Zásady (chemie): Porovnání verzí
m +podrobně, teď už ne na přesměrování, ale na celý článek |
možná lepší se na tyto pahýly vykašlat a rovnou je přesměrovat na nový pořádný společný článek |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{sloučit|Kyseliny|Teorie kyselin a zásad|diskuse=Diskuse:Kyseliny}} |
|||
[[Soubor:PH indicator paper roll.jpg|náhled|pH indikátorový papír]] |
[[Soubor:PH indicator paper roll.jpg|náhled|pH indikátorový papír]] |
||
'''Zásady''' nebo ''báze'' či ''alkálie'' jsou [[chemická látka|chemické látky]] schopné poutat [[proton]]y ([[kationt]]y vodíku H<sup>+</sup>). Zásady jsou protikladem [[kyseliny|kyselin]]. Reakcí zásad s kyselinami ([[neutralizace|neutralizací]]) vznikají [[soli]] například [[kyselina chlorovodíková|HCl]] + [[hydroxid sodný|NaOH]] → [[chlorid sodný|NaCl]] + [[voda|H<sub>2</sub>O]]. |
'''Zásady''' nebo ''báze'' či ''alkálie'' jsou [[chemická látka|chemické látky]] schopné poutat [[proton]]y ([[kationt]]y vodíku H<sup>+</sup>). Zásady jsou protikladem [[kyseliny|kyselin]]. Reakcí zásad s kyselinami ([[neutralizace|neutralizací]]) vznikají [[soli]] například [[kyselina chlorovodíková|HCl]] + [[hydroxid sodný|NaOH]] → [[chlorid sodný|NaCl]] + [[voda|H<sub>2</sub>O]]. |
||
Verze z 12. 3. 2016, 10:45
Zásady nebo báze či alkálie jsou chemické látky schopné poutat protony (kationty vodíku H+). Zásady jsou protikladem kyselin. Reakcí zásad s kyselinami (neutralizací) vznikají soli například HCl + NaOH → NaCl + H2O.
Teorie kyselin a zásad
Postupem času se názory na kyseliny a zásady měnily. Podle chemika Brønsteda je zásada látka přijímající v reakci vodíkový kation (proton), podle Arrhenia je zásada látka odštěpující hydroxidový anion a nejnovější popis je podle Lewise, který říká, že zásada je donor (dárce) elektronů v reakci.
| Látka | pH | pOH |
|---|---|---|
| Kyselina v bateriích | < 0 | > 14 |
| Žaludeční šťávy | 2,0 | 12,0 |
| Citronová šťáva | 2,4 | 11,6 |
| Coca-Cola | 2,5 | 11,5 |
| Ocet | 2,9 | 11,1 |
| Pomerančová nebo jablečná šťáva | 3,5 | 10,5 |
| Pivo | 4,5 | 9,5 |
| Káva | 5,0 | 9,0 |
| Čaj | 5,5 | 8,5 |
| Kyselý déšť | < 5,6 | > 8,4 |
| Mléko | 6,5 | 7,5 |
| Čistá voda | 7,0 | 7,0 |
| Sliny zdravého člověka | 6,5–7,4 | 6,6–7,5 |
| Krev | 7,34–7,45 | 6,55–6,66 |
| Mořská voda | 8,0 | 6,0 |
| Mýdlo | 9,0–10,0 | 4,0–5,0 |
| Čpavek pro domácí použití | 11,5 | 2,5 |
| Hašené vápno | 12,5 | 1,5 |
| Louh sodný pro domácí použití | 13,5 | 0,5 |
Detekce zásad
Zásaditost i kyselost se měří na stupnici pH, která určuje koncentraci vodíkových kationtů v roztoku, nebo na stupnici pOH, která určuje koncentraci hydroxidových aniontů v roztoku. Zásadou je každá látka, která má pH větší než 7 nebo pOH menší než 7 (například NaOH nebo Ca(OH)2). Zásaditost roztoku lze určit acidobazickými indikátory nebo pomocí pH-metru.
