Červená sedma: Porovnání verzí
→Slavní účinkující: echanická spravedlnost: seřazení podle abecedy |
Literatura, reference, doplnění historie, citát, kat. |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Červená sedma''' byl slavný [[kabaret]] v [[Praha|Praze]], kterým prošla řada známých českých umělců počátku [[20. století]]. |
'''Červená sedma''' byl slavný [[kabaret]] v [[Praha|Praze]], kterým prošla řada známých českých umělců počátku [[20. století]]. |
||
Založil jej [[Jiří Červený]] se svými přáteli v prosinci [[1909]]. Největší slávu tento kabaret zažil v období kolem [[První světová válka|1. světové války]]. |
Založil jej [[Jiří Červený]] se svými přáteli v prosinci [[1909]]. Největší slávu tento kabaret zažil v období kolem [[První světová válka|1. světové války]]. |
||
Kolem roku [[1916]] se profesionalizuje, působí v [[Divadlo Rokoko|Rokoku]]. |
Kolem roku [[1916]] se profesionalizuje, působí v [[Divadlo Rokoko|Rokoku]]. |
||
Od roku [[1918]] pak v samostatném působišti v hotelu Central v Hybernské ulici (později zde působilo Komorní divadlo, pobočná scéna [[Divadlo na Vinohradech|Městského divadla na Královských Vinohradech]] <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 160 </ref>). V roce [[1919]] otevřel kabaret svoji pobočku v Brně a za období od března do prosince 1919, kdy byla pobočka pro nepřílišný zájem diváků uzavřena, se konalo v Brně 75 večerních představení <ref>[[Jiří Červený]]: ''Červená sedma'', Orbis, Praha, [[1959]], str. 198–201 </ref>. |
|||
Od roku [[1918]] v samostatném působišti v hotelu Central v Hybernské ulici. |
|||
Už v roce [[1922]] ale zanikl pro nezájem publika. |
|||
V říjnu roku 1921 se kabaret stěhuje do vinárny Obecního domu <ref>Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 50</ref>. |
|||
V roce [[1922]] ale zanikl pro nezájem publika. Poslední představení se konalo dne 19. března 1922. <ref>[[Jiří Červený]]: ''Červená sedma'', Orbis, Praha, [[1959]], str. 272 </ref> |
|||
V repertoáru byla směs písní, kupletů i hraných scén. Dá se říci, že tento kabaret předcházel pozdějším divadlům malých forem. |
V repertoáru byla směs písní, kupletů i hraných scén. Dá se říci, že tento kabaret předcházel pozdějším divadlům malých forem. |
||
== Citát == |
|||
{{Citát|Pražské kabarety, jichž se na počátku našeho století vyrojilo víc než dost, neměly však většinou dobrou úroveň a nedovedly spojovat zábavu s kulturou...Proti tomuto nedobrému stavu revoltovala právě Červená sedma. Vytkla si za cíl dělat umělecký kabaret. Sedmičkáři chtěli bavit s vkusem, s vysokými uměleckými nároky, a chtěli i odpovídat na problémy života. Mladá skupinka intelektuálů, hledající ztěžka své místo v tehdejším rozbouřeném světě, rázem získala na svou stranu kdekoho z naší umělecké obce.|[[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]<ref> [[Jiří Červený]]: ''Červená sedma'', Orbis, Praha, [[1959]], str. 8 </ref>}} |
|||
== Slavní účinkující == |
== Slavní účinkující == |
||
Řádek 21: | Řádek 27: | ||
* [[Lída Pírková-Theimerová]] |
* [[Lída Pírková-Theimerová]] |
||
* [[Jindřich Plachta]] |
* [[Jindřich Plachta]] |
||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
|||
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, Praha, [[1978]], str. 125, 127, 130–3 |
|||
* [[Jiří Červený]]: ''Červená sedma'', Orbis, Praha, [[1959]] |
|||
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 50, 51, 160, 268, 577 |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Řádek 28: | Řádek 42: | ||
[[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]] |
[[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]] |
||
[[Kategorie:Zaniklá divadla]] |
[[Kategorie:Zaniklá divadla]] |
||
[[Kategorie:Vzniklo 1909]] |
|||
[[Kategorie:Zaniklo 1922]] |
Verze z 15. 5. 2016, 11:06
Červená sedma byl slavný kabaret v Praze, kterým prošla řada známých českých umělců počátku 20. století.
Založil jej Jiří Červený se svými přáteli v prosinci 1909. Největší slávu tento kabaret zažil v období kolem 1. světové války.
Kolem roku 1916 se profesionalizuje, působí v Rokoku. Od roku 1918 pak v samostatném působišti v hotelu Central v Hybernské ulici (později zde působilo Komorní divadlo, pobočná scéna Městského divadla na Královských Vinohradech [1]). V roce 1919 otevřel kabaret svoji pobočku v Brně a za období od března do prosince 1919, kdy byla pobočka pro nepřílišný zájem diváků uzavřena, se konalo v Brně 75 večerních představení [2].
V říjnu roku 1921 se kabaret stěhuje do vinárny Obecního domu [3]. V roce 1922 ale zanikl pro nezájem publika. Poslední představení se konalo dne 19. března 1922. [4]
V repertoáru byla směs písní, kupletů i hraných scén. Dá se říci, že tento kabaret předcházel pozdějším divadlům malých forem.
Citát
„ | Pražské kabarety, jichž se na počátku našeho století vyrojilo víc než dost, neměly však většinou dobrou úroveň a nedovedly spojovat zábavu s kulturou...Proti tomuto nedobrému stavu revoltovala právě Červená sedma. Vytkla si za cíl dělat umělecký kabaret. Sedmičkáři chtěli bavit s vkusem, s vysokými uměleckými nároky, a chtěli i odpovídat na problémy života. Mladá skupinka intelektuálů, hledající ztěžka své místo v tehdejším rozbouřeném světě, rázem získala na svou stranu kdekoho z naší umělecké obce. | “ |
— František Černý[5] |
Slavní účinkující
- sestry Allanovy
- Eduard Bass
- Vlasta Burian
- Rudolf Antonín Dvorský
- Eman Fiala
- Ferenc Futurista
- Jaroslav Hašek
- Karel Hašler
- Rudolf Jílovský
- Emil Artur Longen
- Lída Pírková-Theimerová
- Jindřich Plachta
Odkazy
Reference
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 160
- ↑ Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 198–201
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50
- ↑ Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 272
- ↑ Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959, str. 8
Literatura
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 125, 127, 130–3
- Jiří Červený: Červená sedma, Orbis, Praha, 1959
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 50, 51, 160, 268, 577