Nicejské vyznání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
|||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, |
který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, |
||
stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), |
stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), |
||
vystoupil na nebesa a |
vystoupil na nebesa a přijde soudit živé i mrtvé. |
||
A v Ducha svatého. |
A v Ducha svatého. |
Verze z 5. 4. 2007, 15:13
Společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na 1. nicejském koncilu (325). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil (381) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. Nicejsko-konstantinopolské vyznání, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. Jeho formulace je z velké části namířena proti ariánům. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na Ježíšovo božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulý termín soupodstatný, řecky homoúsios, zde přel. jako jedné podstaty s).
Znění nicejského kréda
Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce, Stvořitele všeho viditelného i neviditelného. A v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce, Boha z Boha, Světlo ze Světla, pravého Boha z pravého Boha, zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož vše vzniklo - to, co je na nebi, i to, co je na zemi -, který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), vystoupil na nebesa a přijde soudit živé i mrtvé. A v Ducha svatého. Ty však, kteří říkají: „Byl (čas), kdy nebyl“ a „před svým zrozením nebyl“ a že vznikl z nebytí anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí, že Boží Syn podléhá změně nebo proměně, ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje.