Jing-cung (Sung): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎top: sjednocení iboxů za použití AWB
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - panovník
{{Infobox - panovník
| barva =#ff0000
| barva =#ff0000
| jméno =Jing-cung
| jméno =Jing-cung
| titul =[[Čínský císař|císař]] [[říše Sung]]
| titul =[[Čínský císař|císař]] [[říše Sung]]
| obrázek =[[Soubor:Yingzong.jpg|200px|alt=Vyobrazený Jing-cung]]
| obrázek =[[Soubor:Yingzong.jpg|200px|alt=Vyobrazený Jing-cung]]
| popisek =
| popisek =
| vláda =[[1. květen|1. května]] [[1063]] – [[25. leden|25. ledna]] [[1067]]
| vláda =[[1. květen|1. května]] [[1063]] – [[25. leden|25. ledna]] [[1067]]
| éra =Č’-pching ({{Cizojazyčně|zh|治平}}, 1064–1067)
| éra =Č’-pching ({{Cizojazyčně|zh|治平}}, 1064–1067)
| korunovace =
| datum korunovace =
| tituly =
| tituly =
| celé jméno =Čao Cung-š’ ({{Cizojazyčně|zh|趙宗實}})<br />Čao Šu ({{Cizojazyčně|zh|趙曙}}, od 1062)
| celé jméno =Čao Cung-š’ ({{Cizojazyčně|zh|趙宗實}})<br />Čao Šu ({{Cizojazyčně|zh|趙曙}}, od 1062)
| chrámové jméno =Jing-cung ({{Cizojazyčně|zh|英宗}})
| chrámové jméno =Jing-cung ({{Cizojazyčně|zh|英宗}})
| posmrtné jméno =Tchi-čchien jing-li lung-kung šeng-te sien-wen su-wu žuej-šeng süan-siao chuang-ti ({{Cizojazyčně|zh|體乾應歷隆功盛德憲文肅武睿聖宣孝皇帝}}){{#tag:ref|Konečná verze jména z roku 1083.|group=pozn.}}
| posmrtné jméno =Tchi-čchien jing-li lung-kung šeng-te sien-wen su-wu žuej-šeng süan-siao chuang-ti ({{Cizojazyčně|zh|體乾應歷隆功盛德憲文肅武睿聖宣孝皇帝}}){{#tag:ref|Konečná verze jména z roku 1083.|group=pozn.}}
| regent =
| regent =
| předchůdce =[[Žen-cung]]
| předchůdce =[[Žen-cung]]
| následník =[[Šen-cung (Sung)|Šen-cung]]
| následník =[[Šen-cung (Sung)|Šen-cung]]
| typ dědice =
| typ dědice =
| dědic =
| dědic =
| královna =
| královna =
| partner1 = císařovna Kao
| partner1 = císařovna Kao
| partner2 =
| partner2 =
| partner3 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner4 =
| partner5 =
| partner5 =
| potomstvo =Čao Čung-čen (císař [[Šen-cung (Sung)|Šen-cung]]);<br />Čao Chao, kníže Žung z Wu;<br />Čao Jen, kníže z Žun;<br />Čao Jün, kníže Tuan-sien z I;<br />a čtyři dcery
| potomstvo =Čao Čung-čen (císař [[Šen-cung (Sung)|Šen-cung]]);<br />Čao Chao, kníže Žung z Wu;<br />Čao Jen, kníže z Žun;<br />Čao Jün, kníže Tuan-sien z I;<br />a čtyři dcery
| rod =Čao
| rod =Čao
| dynastie =[[Dynastie Sung|Sung]]
| dynastie =[[Dynastie Sung|Sung]]
| hymna =
| hymna =
| motto =
| motto =
| otec = Čao Jün-žang ({{Cizojazyčně|zh|趙允讓}})
| otec = Čao Jün-žang ({{Cizojazyčně|zh|趙允讓}})
| matka = paní Žen ({{Cizojazyčně|zh|任}})
| matka = paní Žen ({{Cizojazyčně|zh|任}})
| narozen =[[16. únor]]a [[1032]]
| datum narození = [[16. únor]]a [[1032]]
| místo narození =
| místo narození =
| úmrtí =[[25. leden|25. ledna]] [[1067]]
| datum úmrtí = [[25. leden|25. ledna]] [[1067]]
| místo úmrtí =
| místo úmrtí =
| datum pochování =
| pochován =
| místo pochování =
| místo odpočinku =
|}}
|}}


Řádek 60: Řádek 60:
| isbn = 0521812488, 978-0521812481
| isbn = 0521812488, 978-0521812481
| poznámky = [Dále jen McGrath, College]
| poznámky = [Dále jen McGrath, College]
}}</ref> Čao Jün-žang byl první ředitel Velkého úřadu císařského rodu a tedy mezi členy císařského rodu držitel nejvýznamnější funkce. Navíc byl potenciální dědic císaře [[Čen-cung]]a předtím než se roku 1010 narodil budoucí císař [[Žen-cung]]. Čao Jün-žang byl totiž synem Čen-cungova mladšího bratra.
}}</ref> Čao Jün-žang byl první ředitel Velkého úřadu císařského rodu a tedy mezi členy císařského rodu držitel nejvýznamnější funkce. Navíc byl potenciální dědic císaře [[Čen-cung]]a předtím než se roku 1010 narodil budoucí císař [[Žen-cung]]. Čao Jün-žang byl totiž synem Čen-cungova mladšího bratra.


Císař Žen-cung Čao Cung-š’a povolal do císařského paláce jako možného následníka už roku 1035, ale po narození Žen-cungova druhého syna o čtyři roky později byl Čao Cung-š’ vrácen rodičům. Nicméně všichni tři synové Žen-cunga zemřeli v dětství a tak císař Čao Cung-š’a nakonec roku 1062 adoptoval a jmenoval následníkem trůnu, současně princ dostal nové jméno Čao Šu.<ref name="mcgrath 336"/>
Císař Žen-cung Čao Cung-š’a povolal do císařského paláce jako možného následníka už roku 1035, ale po narození Žen-cungova druhého syna o čtyři roky později byl Čao Cung-š’ vrácen rodičům. Nicméně všichni tři synové Žen-cunga zemřeli v dětství a tak císař Čao Cung-š’a nakonec roku 1062 adoptoval a jmenoval následníkem trůnu, současně princ dostal nové jméno Čao Šu.<ref name="mcgrath 336"/>


== Vláda ==
== Vláda ==
Řádek 71: Řádek 71:
Spor se později opakoval o století později za vlády císaře [[Siao-cung (Sung)|Siao-cunga]] a v 16. století ve vyostřené formě jako [[Velký spor o obřady]] za císaře [[Ťia-ťing]]a.
Spor se později opakoval o století později za vlády císaře [[Siao-cung (Sung)|Siao-cunga]] a v 16. století ve vyostřené formě jako [[Velký spor o obřady]] za císaře [[Ťia-ťing]]a.


Vláda pohlcená debatami o obřadech nevěnovala příliš pozornosti povýšení se [[říše Liao]] na říši Velká Liao (''Ta Liao''). Vážnější byly nájezdy tangutských vojsk ze státu [[Západní Sia]], vláda reagovala posílením místních milic v pohraničí (roku 1064), Tanguti se však stáhli až roku 1067 po pohrůžce, že nedostanou pravidelný [[tribut]] v čaji a hedvábí.<ref>McGrath, College, s. 344.</ref> Náklady na zmobilizování statisícové armády však ještě zhoršily finanční potíže vlády. Císař se je pokoušel zmírnit stanovením limitů počtu úředníků a prodloužením doby mezi [[Úřednické zkoušky v Číně|úřednickými zkouškami]] na tři roky, intervalu který zůstal zachován až do počátku 20. století. Dále než k uvedeným opatřením a k držení pod kontrolou výdajů na pohřeb předešlého císaře však ekonomické uvažování Jing-cunga nesahalo.<ref>McGrath, College, s. 344–345.</ref>
Vláda pohlcená debatami o obřadech nevěnovala příliš pozornosti povýšení se [[říše Liao]] na říši Velká Liao (''Ta Liao''). Vážnější byly nájezdy tangutských vojsk ze státu [[Západní Sia]], vláda reagovala posílením místních milic v pohraničí (roku 1064), Tanguti se však stáhli až roku 1067 po pohrůžce, že nedostanou pravidelný [[tribut]] v čaji a hedvábí.<ref>McGrath, College, s. 344.</ref> Náklady na zmobilizování statisícové armády však ještě zhoršily finanční potíže vlády. Císař se je pokoušel zmírnit stanovením limitů počtu úředníků a prodloužením doby mezi [[Úřednické zkoušky v Číně|úřednickými zkouškami]] na tři roky, intervalu který zůstal zachován až do počátku 20. století. Dále než k uvedeným opatřením a k držení pod kontrolou výdajů na pohřeb předešlého císaře však ekonomické uvažování Jing-cunga nesahalo.<ref>McGrath, College, s. 344–345.</ref>


Císař zemřel [[25. leden|25. ledna]] [[1067]] po několikatýdenní nemoci. Nastoupil po něm jeho nejstarší syn jako císař [[Šen-cung (Sung)|Šen-cung]].
Císař zemřel [[25. leden|25. ledna]] [[1067]] po několikatýdenní nemoci. Nastoupil po něm jeho nejstarší syn jako císař [[Šen-cung (Sung)|Šen-cung]].
Řádek 83: Řádek 83:
* Čao Jen (zemřel v dětství), kníže z Žun;
* Čao Jen (zemřel v dětství), kníže z Žun;
* Čao Jün (1056–1088), kníže Tuan-sien z I
* Čao Jün (1056–1088), kníže Tuan-sien z I
* princezna Te-ning ({{Cizojazyčně|zh|德寧公主}}, † 1085);
* princezna Te-ning ({{Cizojazyčně|zh|德寧公主}}, † 1085);
* princezna Pao-an ({{Cizojazyčně|zh|寶安公主}}, 1051–1080);
* princezna Pao-an ({{Cizojazyčně|zh|寶安公主}}, 1051–1080);
* princezna Šou-kchang ({{Cizojazyčně|zh|壽康公主}}, 1051–1123);
* princezna Šou-kchang ({{Cizojazyčně|zh|壽康公主}}, 1051–1123);
* princezna Šu-kuo ({{Cizojazyčně|zh|舒國公主}}, zemřela v dětství).
* princezna Šu-kuo ({{Cizojazyčně|zh|舒國公主}}, zemřela v dětství).


Verze z 31. 3. 2016, 12:51

Jing-cung
císař říše Sung
[[Soubor:Vyobrazený Jing-cung|220px|alt=Portrét|]]
Doba vlády1. května 1063 – 25. ledna 1067
Éra vládyČ’-pching (治平, 1064–1067)
Úplné jménoČao Cung-š’ (趙宗實)
Čao Šu (趙曙, od 1062)
Chrámové jménoJing-cung (英宗)
Posmrtné jménoTchi-čchien jing-li lung-kung šeng-te sien-wen su-wu žuej-šeng süan-siao chuang-ti (體乾應歷隆功盛德憲文肅武睿聖宣孝皇帝)[pozn. 1]
Narození16. února 1032
Úmrtí25. ledna 1067
PředchůdceŽen-cung
NástupceŠen-cung
PotomciČao Čung-čen (císař Šen-cung);
Čao Chao, kníže Žung z Wu;
Čao Jen, kníže z Žun;
Čao Jün, kníže Tuan-sien z I;
a čtyři dcery
RodČao
DynastieSung
OtecČao Jün-žang (趙允讓)
Matkapaní Žen (任)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jing-cung (čínsky pchin-jinem Yīngzōng, znaky 英宗; 16. února 1032 – 25. ledna 1067), vlastním jménem Čao Cung-š’ (čínsky pchin-jinem Zhào Zōngshí, znaky zjednodušené 赵宗实, tradiční 趙宗實), od roku 1062 Čao Šu (čínsky pchin-jinem Zhào Shǔ​, znaky zjednodušené 赵曙, tradiční 趙曙) z dynastie Sung v letech 1063–1067 vládl čínské říši Sung. Byl nástupcem císaře Žen-cunga.

Mládí

Čao Cung-š’ byl třináctý z osmadvaceti synů Čao Jün-žanga (趙允讓, 995–1059), posmrtným jménem knížete An-i z Pchu (濮安懿王).[1] Čao Jün-žang byl první ředitel Velkého úřadu císařského rodu a tedy mezi členy císařského rodu držitel nejvýznamnější funkce. Navíc byl potenciální dědic císaře Čen-cunga předtím než se roku 1010 narodil budoucí císař Žen-cung. Čao Jün-žang byl totiž synem Čen-cungova mladšího bratra.

Císař Žen-cung Čao Cung-š’a povolal do císařského paláce jako možného následníka už roku 1035, ale po narození Žen-cungova druhého syna o čtyři roky později byl Čao Cung-š’ vrácen rodičům. Nicméně všichni tři synové Žen-cunga zemřeli v dětství a tak císař Čao Cung-š’a nakonec roku 1062 adoptoval a jmenoval následníkem trůnu, současně princ dostal nové jméno Čao Šu.[1]

Vláda

Po nástupu na trůn Čao Šu, posmrtným jménem Jing-cung, z psychického vypětí onemocněl. V řízení státu ho zastupovala císařovna vdova Cchao, v čele administrativy stáli Chan Čchi a Ceng Kung-liang. Na jaře 1064 se císař vrátil ke svým povinnostem, jeho nejstarší syn Čao Čung-čen byl jmenován následníkem trůnu a první manželka paní Kao císařovnou.[2]

Poté, co skončilo období císařova smutku za jeho předchůdce, roku 1065, vypukl spor o rituály uctění Jing-cungových předků. Císař totiž podle části hodnostářů jako adoptivní syn Žen-cunga měl právě jeho oficiálně považovat za otce a svého biologického otce mít za strýce; S'-ma Kuang a další argumentovali, že se má řídit právním stavem bez ohledu na svoje city k biologickému otci. Jing-cung však s podporou Ou-jang Sioua, který naopak kladl důraz na následování lidských citů, prohlásil Čao Jün-žanga za otce a rodiče. Diskuze vedly k rozdělení vlády na oponující si skupiny hodnostářů a časem sklouzly k debatě o roli kontrolních úředníků a jejich práv oponovat císaři.[3]

Spor se později opakoval o století později za vlády císaře Siao-cunga a v 16. století ve vyostřené formě jako Velký spor o obřady za císaře Ťia-ťinga.

Vláda pohlcená debatami o obřadech nevěnovala příliš pozornosti povýšení se říše Liao na říši Velká Liao (Ta Liao). Vážnější byly nájezdy tangutských vojsk ze státu Západní Sia, vláda reagovala posílením místních milic v pohraničí (roku 1064), Tanguti se však stáhli až roku 1067 po pohrůžce, že nedostanou pravidelný tribut v čaji a hedvábí.[4] Náklady na zmobilizování statisícové armády však ještě zhoršily finanční potíže vlády. Císař se je pokoušel zmírnit stanovením limitů počtu úředníků a prodloužením doby mezi úřednickými zkouškami na tři roky, intervalu který zůstal zachován až do počátku 20. století. Dále než k uvedeným opatřením a k držení pod kontrolou výdajů na pohřeb předešlého císaře však ekonomické uvažování Jing-cunga nesahalo.[5]

Císař zemřel 25. ledna 1067 po několikatýdenní nemoci. Nastoupil po něm jeho nejstarší syn jako císař Šen-cung.

Rodina

Hodnost císařovny držela první manželka Jing-cunga paní Kao (高, 1012–1035), posmrtným jménem císařovna Süan-žen (宣仁皇后).

Jing-cungovy manželky mu daly čtyři syny a stejný počet dcer:

  • Čao Čung-čen (1048–1085), od roku 1067 císař Šen-cung;
  • Čao Chao (1050–1096), kníže Žung z Wu;
  • Čao Jen (zemřel v dětství), kníže z Žun;
  • Čao Jün (1056–1088), kníže Tuan-sien z I
  • princezna Te-ning (德寧公主, † 1085);
  • princezna Pao-an (寶安公主, 1051–1080);
  • princezna Šou-kchang (壽康公主, 1051–1123);
  • princezna Šu-kuo (舒國公主, zemřela v dětství).

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Konečná verze jména z roku 1083.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Emperor Yingzong of Song na anglické Wikipedii a 宋英宗 na čínské Wikipedii.

  1. ↑ a b MCGRATH, Michael; COLLEGE, Adrian. The Reigns of Jen-tsung (1022–1063) and Ying-tsung (1063–1067). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. [Dále jen McGrath, College]. ISBN 0521812488, 978-0521812481. S. 279–346, na s. 336. (anglicky)
  2. ↑ McGrath, College, s. 338.
  3. ↑ McGrath, College, s. 341–342.
  4. ↑ McGrath, College, s. 344.
  5. ↑ McGrath, College, s. 344–345.

Literatura

  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, 978-0521812481. (anglicky) 

Externí odkazy

Říše Sung
Dynastie Sung
Seznam císařů
Severní Sung
Jižní Sung
Témata
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jing-cung_(Sung)&oldid=13512571“