Červená sedma: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Slavní účinkující: echanická spravedlnost: seřazení podle abecedy
Literatura, reference, doplnění historie, citát, kat.
Řádek 1: Řádek 1:
'''Červená sedma''' byl slavný [[kabaret]] v [[Praha|Praze]], kterým prošla řada známých českých umělců počátku [[20. století]].
'''Červená sedma''' byl slavný [[kabaret]] v [[Praha|Praze]], kterým prošla řada známých českých umělců počátku [[20. století]].


Založil jej [[Jiří Červený]] se svými přáteli v prosinci [[1909]]. Největší slávu tento kabaret zažil v období kolem [[První světová válka|1. světové války]].
Založil jej [[Jiří Červený]] se svými přáteli v prosinci [[1909]]. Největší slávu tento kabaret zažil v období kolem [[První světová válka|1. světové války]].
Kolem roku [[1916]] se profesionalizuje, působí v [[Divadlo Rokoko|Rokoku]].
Kolem roku [[1916]] se profesionalizuje, působí v [[Divadlo Rokoko|Rokoku]].
Od roku [[1918]] pak v samostatném působišti v hotelu Central v Hybernské ulici (později zde působilo Komorní divadlo, pobočná scéna [[Divadlo na Vinohradech|Městského divadla na Královských Vinohradech]] <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;160 </ref>). V roce [[1919]] otevřel kabaret svoji pobočku v Brně a za období od března do prosince 1919, kdy byla pobočka pro nepřílišný zájem diváků uzavřena, se konalo v Brně 75 večerních představení <ref>[[Jiří Červený]]: ''Červená sedma'', Orbis, Praha, [[1959]], str.&nbsp;198–201 </ref>.
Od roku [[1918]] v samostatném působišti v hotelu Central v Hybernské ulici.

Už v roce [[1922]] ale zanikl pro nezájem publika.
V říjnu roku 1921 se kabaret stěhuje do vinárny Obecního domu <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;50</ref>.
V roce [[1922]] ale zanikl pro nezájem publika. Poslední představení se konalo dne 19. března 1922. <ref>[[Jiří Červený]]: ''Červená sedma'', Orbis, Praha, [[1959]], str.&nbsp;272 </ref>


V repertoáru byla směs písní, kupletů i hraných scén. Dá se říci, že tento kabaret předcházel pozdějším divadlům malých forem.
V repertoáru byla směs písní, kupletů i hraných scén. Dá se říci, že tento kabaret předcházel pozdějším divadlům malých forem.

== Citát ==
{{Citát|Pražské kabarety, jichž se na počátku našeho století vyrojilo víc než dost, neměly však většinou dobrou úroveň a nedovedly spojovat zábavu s kulturou...Proti tomuto nedobrému stavu revoltovala právě Červená sedma. Vytkla si za cíl dělat umělecký kabaret. Sedmičkáři chtěli bavit s vkusem, s vysokými uměleckými nároky, a chtěli i odpovídat na problémy života. Mladá skupinka intelektuálů, hledající ztěžka své místo v tehdejším rozbouřeném světě, rázem získala na svou stranu kdekoho z naší umělecké obce.|[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]<ref> [[Jiří Červený]]: ''Červená sedma'', Orbis, Praha, [[1959]], str.&nbsp;8 </ref>}}


== Slavní účinkující ==
== Slavní účinkující ==
Řádek 21: Řádek 27:
* [[Lída Pírková-Theimerová]]
* [[Lída Pírková-Theimerová]]
* [[Jindřich Plachta]]
* [[Jindřich Plachta]]

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str.&nbsp;125, 127, 130–3
* [[Jiří Červený]]: ''Červená sedma'', Orbis, Praha, [[1959]]
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str.&nbsp;50, 51, 160, 268, 577


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
Řádek 28: Řádek 42:
[[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]]
[[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]]
[[Kategorie:Zaniklá divadla]]
[[Kategorie:Zaniklá divadla]]
[[Kategorie:Vzniklo 1909]]
[[Kategorie:Zaniklo 1922]]

Verze z 15. 5. 2016, 11:06

Červená sedma byl slavný kabaret v Praze, kterým prošla řada známých českých umělců počátku 20. století.

Založil jej Jiří Červený se svými přáteli v prosinci 1909. Největší slávu tento kabaret zažil v období kolem 1. světové války.

Kolem roku 1916 se profesionalizuje, působí v Rokoku. Od roku 1918 pak v samostatném působišti v hotelu Central v Hybernské ulici (později zde působilo Komorní divadlo, pobočná scéna Městského divadla na Královských Vinohradech [1]). V roce 1919 otevřel kabaret svoji pobočku v Brně a za období od března do prosince 1919, kdy byla pobočka pro nepřílišný zájem diváků uzavřena, se konalo v Brně 75 večerních představení [2].

V říjnu roku 1921 se kabaret stěhuje do vinárny Obecního domu [3]. V roce 1922 ale zanikl pro nezájem publika. Poslední představení se konalo dne 19. března 1922. [4]

V repertoáru byla směs písní, kupletů i hraných scén. Dá se říci, že tento kabaret předcházel pozdějším divadlům malých forem.

Citát

Pražské kabarety, jichž se na počátku našeho století vyrojilo víc než dost, neměly však většinou dobrou úroveň a nedovedly spojovat zábavu s kulturou...Proti tomuto nedobrému stavu revoltovala právě Červená sedma. Vytkla si za cíl dělat umělecký kabaret. Sedmičkáři chtěli bavit s vkusem, s vysokými uměleckými nároky, a chtěli i odpovídat na problémy života. Mladá skupinka intelektuálů, hledající ztěžka své místo v tehdejším rozbouřeném světě, rázem získala na svou stranu kdekoho z naší umělecké obce.
— František Černý[5]

Slavní účinkující

Odkazy

Reference

  1. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 160
  2. Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 198–201
  3. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50
  4. Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 272
  5. Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 8

Literatura

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 125, 127, 130–3
  • Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50, 51, 160, 268, 577