstkovo muzeum|Náprstkova muzea]] v [[Praha|Praze]]. Čamakockým jazykem, který náleží do malé [[Jazykové rodiny amerických Indiánů|jazykové rodiny]] Zamuko, a je znám též pod vlastním označením ''Iširo'', hovoří asi 1.800 indiánů.
=== Alberto Vojtěch Frič ===
Jejich život a kulturu jako první důkladněji popsal [[Česko|český]] [[etnograf]], [[spisovatel]], [[cestovatel]] a dobrodruh [[Alberto Vojtěch Frič]] v díle ''Indiáni Jižní Ameriky''. V prvním desetiletí 20. století mezi nimi strávil delší dobu důkladným [[terénní výzkum|terénním výzkumem]] a jednoho z nich, známého [[Čerwuiš]]e, přivezl roku 1908 do Prahy.

Frič rovněž pořídil mezi Čamakoky jednu z nejbohatších světových sbírek jejich řemeslných a uměleckých výrobků, jíž je možné obdivovat v expozici [[Náprstkovo muzeum|Náprstkova muzea]] v [[Praha|Praze]].


== Literatura ==
== Literatura ==
Řádek 44: Řádek 53:
* [https://vimeo.com/64964093 Document o Chamacoco, hrozba Nemur]
* [https://vimeo.com/64964093 Document o Chamacoco, hrozba Nemur]
* [http://www.checomacoco.cz/camakoko Checomacoco - české oficiální stránky]
* [http://www.checomacoco.cz/camakoko Checomacoco - české oficiální stránky]

{{Portály|Latinská Amerika|Lidé}}


[[Kategorie:Indiáni Jižní Ameriky]]
[[Kategorie:Indiáni Jižní Ameriky]]

Verze z 31. 5. 2016, 10:30

Žena z kmene Čamakoko připravuje vlákna ke tkaní

Čamakokové, španělsky Chamacoco, vlastním název Ishir, Iširo ("Místní lidé") je etnická skupina jihoamerických Indiánů, žijících v severní části oblasti Gran Chaco v Paraguayi a jihozápadní Brazílii. Čamakockým jazykem, který náleží do malé jazykové rodiny Zamuko, a je znám též pod vlastním označením Iširo, hovoří asi 1.800 indiánů.

Popis

Způsob života

Jsou obyvateli suchých savan a okrajů tropického pralesa na březích řeky Paraguay. Původně se živili hlavně lovem a sběrem, důležitý byl zvláště sběr jedlých lusků stromu algarrobá (Prosopis alba), které mají sladkou chuť a jsou velmi bohaté na cukry a škrob. Pod vlivem sousedních skupin Kaďuveo, Guaná a Guaraní si však postupně osvojili základy tropického zemědělství (pěstování manioku, tabáku, banánů aj.). Prosluli výrobou dřevěných předmětů (dýmky, zbraně) a péřových ozdob, s nimiž i obchodovali. Byli ohrožováni svými severními sousedy - Kaďuvey, kteří je s oblibou zajímali do otroctví. V současné době téměř asimilovali s dalšími indiánskými etniky (hlavně Guaraní) i s mestickou populací Paraguajců.

Alberto Vojtěch Frič

Jejich život a kulturu jako první důkladněji popsal český etnograf, spisovatel, cestovatel a dobrodruh Alberto Vojtěch Frič v díle Indiáni Jižní Ameriky. V prvním desetiletí 20. století mezi nimi strávil delší dobu důkladným terénním výzkumem a jednoho z nich, známého Čerwuiše, přivezl roku 1908 do Prahy.

Frič rovněž pořídil mezi Čamakoky jednu z nejbohatších světových sbírek jejich řemeslných a uměleckých výrobků, jíž je možné obdivovat v expozici Náprstkova muzea v Praze.

Literatura

  • FRIČ, Alberto Vojtěch, Karel Zpěvák, Milan Holeček. Indiáni Jižní Ameriky. 5. vyd. Praha: Panorama, 1981. S. 256. 
  • ZELENÝ, Mnislav. Indiánská encyklopedie. 1. vyd. Praha: Albatros, 1994. 

Externí odkazy