Josef Štulc: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Publikační činnost: odkazy na publikace dostupné on-line
úprava viz. Nezaujatý úhel pohledu + kategorie a wikiodkazy
Řádek 39: Řádek 39:
| poznámky =
| poznámky =
}}
}}
'''Josef Štulc''' (* [[1944]]) je významným představitelem české památkové péče posledních desetiletí. Zabývá se teoretickými otázkami ochrany památek, metodami praktické péče a zastává též významné pozice organizačního a administrativního charakteru. Je též významným představitelem památkové péče České republiky v mezinárodním měřítku.
'''Josef Štulc''' (* [[1944]]) je [[Česko|český]] památkář, představitel [[Památková péče|památkové péče]] [[Česko|České republiky]], zabývájící se teoretickými otázkami ochrany památek a metodami praktické péče. Zastává též pozice organizačního a administrativního charakteru.


== Vzdělání ==
== Vzdělání ==
Studium architektury na Fakultě stavební ČVUT v Praze a dějin umění a klasické archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Studoval architekturu na [[Fakulta stavební ČVUT|Fakultě stavební ČVUT]] v [[Praha|Praze]] a [[Dějiny umění|dějin umění]] a klasické archeologie na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]]. Aspiranturu v [[Ústav dějin umění Akademie věd České republiky|Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky]] nedokončil (aspirantské minimum v roce 1978). V roce 1983 byl na stáži ve [[Francie|Francii]].

Nedokončená aspirantura v Ústavu dějin umění ČSAV (aspirantské minimum v roce 1978).

Studijní stáž ve Francii v roce 1983


== Profesní dráha ==
== Profesní dráha ==
V letech 1990-2002 byl ředitelem [[Státní ústav památkové péče|Státního ústavu památkové péče]]. Do roku 2009 hlavním, pak vedoucím konzervátorem [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]]. V současné době je pedagogickým pracovníkem v odboru metodiky, vědy a vzdělávání v NPÚ.
V letech 1990-2002 byl ředitelem [[Státní ústav památkové péče|Státního ústavu památkové péče]]. Do roku 2009 pracoval jako hlavní, následně jako vedoucí konzervátor [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]]. V současné době je pedagogickým pracovníkem v odboru metodiky, vědy a vzdělávání v Národním památkovém ústavu.


== Mezinárodní působení ==
== Mezinárodní působení ==
Je prezidentem Poradního komitétu [[Mezinárodní rada pro památky a sídla|ICOMOS]] a tří mezinárodních vědeckých komitétů ICOMOS (pro historická města, pro kulturní cesty a pro teorii a metodologii památkové péče). Pravidelně se zúčastňuje mezinárodních konferencí, kde přednáší k aktuálním tématům ochrany památek. Zajišťoval hodnotící a monitorovací mise ICOMOS pro UNESCO k posouzení návrhů členských států na zápis vybraných památek na Seznam světového dědictví (celkem 7 misí na 10 lokalitách).
Je prezidentem Poradního komitétu [[Mezinárodní rada pro památky a sídla|ICOMOS]] a tří mezinárodních vědeckých komitétů ICOMOS (pro historická města, pro kulturní cesty a pro teorii a [[Metodologie|metodologii]] památkové péče). Pravidelně se zúčastňuje mezinárodních konferencí, kde přednáší k aktuálním tématům ochrany památek. Zajišťoval hodnotící a monitorovací mise ICOMOS pro [[UNESCO]] k posouzení návrhů členských států na zápis vybraných památek na Seznam světového dědictví (celkem 7 misí na 10 lokalitách).


== Pedagogická činnost ==
== Pedagogická činnost ==
Od roku 1987 přednáší na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde se v roce 2010 habilitoval a stal se členem Ústavu památkové péče. Od roku 2006 externě přednáší na Fakultě stavební ČVUT v Praze a na Fakultě architektury a umění Technické univerzity v Liberci.
Od roku 1987 přednáší na [[Fakulta architektury ČVUT|Fakultě architektury ČVUT]] v Praze, kde se v roce 2010 habilitoval a stal se členem Ústavu památkové péče. Od roku 2006 externě přednáší na [[Fakulta stavební ČVUT|Fakultě stavební ČVUT]] v Praze a na Fakultě architektury a umění [[Technická univerzita v Liberci|Technické univerzity v Liberci]]. Také přednáší v pomaturitním a postgraduálním adaptačním studiu památkové péče při Národním památkovém ústavu.

Přednáší v pomaturitním a postgraduálním adaptačním studiu památkové péče při Národním památkovém ústavu.


== Členství ve výborech, komisích, odborných radách ==
== Členství ve výborech, komisích, odborných radách ==
Řádek 95: Řádek 89:
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [http://www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/607550 Kulturní dědictví, jeho hodnota a ochrana (rozhlas.cz; Leonardo, pořad Vstupte!, 10.8.2009)]
==== Mediální vystoupení ====
* [http://www.rozhlas.cz/leonardo/dnes/_zprava/doc-josef-stulc-o-kulturnim-dedictvi-jeho-hodnote-a-ochrane--1488944 Doc. Josef Štulc o kulturním dědictví, jeho hodnotě a ochraně (rozhlas.cz, 13.5.2015)]
* Kulturní dědictví, jeho hodnota a ochrana (rozhlas.cz; Leonardo, pořad Vstupte!, 10.8.2009) http://www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/607550
* Doc. Josef Štulc o kulturním dědictví, jeho hodnotě a ochraně (rozhlas.cz, Studio Leonardo, 13.5.2015) „Středeční Studio Leonardo patřilo kulturním památkám. Kdo a jak rozhoduje o zařazení našich kulturních památek do nominační listiny mezinárodního seznamu světového kulturního dědictví UNESCO?“ http://www.rozhlas.cz/leonardo/dnes/_zprava/doc-josef-stulc-o-kulturnim-dedictvi-jeho-hodnote-a-ochrane--1488944


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Umění}}
{{Portály|Lidé|Umění}}

{{DEFAULTSORT:Štulc, Josef}}
{{DEFAULTSORT:Štulc, Josef}}

[[Kategorie:Čeští památkáři]]
[[Kategorie:Čeští památkáři]]
[[Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Absolventi Fakulty stavební ČVUT]]
[[Kategorie:Narození 1944]]
[[Kategorie:Narození 1944]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Verze z 27. 4. 2016, 19:35

Doc. PhDr. Josef Štulc
Josef Štulc
Josef Štulc
Narození1944
Národnostčeská
Povoláníhistorik umění, památkář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Štulc (* 1944) je český památkář, představitel památkové péče České republiky, zabývájící se teoretickými otázkami ochrany památek a metodami praktické péče. Zastává též pozice organizačního a administrativního charakteru.

Vzdělání

Studoval architekturu na Fakultě stavební ČVUT v Praze a dějin umění a klasické archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Aspiranturu v Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky nedokončil (aspirantské minimum v roce 1978). V roce 1983 byl na stáži ve Francii.

Profesní dráha

V letech 1990-2002 byl ředitelem Státního ústavu památkové péče. Do roku 2009 pracoval jako hlavní, následně jako vedoucí konzervátor Národního památkového ústavu. V současné době je pedagogickým pracovníkem v odboru metodiky, vědy a vzdělávání v Národním památkovém ústavu.

Mezinárodní působení

Je prezidentem Poradního komitétu ICOMOS a tří mezinárodních vědeckých komitétů ICOMOS (pro historická města, pro kulturní cesty a pro teorii a metodologii památkové péče). Pravidelně se zúčastňuje mezinárodních konferencí, kde přednáší k aktuálním tématům ochrany památek. Zajišťoval hodnotící a monitorovací mise ICOMOS pro UNESCO k posouzení návrhů členských států na zápis vybraných památek na Seznam světového dědictví (celkem 7 misí na 10 lokalitách).

Pedagogická činnost

Od roku 1987 přednáší na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde se v roce 2010 habilitoval a stal se členem Ústavu památkové péče. Od roku 2006 externě přednáší na Fakultě stavební ČVUT v Praze a na Fakultě architektury a umění Technické univerzity v Liberci. Také přednáší v pomaturitním a postgraduálním adaptačním studiu památkové péče při Národním památkovém ústavu.

Členství ve výborech, komisích, odborných radách

  • Vědecká rada pro státní památkovou péči Ministerstva kultury
  • Komise pro hodnocení nominací nositelů titulu European Heritage Label
  • Dozorčí rada Ústavu dějin umění AV ČR.
  • Byl prezidentem Českého národního komitétu ICOMOS. V současné době je jeho čestným prezidentem a viceprezidentem.
  • Redakční rada časopisu Zprávy památkové péče.
  • Pedagogická rada Národního památkového ústavu.
  • Vědecká rada Národního památkového ústavu.
  • Redakční rada časopisu Castellologica bohemica.
  • Územní památková rada Olomouckého kraje.
  • Územní památková rada Plzeňského kraje.
  • Oborová rada Dějiny křesťanského umění, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy.
  • Steering committee památky světového dědictví Regensburg und Stadtamhof.

Ocenění

V roce 2005 mu byla udělena Cena Uměleckohistorické společnosti v českých zemích.

Publikační činnost

  • ABC kulturních památek ČSR, 1985 (spoluautorství)
  • Národní kulturní památka Přemyslovský palác v Olomouci, Olomouc 1988
  • Péče o kamenné sochařské a stavební památky , Odborné a metodické publikace, sv. 16, Státní ústav památkové péče, Praha 1998 (spoluautorství) PDF
  • Ochrana, údržba a stavební úpravy zřícenin hradů, Odborné a metodické publikace, sv. 17, Státní ústav památkové péče, Praha 1998 (spoluautorství)
  • Toskánský palác v Praze, Praha 1999 (spoluautorství). ISBN 80-900706-8-X PDF
  • Martin KUBELÍK, Milan PAVLÍK, Josef ŠTULC: Historická inspirace. Sborník k poctě Dobroslava Líbala, 2001
  • Czech Republic, in: Robert PICARD (ed.): Policy and Law in Heritage Conservation, London and New York, 2001
  • Czech Castles and Country Houses Past and Present, The Country House in Europe in the 21st Century, The Attingham Trust, London 2003 (spoluautorství)
  • Péče o střechy historických budov, Odborné a metodické publikace, sv. 26, Národní památkový ústav, Praha 2003 (spoluautorství) PDF
  • Obnova okenních výplní a výkladců, Odborné a metodické publikace, sv. 38, Národní památkový ústav, Praha 2010 (spoluautorství) PDF
  • Metodika tvorby interiérových a reinstalací, Odborné a metodické publikace, sv. 40, Národní památkový ústav, Praha 2011 (spoluautorství) PDF
  • Metodika průzkumu, dokumentace a péče o orientální koberce, Odborné a metodické publikace, sv. 45, Národní památkový ústav, Praha 2014 (spoluautorství) PDF
  • Mies v Brně. Vila Tugendhat, Brno 2012 (spoluautorství). ISBN 978-80-86549-22-4
  • Koberce Orientu na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu, NPÚ, Praha 2014. ISBN 978-80-7480-014-6 (spoluautorství)
  • (cca 180 odborných článků v českých i zahraničních odborných časopisech a sbornících)

Odkazy

Externí odkazy