Heřman Hannibal Blümegen: Porovnání verzí
m Sjednocení posloupností |
m Oprava vlastního překlepu |
||
Řádek 135: | Řádek 135: | ||
|kdy=[[1763]]-[[1774]] |
|kdy=[[1763]]-[[1774]] |
||
| předchůdce =[[Antonín Petr Příchovský z Příchovic]] |
| předchůdce =[[Antonín Petr Příchovský z Příchovic]] |
||
| |
| nástupce =[[Jan Ondřej Kayser z Kaysernu]] |
||
| obrázek =Composition évèque.svg}} |
| obrázek =Composition évèque.svg}} |
||
Verze z 18. 5. 2016, 22:17
Heřman Hannibal Blümegen | |
---|---|
XI. královéhradecký biskup | |
Mons. Heřman Hannibal Blümegen | |
Církev | římskokatolická |
Předchůdce | Antonín Petr Příchovský z Příchovic |
Nástupce | Jan Ondřej Kayser z Kaysernu |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 27. května 1764 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 1. července 1716 |
Místo narození | Vídeň Habsburská monarchie |
Datum úmrtí | 20. října 1774 (ve věku 58 let) |
Místo úmrtí | Brno České království |
Vyznání | římskokatolické |
Příbuzní | Jan Kryštof Blümegen a Jindřich Kajetán Blümegen (sourozenci) |
Povolání | Římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heřman Hannibal svobodný pán Blümegen (1. června 1716, Vídeň - 20. října 1774, Brno[1]), byl římskokatolický duchovní, kanovník a prelát olomoucké a brněnské kapituly, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým.
Rodina
Jeho otec se jmenoval Heřman Jošt svobodný pán Blümegen, matka Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu. Heřman měl sedm sourozenců: Antonie Františka + 1719, Marie Josefa * 12.4.1709, +1760, Marie Anna Antonie *12.7.1712, + 20.12.1767, abatyše klarisek ve Vídni, Jindřich Kajetán Pavel *29.6.1715, + 30.7.1788, jeho manželkou byla Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (* 2.2.1737, sestra pomocného královéhradeckého biskupa Matyáše Chorinského), Marie Anna * 4.10.1718, + 1774, Marie Jenovéfa * 8.4.1720, + 1789, dominikánka a Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix * 9.7.1722, + 1803.
Kariéra
Prelát, kanovník olomoucké Metropolitní kapituly u svatého Václava. Probošt brněnské Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla, který se roku 1763 stal biskupem královéhradeckým. 5.listopadu 1763 ho za biskupa jmenovala královna Marie Terezie. Potvrzen 9. dubna 1764 byl 249. papežem Klementem XIII. Vysvěcen na biskupa 27. května a intronizován (nastolen) 15.srpna 1764. Využil práva, které měli biskupové v monarchii, že si mohli zvolit jeden den na oslavu významného světce. Proto 18.prosince 1772 vyhlásil druhého patrona diecéze sv. Jana Nepomuckého s oslavou svátku 16.května (1. patron sv. Klement v r. 1714, 3. patron sv. Vojtěch v r. 2000). V roce 1765 založil v královéhradecké diecézi 20 nových farností. Při obsazování těchto farností se dostal do sporu s kapitulou u Svatého Ducha. Spory vyvrcholily v roce 1767, kdy byl raněn mrtvicí. Přestěhoval se do Brna. Těžce nemocný si v roce 1765 zvolil za svého zástupce Matouš hraběte Chorinského barona z Ledské. Ten se za několik let stal světícím biskupem královéhradeckým a 1. biskupem brněnským. Biskup Heřman Hanibal dal v letech 1750 – 1766 postavit zámek ve Vizovicích. Zemřel v Brně, kde byl pohřben v kryptě kapituly sv. Petra a Pavla.
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv.Petra a Pavla)
Literatura
- Aleš Zelenka: Hermann von Blümegen. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. Verlag Duncker & Humblot, Berlin 1990, S. 34–35, ISBN 3-428-06763-0.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog. Praha: Libri, 2006. 478-585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 570-571.
11. biskup královéhradecký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Antonín Petr Příchovský z Příchovic |
1763-1774 Heřman Hannibal Blümegen |
Nástupce: Jan Ondřej Kayser z Kaysernu |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Heřman Hannibal Blümegen