Monstrproces: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 24. 3. 2016, 08:39

Jako monstrproces (též divadelní nebo loutkový proces) se hanlivě označuje široce medializovaný soudní proces, často vykonstruovaný nebo alespoň nedodržující přesně pravidla spravedlivého soudního procesu. Zejména v nedemokratických státech bývá jeho úkolem zastrašit odpůrce vlády a ovlivnit politickou atmosféru v zemi. Známými monstrprocesy byly například stalinské procesy nad stranickými funkcionáři v době Velké čistky v SSSR 30. let 20. století nebo procesy nad skupinami skutečných či smyšlených odpůrců režimu ve východoevropských státech v 50. letech. Jako příklad z dějin československé justice lze uvést jeden z posledních zpolitizovaných monstrprocesů s tzv. záškodníky z Olšanských hřbitovů, který proběhl v létě roku 1988 u Městského soudu v Praze. Předsedou trestního senátu byl JUDr. Robert Fremr.

Profesor Miřička monstrproces charakterizoval jako především trestní proces se značným počtem obžalovaných; vedle toho se však podle něho pojmu monstrproces užívá i pro označení procesů zvlášť rozsáhlých, a to jak po stránce počtu vznesených obvinění, tak stran povahy zločinu nebo osoby obviněného nebo oběti obviněného.^[1]

Reference

↑ August Miřička. Právník. 1934, roč. 73, s. 289.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] August Miřička. Právník. 1934, roč. 73, s. 289.

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{neověřeno}}
-Jako '''monstrproces''' (též '''divadelní''' nebo '''loutkový proces''') se hanlivě označuje široce medializovaný [[soud]]ní proces, často [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaný]] nebo alespoň nedodržující přesně pravidla spravedlivého soudního procesu. Zejména v nedemokratických státech bývá jeho úkolem zastrašit odpůrce vlády a ovlivnit politickou atmosféru v zemi. Známými monstrprocesy byly například [[stalinismus|stalinské]] procesy nad stranickými funkcionáři v době [[Velká čistka|Velké čistky]] v [[Sovětský svaz|SSSR]] 30. let 20. století nebo procesy nad skupinami skutečných či smyšlených odpůrců režimu ve východoevropských státech v 50. letech. Jako příklad z dějin československé justice lze uvést jeden z posledních zpolitizovaných monstrprocesů s tzv. záškodníky z Olšanských hřbitovů, který proběhl v létě roku 1988 u Městského soudu v Praze. Předsedou trestního senátu byl JUDr. [[Robert Fremr]].
+Jako '''monstrproces''' (též '''divadelní''' nebo '''loutkový proces''') se hanlivě označuje široce medializovaný [[soud]]ní proces, často [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaný]] nebo alespoň nedodržující přesně pravidla spravedlivého soudního procesu. Zejména v nedemokratických státech bývá jeho úkolem zastrašit odpůrce vlády a ovlivnit politickou atmosféru v zemi. Známými monstrprocesy byly například [[stalinismus|stalinské]] procesy nad stranickými funkcionáři v době [[Velká čistka|Velké čistky]] v [[Sovětský svaz|SSSR]] 30. let 20. století nebo procesy nad skupinami skutečných či smyšlených odpůrců režimu ve východoevropských státech v 50. letech. Jako příklad z dějin československé justice lze uvést jeden z posledních zpolitizovaných monstrprocesů s tzv. záškodníky z [[Případ Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovů]], který proběhl v létě roku 1988 u Městského soudu v Praze. Předsedou trestního senátu byl JUDr. [[Robert Fremr]].
 [[August Miřička|Profesor Miřička]] monstrproces charakterizoval jako především [[trestní řízení|trestní proces]] se značným počtem [[obžalovaný]]ch; vedle toho se však podle něho pojmu monstrproces užívá i pro označení procesů zvlášť rozsáhlých, a to jak po stránce počtu vznesených [[obvinění]], tak stran povahy [[zločin]]u nebo osoby obviněného nebo oběti obviněného.<ref>{{Citace periodika