Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Přesun Německých vojsk na západ
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m standardizace; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - válka
{{Infobox - válka
| Střetnutí = Východní fronta
| střetnutí = Východní fronta
| konflikt = [[První světová válka]]
| konflikt = [[První světová válka]]
| obrázek = Eastern Front (World War I).jpg|300px
| obrázek = Eastern Front (World War I).jpg|300px
| popisek =
| popisek =
| komentář =
| popisek =
| trvání = 17. srpna 1914 – 3. března 1918
| trvání = 17. srpna 1914 – 3. března 1918
| místo = [[Střední Evropa|Střední]] a [[východní Evropa]]
| místo = [[Střední Evropa|Střední]] a [[východní Evropa]]
Řádek 13: Řádek 13:
* Kolaps [[Ruské impérium|carského Ruska]] vedoucí k [[Ruská revoluce (1917)|revoluci]]
* Kolaps [[Ruské impérium|carského Ruska]] vedoucí k [[Ruská revoluce (1917)|revoluci]]
* [[Brestlitevský mír]], [[Bukurešťský mír]]
* [[Brestlitevský mír]], [[Bukurešťský mír]]
| Území =
| území =
| strana1 = {{flagicon|Německé císařství}} [[Německé císařství]]<br />{{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-Uhersko]]<br />{{flagicon|Osmanská říše}} [[Osmanská říše]] <sup>([[1916]]–[[1917|17]])</sup><br />{{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharské carství|Bulharsko]] <sup>([[1916]]–[[1917|17]])</sup>
| strana1 = {{flagicon|Německé císařství}} [[Německé císařství]]<br />{{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-Uhersko]]<br />{{flagicon|Osmanská říše}} [[Osmanská říše]] <sup>([[1916]]–[[1917|17]])</sup><br />{{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharské carství|Bulharsko]] <sup>([[1916]]–[[1917|17]])</sup>
| strana2 = {{flagicon|Ruské impérium}} [[Ruské impérium]] <sup>([[1914]]–[[1917|17]])</sup><br />{{flagicon|Rusko}} [[Ruská republika]] <sup>([[1917]])</sup><br />{{flagicon|Romania}} [[Rumunské království|Rumunsko]] <sup>([[1916]]–[[1918|18]])</sup><br />
| strana2 = {{flagicon|Ruské impérium}} [[Ruské impérium]] <sup>([[1914]]–[[1917|17]])</sup><br />{{flagicon|Rusko}} [[Ruská republika]] <sup>([[1917]])</sup><br />{{flagicon|Romania}} [[Rumunské království|Rumunsko]] <sup>([[1916]]–[[1918|18]])</sup><br />
Řádek 46: Řádek 46:
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]].
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]].


Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič]]e (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však [[německá armáda]] Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič]]e (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však [[německá armáda]] Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).


Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]]. Situace se obrátila v [[bitva o Halič|bitvě o Halič]], ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.{{Zdroj?}}
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]]. Situace se obrátila v [[bitva o Halič|bitvě o Halič]], ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.{{Zdroj?}}
Řádek 80: Řádek 80:
| isbn = 978-80-904272-8-0
| isbn = 978-80-904272-8-0
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobytého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobytého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.


Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]]. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.<ref name="pacner33">{{Citace monografie
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]]. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.<ref name="pacner33">{{Citace monografie
Řádek 93: Řádek 93:
| strany = 33-37
| strany = 33-37
| isbn = 978-80-7243-597-5
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.<ref name="pacner33" /> 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na [[Západní fronta (první světová válka)|Západní frontu]].<ref name="pacner37">Pacner 2012, s. 37-40</ref>
}}</ref> Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.<ref name="pacner33" /> 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na [[Západní fronta (první světová válka)|Západní frontu]].<ref name="pacner37">Pacner 2012, s. 37-40</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 6. 4. 2016, 12:34

východní fronta první světové války
Trvání17. srpna 1914 – 3. března 1918
MístoStřední a východní Evropa
VýsledekVítězství centrálních mocností do konce I. světové války
Strany
Německá říše Německé císařství
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Osmanská říše Osmanská říše (1916–17)
Bulharsko Bulharsko (1916–17) 		Ruské impérium Ruské impérium (1914–17)
Rusko Ruská republika (1917)
Rumunsko Rumunsko (1916–18)
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války ve východní a střední Evropě. Střetla se na ní vojska Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharského carství proti vojskům Ruského impéria (později RSFSR) a Rumunského království. Geografickým protějškem Východní fronty byla Západní fronta.

Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území Haliče (část dnešního Polska) a rovněž na území Bukoviny (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v bitvě u Tannenbergu, ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).

Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.[zdroj?]

Na severu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost Przemyśl, kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Důležitým okamžikem ruského oslabení po celé délce východní fronty byla až porážka Rusů v bitvě u Gorlice v červnu roku 1915. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.[1]

V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. Brusilovova ofenzíva).[2] Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.[3] O rok později na ni měla navázat Kerenského ofenzíva, která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobytého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.

Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.[4] Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.[4] 3. března podepsalo Rusko Brestlitevský mír a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na Západní frontu.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 43–56. 
  2. ↑ http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0010-frantisek-cerny--moje-zaznamy-ze-svetove-valky-1914-1918.htm
  3. ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 68–124. 
  4. ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 33-37. 
  5. ↑ Pacner 2012, s. 37-40

Literatura

  • ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 147–153. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu východní fronta první světové války na Wikimedia Commons

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Východní_fronta_(první_světová_válka)&oldid=13532041“