Hydrofobie

Kapka rosy na hydrofobním listu

Hydrofobní neboli vody se bojící nebo vodu nesnášející jsou molekuly nebo povrchy neinteragující s vodou. Jde o takové molekuly, které nenesou žádný náboj (převaha nepolárních vazeb v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné vodíkové můstky. Ve vodě se tedy nerozpouštějí. Patří mezi ně například uhlovodíky.

Opakem hydrofobních molekul jsou hydrofilní. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají amfipatické a jejich shlukování dává vznik takzvaným micelám. Tento proces je základním při vzniku dvojvrstvých fosfolipidových membrán buněk.

Adheze ledu může být také snížena vhodnou úpravou povrchu.

Reference

• Alberts B., Bray D., Johnson A., Lewis J. a kolektiv. Základy buněčné biologie. Espero Publishing, 1998. ISBN 80-902906-2-0
• Chrobáková E., Křehla L., Lavičková M., Pflegerová E. Slovník cizích slov. Levné knihy, 2010. ISBN 978-80-7309-347-1