Proudový motor: Porovnání verzí
m fix - moderní vojenské letouny také používají dvouproudové motory značka: editace z Vizuálního editoru |
Upraveno formátování, přidány nadpisy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Proudový motor''' je typ [[motor]]u, který se používá v letectví. Pracuje na principu [[Isaac Newton|Newtonova]] [[Newtonovy pohybové zákony|zákona o akci a reakci]] – spaliny vycházející z motoru působí silou opačným směrem na motor, který tím ženou vpřed. |
'''Proudový motor''' je typ [[motor]]u, který se používá v letectví. Pracuje na principu [[Isaac Newton|Newtonova]] [[Newtonovy pohybové zákony|zákona o akci a reakci]] – spaliny vycházející z motoru působí silou opačným směrem na motor, který tím ženou vpřed. |
||
== Popis funkce == |
|||
V přední části motoru se nachází [[vstupní ústrojí]], kterým do něj vstupuje vzduch, ten je dále nasáván [[kompresor]]em, který vzduch stlačuje; ten se tím zahřívá a následně putuje do [[Spalovací komora|spalovací komory]]. Zde se do vzduchu vstřikuje palivo. Zažehnutím směsi se uvolní tepelná energie a horké plyny, vycházející ze spalovací komory, roztáčejí [[turbína|turbínu]] v zadní části motoru, která přes [[hřídel]] vedoucí podélnou osou motoru pohání kompresor. Za turbínou, ve výstupní trysce, je vysoký tlak a tepelná energie se mění na [[Kinetická energie|kinetickou]], tím vzniká tah motoru. |
V přední části motoru se nachází [[vstupní ústrojí]], kterým do něj vstupuje vzduch, ten je dále nasáván [[kompresor]]em, který vzduch stlačuje; ten se tím zahřívá a následně putuje do [[Spalovací komora|spalovací komory]]. Zde se do vzduchu vstřikuje palivo. Zažehnutím směsi se uvolní tepelná energie a horké plyny, vycházející ze spalovací komory, roztáčejí [[turbína|turbínu]] v zadní části motoru, která přes [[hřídel]] vedoucí podélnou osou motoru pohání kompresor. Za turbínou, ve výstupní trysce, je vysoký tlak a tepelná energie se mění na [[Kinetická energie|kinetickou]], tím vzniká tah motoru. |
||
== Historie == |
|||
První proudový motor se objevil ve 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – [[Frank Whittle]] v [[Spojené království|Británii]] a [[Hans von Ohain]] v [[Německo|Německu]]. Whittle svůj motor patentoval už roku [[1930]], ale k jeho zkouškám došlo až roku [[1941]], kdy byl zamontován do trupu letounu [[Gloster E.28/39]] a [[15. květen|15. května]] 1941 poprvé vzlétl na základně [[RAF Cranwell]]. Operačně byl nasazen až roku [[1944]] na letadle [[Gloster Meteor]]. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo ([[Heinkel He 178]]) vzlétlo už roku [[1939]], tah motoru [[Heinkel HeS 3|HeS 3]] byl 4,4 kN. |
První proudový motor se objevil ve 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – [[Frank Whittle]] v [[Spojené království|Británii]] a [[Hans von Ohain]] v [[Německo|Německu]]. Whittle svůj motor patentoval už roku [[1930]], ale k jeho zkouškám došlo až roku [[1941]], kdy byl zamontován do trupu letounu [[Gloster E.28/39]] a [[15. květen|15. května]] 1941 poprvé vzlétl na základně [[RAF Cranwell]]. Operačně byl nasazen až roku [[1944]] na letadle [[Gloster Meteor]]. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo ([[Heinkel He 178]]) vzlétlo už roku [[1939]], tah motoru [[Heinkel HeS 3|HeS 3]] byl 4,4 kN. |
||
Verze z 6. 3. 2016, 12:56
Proudový motor je typ motoru, který se používá v letectví. Pracuje na principu Newtonova zákona o akci a reakci – spaliny vycházející z motoru působí silou opačným směrem na motor, který tím ženou vpřed.
Popis funkce
V přední části motoru se nachází vstupní ústrojí, kterým do něj vstupuje vzduch, ten je dále nasáván kompresorem, který vzduch stlačuje; ten se tím zahřívá a následně putuje do spalovací komory. Zde se do vzduchu vstřikuje palivo. Zažehnutím směsi se uvolní tepelná energie a horké plyny, vycházející ze spalovací komory, roztáčejí turbínu v zadní části motoru, která přes hřídel vedoucí podélnou osou motoru pohání kompresor. Za turbínou, ve výstupní trysce, je vysoký tlak a tepelná energie se mění na kinetickou, tím vzniká tah motoru.
Historie
První proudový motor se objevil ve 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – Frank Whittle v Británii a Hans von Ohain v Německu. Whittle svůj motor patentoval už roku 1930, ale k jeho zkouškám došlo až roku 1941, kdy byl zamontován do trupu letounu Gloster E.28/39 a 15. května 1941 poprvé vzlétl na základně RAF Cranwell. Operačně byl nasazen až roku 1944 na letadle Gloster Meteor. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo (Heinkel He 178) vzlétlo už roku 1939, tah motoru HeS 3 byl 4,4 kN.
Motory stavěné po druhé světové válce měly oboustranné radiální kompresory a neregulovatelné výstupní trysky. Nároky na výkon ale rostly, a tak se začal používat axiální kompresor. Jeden stupeň axiálního kompresoru má menší stlačení i účinnost než kompresor radiální, použitím vícestupňového axiálního kompresoru však dosáhneme vyššího celkového stlačení. Je také možné zkombinovat vícestupňový axiální kompresor s radiálním, zařazeným za ním na společné hřídeli. Dnes se jednoproudový motor takřka nepoužívá, takže i moderní vojenské stíhací letouny jako F-16 a MiG-31 používají dvouproudové motory. Většinou bývá vybaven přídavným spalováním. Jako palivo se používá kerosin. Dopravní letouny jsou vybaveny dvouproudovými motory.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu proudový motor na Wikimedia Commons
