Spisovná čeština

Spisovná čeština je podoba českého jazyka, která je určena pro používání na oficiální úrovni;

Spisovná čeština má dvě formy:

• čistě spisovná nebo prostě spisovná čeština, určená pro veškerý veřejný styk (vyznačuje se např. tvary píši, děkují, mohou). Má reprezentativní a úřední funkci. Používá se standardně při oficiálních a úředních příležitostech, v úředních i jiných dokumentech, ve školách a veřejnoprávních médiích, běžně i v ostatních médiích, ať už tištěných, mluvených nebo internetových. Vznikla v době národního obrození na přelomu 18. a 19. století převážně na základě moravské obecné češtiny, jak ji zachytila v 16. století Blahoslavova bible a zejména Bible kralická.
• hovorovou (spisovnou) češtinu, což je volnější forma spisovné češtiny s regionálními variantami, připouštějící některé jevy obecné češtiny, nejvýrazněji středočeskou a méně již moravskou a slezskou formou, určená pro běžný neoficiální mluvený styk (např. připouští tvary píšu, děkujou, můžou).

Obecně

Podoba spisovné češtiny je dána soustavou pravidel, jejichž dodržování je v určité komunikaci závazné. Tato pravidla určují psanou i mluvenou podobu jazyka.

Pravidla především určují

• spisovnou slovní zásobu,
• správnou výslovnost,
• správné tvoření slov,
• ohýbání slov, např. koncovkami,
• přiměřený způsob vyjadřování v určitých situacích.

Spisovná čeština je kodifikována v publikacích vydávaných Ústavem pro jazyk český AV ČR, zejména v Pravidlech českého pravopisu, Slovníku spisovného jazyka českého (1. vydání v 60. letech, 2. vydání v roce 1989, asi 192 000 hesel), Slovníku spisovné češtiny (asi 50 000 hesel), Akademickém slovníku cizích slov (asi 100 000 významů) aj. Poněkud zastarávající je největší existující český výkladový slovník, Příruční slovník jazyka českého, vydávaný v letech 1935-1957 (asi 250 000 hesel v 9 svazcích). O tom, zda má kodifikační pravomoc také Naše řeč, jeden z časopisů vydávaných ÚJČ, byla - a jistě bude - i na stránkách tohoto časopisu diskuze s různými názory. V praxi se považuje za pomocný, diskusní nebo poradní zdroj.

Normativní příručky

• Pravidla českého pravopisu
• slovníky
  • Slovník spisovného jazyka českého
  • Slovník spisovné češtiny

Jiné útvary jazyka

Mimo spisovnou češtinu se využívají i jiné útvary českého jazyka

• nářečí
• profesní mluva
• slang
• argot

Odkazy

Související články

• Obecná čeština
• Moravština

Externí odkazy

• Spisovná čeština ve škole

Portály: Český jazyk