Lykopen: Porovnání verzí
m změna způsobu zápisu obrázků, odebrání parametrů pro nadpisy dle ŽOPP (archivy 13 a 14); kosmetické úpravy |
m odebrána Kategorie:Tetraterpeny; přidána Kategorie:Karoteny za použití HotCat |
||
| Řádek 72: | Řádek 72: | ||
{{portály|Chemie}} |
{{portály|Chemie}} |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Karoteny]] |
||
Verze z 11. 4. 2016, 18:53
| Lykopen | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | (6E,8E,10E,12E,14E,16E,18E,20E,22E,24E,26E)- 2,6,10,14,19,23,27,31-oktamethyldotriakonta-2,6,8,10,12,14,16,18,20,22,24,26,30-tridekaen |
| Triviální název | ψ,ψ-karoten |
| Sumární vzorec | C40H56 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 207-949-1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 536,87 g/mol |
| Teplota tání | 172–173 °C |
| Teplota varu | 660,9 °C |
| Hustota | 0,889 g/cm3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lykopen je červené rostlinné barvivo - flavonoid - s antioxidačním účinkem ze skupiny karotenoidů neobsahujících kyslík. Patří mezi biologicky důležité tetraterpeny (acyklický tetraterpen; vysoce nenasycený uhlovodík s 11 konjugovanými a dvěma izolovanými dvojnými vazbami)[1], je jedním z provitamínů vitamínu A a je schopen absorbovat světlo.
Biosyntéza
Spojením dvou geranylpyrofosfátů vzniká dvacetiuhlíkatý geranylgeranylpyrofosfát, který se dále přeměňuje v lykopen. Z lykopenu pak vzniká buď alfa-karoten, který se dále přeměňuje na lutein, nebo beta-karoten. Lykopen je chemicky relativně stabilní, takže v potravinách i lidském těle degraduje pomaleji než např. beta-karoten.
Zdroje lykopenu
K významným zdrojům lykopenu patří: vodní meloun, rajče, posed bílý, šípek růže, červený grapefruit, guava.[zdroj?]
Působení na lidský organizmus
Lykopen má jako antioxidant ochranný vliv na lidské buňky, tkáně a orgány a přispívá ke „snižování rizika výskytu kardiovaskulárních onemocnění, snižování hladiny cholesterolu v krvi, podpoře imunitního systému a ochraně kůže před negativním vlivem UV záření“.[2]
Lykopen také snižuje pravděpodobnost vzniku některých nádorových [3] a degenerativních onemocnění a chrání pleť před stárnutím.
"Odborníci také uvádějí, že antioxidativní efekt je jedním z pozitivních faktorů, které pomáhají snižovat riziko vzniku onkologických onemocnění. Lykopen je také vhodný jako antioxidant při srdečně cévních onemocněních, kdy se podílí na ochraně endotelu. Pomáhá také zlepšovat funkci prostaty[4]. Je ovšem důležité vědět, že vědci zjistili, že u kuřáků pozitivní vliv konzumace lykopenu mizí." Celostnimedicina.cz [5]
Zejména díky obsahu lykopenu je možné rajčata, rajčatový džus či protlak využívat v prevenci a léčbě řady onemocnění a kosmetických problémů. Optimální denní dávku lykopenu však získáme až konzumací 12 kusů dobře zralých rajčat, takže v některých případech je možné doporučit kombinaci rajčat (či džusu a jiných rajčatových produktů) s lykopenem z lékárny.
Lykopen působí synergicky s vitamínem C, takže je velmi vhodné při preventivním či terapeutickém využití lykopenu či rajčat doplňovat i tento vitamín.
Dávkování
Doporučená denní dávka se pohybuje pro různé účely mezi 10 a 300 miligramy, prodávané kapsle obsahují nejčastěji 10 nebo 167 miligramů lykopenu.
Ve zralých červených rajčatech je ho obvykle 30-75 mg/kg. [6]
Obvyklá léčebná denní dávka je 2-3x denně 2-3 dcl rajské šťávy nebo jednou až 2x denně 167 miligramů lykopenu.
Pro farmaceutické účely se používají speciálně šlechtěná rajčata s vyšším obsahem lykopenu. Zavářením ovoce a zeleniny s obsahem lykopenu se jeho obsah podstatně nesnižuje. Tepelnou úpravou rajčat naopak obsah využitelného lykopenu v pokrmech stoupá.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lykopen na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/lykopen-a-tomatin-v-rajcatech.html
- ↑ ARNDT, Tomáš. Lykopen [online]. Celostní medicína, 2012-07-20 [cit. 2013-10-10]. Dostupné online.
- ↑ http://vitaminy.doktorka.cz/lykopen/
- ↑ http://vitaminy.doktorka.cz/lykopen/
- ↑ http://www.celostnimedicina.cz/lykopen.htm#ixzz3U9kKEZxD
- ↑ http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/lykopen-a-tomatin-v-rajcatech.html
Související články
Literatura
- Pavel Stratil: ABC zdravé výživy; vlastním nákladem, Brno 1993