Arcidiecéze olomoucká

Šablona:Infobox diecéze Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci, jejíž správu provádí Arcibiskupství olomoucké. Olomoucké biskupství vzniklo v roce 1063 v návaznosti na starší tradici moravských biskupů, v roce 1777 bylo povýšeno na arcibiskupství. Současný olomouckým arcibiskupem je Jan Graubner, pomocným biskupem je Josef Hrdlička a generálním vikářem arcidiecéze Josef Nuzík.

Historie

Související informace naleznete také v článku Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů.

Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, existující v letech 880–885. Metodějovým nástupcem byl biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel. Otázka osobnosti Gorazda a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V roce 898 či 900 přichází z Říma na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z těchto biskupů pravděpodobně sídlil v Nitře, druhý snad v Olomouci, o třetím se spekuluje v souvislosti s Krakovem. V roce 976 je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s Dětmarem navštívil mohučského metropolitu. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana.

Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je Jan I. (Johann I. von Brenau, biskupem 1063–1085). Nejvýznamnějším postavou následujícího období byl Jindřich Zdík (1126–1150), který za podpory českých knížat vůči moravským údělným Přemyslovcům zajistil olomoucké diecézi materiální a právní (imunita) zabezpečení a tím i její významné církevní a politické postavení. Zdík přenesl sídlo biskupství k nově vysvěcenému chrámu sv. Václava, při kterém zřídil kapitulu a románský biskupský palác. Po povýšení pražské diecéze na arcidiecézi 1344 jí byla olomoucká diecéze podřízena, společně s nově založenou diecézí litomyšlskou. Olomouckými biskupy tehdy byly významné osobnosti z okruhu Karla IV., Jan Očko z Vlašimi a Jan ze Středy.

Zásadní změna nastala reformami v roce 1777, kdy byla olomoucká diecéze povýšena na arcidiecézi spravující moravskou církevní provincii a podřízena jí byla nově založená diecéze brněnská. K další úpravě členění moravské provincie došlo až v roce 1996, kdy byla z olomoucké arcidiecéze vydělena diecéze ostravsko-opavská.

V průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i Vítkovické a čeladenské železárny. Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla Kroměříž, kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.

Letní sídlo v Kroměříži

Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v Kroměříži vybudovali nejprve hrad, který byl později renesančně a barokně přestavěn (dnešní Arcibiskupský zámek) a dvě zahrady (parky), Květnou a k zámku přiléhající Podzámeckou zahradu. Květná zahrada (pův. Libosad) s barokní rotundou (rondelem) s umělými grottami a výjevy z antické mytologie. V rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava vodotrysků. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé kolonádě, nejdelší v ČR. V zámku je galerie, v níž jsou zastoupeni evropští mistři (Anthonis van Dyck, Cranach aj.), nejdražším obrazem galerie byl Tizianův obraz Apollon trestá Marsya, údajně druhý nejdražší obraz v ČR), významná numismatická sbírka a jeden z nejcennějších světových historických knižních fondů. V Kroměříži byla též biskupská sýpka, mincovna a vinné sklepy. Vinné sklepy fungují dodnes, v mincovně sídlí od její rekonstrukce v roce 1998 muzeum mincovnictví na Moravě.

Současnost

V Olomouci sídlí Arcidiecézní muzeum Olomoucké arcidiecéze, jež shromažďuje především liturgické předměty. Sídlem úřadů arcibiskupství olomouckého je Arcibiskupský palác v Olomouci, od roku 2011 také přístupný veřejnosti jako prohlídkový objekt.

Fotogalerie

• 
  Katedrála svatého Václava
• 
  Arcibiskupství olomoucké sídlí v arcibiskupském paláci ve Wurmově ulici
• 
  Pamětní deska od Otmara Olivy na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná Antonínu Cyrilu Stojanovi, Josefu Karlu Matochovi a návštěvě Jana Pavla II.
• 
  Nádvoří Kapitulního děkanství
• 
  Arcibiskupský zámek v Kroměříži

Odkazy

Literatura

• ELBEL, Petr. Dějiny neúspěchu aneb úsilí Přemyslovců o zřízení arcibiskupství v českých zemích. In: WIHODA, Martin; REITINGER, Lukáš. Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno: Matice moravská, 2010. ISBN 978-80-86488-69-1. S. 238-306.
• ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. I. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1987. 292 s. 
• ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. II. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003. 605 s. ISBN 80-7266-156-6. 

Související články

• Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
• Seznam generálních vikářů olomoucké diecéze a arcidiecéze
• Synody olomoucké diecéze
• Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci
• Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži
• Arcidiecézní muzeum Olomouc
• Arcidiecézní charita Olomouc
• Arcibiskupský palác v Olomouci

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcidiecéze olomoucká na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Olomoucké arcibiskupství v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Stránky arcidiecéze
• Údaje na stránkách o katolické hierarchii
• Poklady arcibiskupské rezidence (2007) Radniční listy 9, Olomouc, 26-27. Článek s několika fotografiemi interiéru arcibiskupského paláce.
• Olomoučtí biskupové a arcibiskupové
• Článek o arcibiskupu Rudolfovi, zakladateli Vítkovických železáren
• Seznam olomouckých arcibiskupů a biskupů, „Kdo byl kdo“ v našich dějinách ve 20. století