Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 217 bajtů ,  před 3 lety
m
interpunkce, typo, sloh
| národnost = [[Francouzi|Francouz]]
| vzdělání = [[Lyceum Ludvíka Velikého]]; [[École des Beaux-Arts|Akademii výtvarného umění]]
| povolání = [[malíř]], [[sochař]], [[grafik]], [[fotograf]], [[básník]]
| choť =
| partner =
| znám jako =
| hnutí = [[impresionismus]]
| reprezentativní díla = ''Autoportrét'' (kolem 1865); ''Pedikůra'' (1873); ''Orchestr v opeře'' (kolem 1870)
| mecenáši = Paul Durand-Ruel (galerista)
| ovlivněný = malby [[Italská renesance|italské renesance]], zejména [[Andrea Mantegna]]; [[Jean Auguste Dominique Ingres|Jean Ingres]]; [[Pierre Puvis de Chavannes|Puvis de Chavannes]]
}}
 
'''Edgar Degas''', rodným jménem '''Hilaire Germain Edgar de Gas''', ([[19. červenec|19. července]] [[1834]] [[Paříž]] – [[27. září]] [[1917]] Paříž) byl [[Francie|francouzský]] [[malíř]], který byl okolím považován za impresionistu, za kteréhoněhož se ale sám nikdy nepovažoval, i když byl jedním z hlavních iniciátorů [[impresionismus|impresionistických]] výstav. Stál mimo impresionistické hnutí a zdráhal se pojem "impresionismus" vůbec přijmout. Byl zaujatý postavou v pohybu. Proto také, kromě baletek, zobrazoval i koňské dostihy. Aby mohl lépe kreslit postavy s jejich stíny a liniemi, nepoužíval Degas techniky impresionistů. Více než polovina jeho [[pastel]]ů a [[Olejomalba|olejomaleb]] zachycuje baletky, které vystupovaly mezi jednotlivými dějstvími v [[Opéra national de Paris|pařížské Opeře]]. Od sedmdesátých let [[19. století]] kreslil a maloval baletky na jevišti, při zkouškách, v šatnách i ve chvílích odpočinku. Obrazů se zákulisní a intimní tematikou namaloval mnohem víc než těch, které zachycují baletky při představení.
 
Byl přímo posedlý lidskou postavou ve všech pozicích. Kreslil hlavně tanečnice, např. obrazy ''Baletní škola'' a ''Konec arabesky''. Kromě [[balet]]ek zobrazoval později i koňské dostihy a tím se, při vyjádření pohybu, zařadil k impresionismu.
 
Edgar Degas nepoužíval techniky impresionistů, aby mohl lépe kreslit postavy se svými stíny a liniemi. Více než polovina jeho [[kresba|pastelů]] a [[Olejomalba|olejomaleb]] zachycuje baletky, které vystupovaly mezi jednotlivými dějstvími v pařížské [[Opera|opeře]]. Od sedmdesátých let [[19. století]] kreslil a maloval na jevišti, v šatnách i ve chvílích odpočinku. Obrazů se zákulisní a intimní tematikou namaloval mnohem víc než těch, které zachycují baletky při představení.
 
== Život ==
=== Mládí a studia ===
[[File:Self-portrait by Edgar Degas.jpg|thumb|left|165px|''Autoportrét'', kolem 1863]] Hilaire Germain Edgar de Gas se narodil jako nejstarší z pěti dětí. Měl dva bratry, Achilla a Reného, a dvě sestry, Terése a Maguerite. Otec Auguste de Gas byl bankéř a v Paříži reprezentoval finanční zájmy rodinného podniku, založenézaloženého v [[Neapol]]i Edgarovým dědečkem na počátku 19. století. Hilaire de Gas pocházel ze staré bretaňské šlechtické rodiny. MatkaEdgarova Edgaramatka, Celestine Mussonová, byla [[kreolové|kreolka]], pocházela z [[New Orleans]] a její rodina zbohatla obchodováním s [[Bavlna|bavlnou]]. Celestine zemřela, když bylo Degasovi sotva třináct let.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Growe
| jméno = Bernd
| strany = 657
| isbn = 3-8228-2574-3
}} Dále jen Walther 2003.</ref> Po maturitě se v roce [[1853]] zapsal na právnickou fakultu, nezůstal zde však ani rok. Brzy si uvědomil, že se chce výtvarnému umění věnovat jako svému povolání. Následující tři roky proto strávil studiem malby. Nejprve se zapsal do kurzu, který vedl [[Felix Joseph Barrias]]. V jeho ateliéru kopíroval staré mistry, mj. [[Andrea Mantegna|Andreu Mantegnu]]. Rok nato ho na Barriasovo doporučení přijal [[Ingres]]ův žák [[Louis Lamothe]], u něhož se Degas zdokonalil v technice kresby. V roce [[1855]] byl přijat na pařížskou [[École des Beaux-Arts|Akademii výtvarného umění]], také zde však nezůstal déle než rok. Rozhodl se, že si obzory rozšíří na vlastní pěst.[[File:Self-portrait by Edgar Degas.jpg|thumb|left|165px|''Autoportrét'', kolem 1863]]
 
Podstatný význam napro jeho umělecký vývoj měl pobyt v [[Itálie|Itálii]] v letech [[1856]]–[[1859]]. V červenci [[1856]] odjel do [[Neapol]]e, kde žili jeho příbuzní. Příští rok pokračoval do [[Řím]]a. Zde se spřátelil s [[Georges Bizet|Georgesem Bizetem]] a zejména s malířem [[Gustave Moreau|Gustavem Moreau]], s nímž navštěvoval obrazárny, kde spolu kopírovali díla starých mistrů. V létě [[1858]] cestoval přes [[Viterbo]], [[Orvieto]], [[Perugia|Perugii]], [[Assisi]] a [[Arezzo]] do [[Florencie]]. V Assissi byl zaujatý [[Giotto]]vými [[freska]]mi. V březnu [[1859]] se vrátil do [[Paříž]]e.<ref>Grove 2004, s. 9–10.</ref> Svá učednická léta považoval za dokončená.
 
=== Kariéra umělce ===
[[File:Degas l'orchestre.jpg|thumb|left|170px|''Orchestr v opeře'', kolem 1870]] Když v roce [[1870]] vypukla [[prusko-francouzská válka]], přihlásil se Degas do [[Národní garda (1871)|Národní gardy]], která měla za úkol bránit Paříž. Sloužil u [[dělostřelectvo|dělostřelectva]], velitele mu dělal jeho přítel, malíř a sběratel [[Henri Rouart]]. Během nácviku střelby se u něj začala projevovat oční choroba.<ref>Growe 2004, s. 22.</ref> Období [[Pařížská komuna|Komuny]] přečkal u Valpinçona v Ménil-Hubert-sur-Orne. Po válce, v roce [[1872]], se Degas přes [[Londýn]] vypravil do [[New Orleans]]u, kde jeho strýc vlastnil obchod s [[bavlna|bavlnou]]. Během pěti měsíců amerického pobytu namaloval několik rodinných [[portrét]]ů a rovněž obraz ''Kancelář bavlnářského závodu''. Dílo v roce [[1878]] zakoupilo za 2000 franků Musée des Beaux-Arts v [[Pau (Francie)|Pau]]. Byl to první Degasův obraz vystavený v muzeu.
V únoru [[1873]] se malíř vrátil do Paříže. DegasovyJeho obrazy se začínaly prodávat, mimo jinéhlavně prostřednictvím obchodníka s obrazy Durand-Ruela. Koncem roku se EdgarDegas stal agilním členem nově vzniklého "Sdružení umělců", které na jaře roku [[1874]] organizovalozorganizovalo výstavu dnes všeobecně známou pod názvem ''První výstava impresionistů''. Degas se na ní zúčastnil deseti pracemi. Kromě toho získal i další vystavující, [[Italové|Itala]] [[Giuseppe De Nittis|Giuseppe De Nittise]] a [[vikomt]]a [[Ludovic-Napoléon Lepic|Ludovica-Napoléona Lepica]].<ref>Walther 2003, s. 136–138.</ref> S výjimkou šesté, kdy se nepohodl s pořadateli, pak Degas obeslal všech osm impresionistických výstav, jež proběhly v letech [[1874]]–1886–[[1886]]. Byl členem kroužku výtvarníků, který se scházel v proslulé kavárně Nouvelle Athènes. V roce [[1875]] opět navštívil Itálii. V polovině 70. let Degas také navázal přátelství s americkou malířkou [[Mary Cassattová|Mary Cassattovou]], jejíž tvorbu ovlivnil.
 
[[File:Degas.etoile.jpg|thumb|160px|''Hvězda'', 1876/1877]] V té době se také začal zabývat jinými způsoby výtvarného vyjádření než jen [[olejomalba|olejomalbou]]. Vytvářel [[lept]]y a [[monotyp]]y, což je [[grafika|grafická]] technika, při níž se obraz namaluje na sklo a pak otiskne na papír. Na čtvrté impresionistické výstavě v roce [[1879]] vystavil kromě maleb i pomalované [[vějíř]]e. Koncem 70. let také začal experimentovat s [[fotografie|fotografií]]. Svou tvorbu v oblasti [[Plastika (výtvarné umění)|plastiky]] představil na šesté impresionistické výstavě, kde bylo možné vidět sochu ''Malá tanečnice''. A na konci 80. let se začal vyjadřovat i literárně, když začal psát [[sonet]]y o námětech svých obrazů: o dostizích, tanečnicích, zpěvačkách.
 
Zájem o Degasovu tvorbu stoupal, a tak v roce [[1880]] Durand-Ruel zakoupil větší množství jeho obrazů. Část z nich pak v roce [[1883]] představil v [[Londýn]]ě a [[New York]]u v rámci výstav, které měly tamní publikum seznámit s tvorbou francouzských impresionistických malířů. Počátkem 80. let se námětem některých Degasových děl staly žehlířky a [[modista|modistky]]. Na poslední impresionistické výstavě roku [[1886]] vzbudily značný zájem jeho [[Akt (výtvarné umění)|akty]]. Degas si oblíbil [[Španělsko]]. V 80. letech je navštívil dvakrát; během té druhé roku [[1889]] byl i v [[Maroko|Maroku]].
 
V roce [[1892]] mu Durand-Ruel ve své galerii uspořádal teprve první samostatnou výstavu. Počátkem 90. let se Degasovi rapidně zhoršil zrak, v důsledku čehož prakticky zanechal olejomalby. Roku Malíř se postupně stahoval do ústraní. Modeloval sošky z vosku, kreslil [[Pastel (křída)|pastely]] a křídou, upravoval své starší práce a sbíral umění. [[Světová výstava 1900|Světovou výstavu 1900]] v Paříži obeslal dvěma olejomalbami a pěti pastely. V roce [[1911]] mu [[Fogg Art Museum]] v [[Cambridge (Massachusetts)|Cambridge]], součást [[Harvardova univerzita|Harvardovy univerzity]], uspořádalo druhou samostatnou výstavu za jeho života. V té době už téměř slepý Degas s uměleckou činností skončil.
 
V roce [[1912]], po smrti přítele [[Henri Rouart|Rouarta]] a hospodyně Zoe, byl nakonec kvůli demolici domu nucen přestěhovat se ze svého ateliéru, kde žil posledních dvacet let, na [[bulvár]] de Clichy, kde si těžko zvykal. Zcela nevidomý a částečně hluchý [[27. září]] [[1917]] zemřel. Je pochován v rodinné hrobce na pařížském hřbitově [[Montmartre (hřbitov)|Montmartre]].
 
== Dílo ==
[[File:Edgar Degas Place de la Concorde.jpg|thumb|210px|left|''Place de la Concorde'', 1876]] Degas bývá zařazován mezi impresionisty; vystavoval s nimi na sedmi z osmi výstav, které pořádali. Avšak dokonalost jeho kresby a nechuť malovat v [[plenér]]u vytvořily z jeho díla jakousi alternativu k [[impresionismus|impresionismu]]. Paradoxní přitom je, že na jediné výstavě ve [[Francie|Francii]], která se konala za jeho života, vystavil pastely krajin.<ref>Walther 2003, s. 180.</ref> Schopnost dokonalé kresby, která byla pro jeho styl charakteristická, získal už během studií. Pod vlivem impresionistů se po roce [[1865]] odklonil od klasických námětů a začal se věnovat současnosti. Na rozdíl od nich ale dával přednost práci v ateliéru – o problematiku přirozeného světla, která je fascinovala, se nezajímal. Přitahovaly ho náměty spojené se zábavou a zejména svět dostihů, kaváren, tančíren či budoárů. Degas byl zaníceným pozorovatelem lidí, zejména žen, které jsou snad nejčastějším námětem jeho obrazů. Ve studiích modistek, tanečnic, žehlířek a pradlen usiloval o naprostou objektivitu. Své modely znázorňoval v přirozených pozicích, podobně jak by je zachytil fotografický objektiv. To ho později přivedlo k vlastnímu fotografování. Pečlivé studium [[Japonsko|japonských]] [[dřevořez]]ů ho přivedlo k experimentování s nezvyklými úhly pohledu na předměty obrazů a neobvyklou symetriikompozicí. Patrné to je např. na pozdním obraze ''Skupina tanečnic'', v níž jsou všechny dívky nakupené v jednom rohu místnosti. Na obraze ''Žena s chryzantémami'' z roku [[1865]], je model, paní Paula Valpinçonová, zcela zatlačena na pravou stranu zobrazovaného prostoru vázou s obrovskou kyticí [[Chryzantéma|chryzantém]].
 
[[File:Degas At the milliners.jpg|thumb|179px|''U modistky'', 1882]] V 80. letech, když se jeho zrak začal postupně zhoršovat, přešel Degas postupně k jiným médiím, které nevyžadovaly tak intenzivní vizuální aktivitu jako olejomalba: [[sochařství]] a [[pastel (činnost)|pastelu]]. Stejně tak jako v malbě i v plastice zachycoval své modely v okamžiku pohybu. Jeho baletky a akty jsou ale znázorněny tak, že jejich výraz nevyzařuje žádné [[emoce]]. V pastelech používal jednoduché [[Obrazová kompozice|kompozice]] jen s málo postavami. Vzhledem k potížím se zrakem byl nucen používat zářivých barev a výmluvných gest svých modelů a detailní propracování linií muselo jít stranou. Přesto mají Degasovy pastely výmluvnost a expresivitu srovnatelnou s jeho olejomalbami.
 
V určité míře měla velký vliv na jeho tvorbu i samota, kterou často pociťoval, a to nejen po smrti rodiny. Nikdy se neoženil; nejstálejší žena jeho života byla věrná hospodyně Zoé Closierová. Nikdy neprožil velkou, opětovanou lásku, ale pokud se jednalo o přátelství se ženami, byl k němu osud štědrý. Mezi jeho přítelkyně můžeme zařadit např. [[Berthe Morisotová|Berthe Morisotovou]], [[Mary Cassatt]]ovou a [[Suzanne Valadonová|Suzanne Valadonovou]], které obdivovalrespektoval jakožtojako umělkyně a které on sám inspiroval.
 
Veřejnosti nebyl Degas příliš známý. Jeho skutečný umělecký význam byl objeven až po jeho smrti.
 
== Degas a Čechy ==
Degasovo dílo je už svou tematikou, ale i provedením příliš jedinečné na to, aby nalezlo mnoho následníků. To platí i pro Čechy. V roce [[1902]] uspořádal [[Spolek výtvarných umělců Mánes]] pro české malířství zásadní výstavu s názvem ''Moderní francouzské umění''. Spolu s dalšími impresionisty zde vystavoval i Degas.<ref>[http://www.ngprague.cz/gallery/5/1624-jiranek_lektorske_def.pdf MateriálEdukativní materiál Národní galerie v Praze.]</ref> Z českých malířů měl k Degasovi nejblíže zřejmě [[Miloš Jiránek]]. Publikoval o něm v časopisu [[Volné směry]] a vystopovat Degasův vliv lze i na jeho obrazech.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =

Navigační menu