Excelence: Porovnání verzí
- pracuje se + doplnění čl. |
→Vývoj církevníno užívání: + link |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Instrukce ''Ut sive sollicite'' [[Státní sekretariát|Státního sekretariátu Svatého stolce]] z 31. března 1969, označila adjektivum „Reverendissima“ za volitelné, a potvrdila užívání „Excelence“ pro biskupy, pro děkana [[Tribunál římské roty|Tribunálu římské roty]], pro sekretáře [[Nejvyšší tribunál apoštolské signatury|Nejvyššího soudu apoštolské signatury]] a [[Apoštolská Komora|vicecamerlenga]].<ref>[http://www.vatican.va/archive/aas/documents/AAS-61-1969-ocr.pdf Instrukce ''Ut sive sollicite''], AAS 61 (1969), S. 334. {{la}}</ref> |
Instrukce ''Ut sive sollicite'' [[Státní sekretariát|Státního sekretariátu Svatého stolce]] z 31. března 1969, označila adjektivum „Reverendissima“ za volitelné, a potvrdila užívání „Excelence“ pro biskupy, pro děkana [[Tribunál římské roty|Tribunálu římské roty]], pro sekretáře [[Nejvyšší tribunál apoštolské signatury|Nejvyššího soudu apoštolské signatury]] a [[Apoštolská Komora|vicecamerlenga]].<ref>[http://www.vatican.va/archive/aas/documents/AAS-61-1969-ocr.pdf Instrukce ''Ut sive sollicite''], AAS 61 (1969), S. 334. {{la}}</ref> |
||
Podle dopisu dekretu ''Sanctissimus'' z 31. prosince 1930 |
Podle dopisu dekretu ''Sanctissimus'' z 31. prosince 1930 byl titul „Nejdůstojnější Excelence“ určen také [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchům]], ale v praxi Svatý stolec se na ně nadále obracel s oslovením „Blaženosti“ (lat. ''Beatitudine''), které bylo formálně schváleno [[Motu proprio|motem proprio]] ''Cleri sanctitati'' z 2. června 1957.<ref>[http://www.vatican.va/archive/aas/documents/AAS-49-1957-ocr.pdf Motu proprio ''Cleri sanctitati''] can. 283, § 1, n. 10, AAS 49 (1957), S. 443. {{la}}</ref> |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 14. 2. 2016, 21:46
Excelence (z lat. excellentia – převaha, priorita, lahodnost[1]) je čestný titul užívaný pro některé vyšší státní úředníky, členovy královských rodin a církevními hierarchy. Patří mezi ně hlava státu, premiér, velvyslanec, ministr zahraničních věcí, arcibiskup a biskup.[2][3]
Titul by měl být napsán velkými písmeny s přidáním "Vaše" nebo "Jeho" před titulem. Vzor: Vaše Excelence XY nebo Jeho Excelence XY. Vynechání zájmena může znamenat vysoký stupeň obeznámenosti se s osobní titulaturou.[4]
Vývoj církevníno užívání
V důsledku dekretu Sanctissimus z 31. prosince 1930[5] Kongregace pro ritus (lat. Congregatio pro sacri ritibus et caeremoniis) Svatého stolce byl katolickým biskupům udělen titul „Nejdůstojnější Excelence“ (lat. Excellentia Reverendissima). V následujících letech po skončení I. světové války titul Excelence, který náležel vyslancům, byl již udílen apoštolským nunciům, kteří byli biskupy. Adjektivum „Reverendissima“ byl používán k odlišení církevního titulu „Excellence“, od titulu udělovaného civilními orgány.
Instrukce Ut sive sollicite Státního sekretariátu Svatého stolce z 31. března 1969, označila adjektivum „Reverendissima“ za volitelné, a potvrdila užívání „Excelence“ pro biskupy, pro děkana Tribunálu římské roty, pro sekretáře Nejvyššího soudu apoštolské signatury a vicecamerlenga.[6]
Podle dopisu dekretu Sanctissimus z 31. prosince 1930 byl titul „Nejdůstojnější Excelence“ určen také patriarchům, ale v praxi Svatý stolec se na ně nadále obracel s oslovením „Blaženosti“ (lat. Beatitudine), které bylo formálně schváleno motem proprio Cleri sanctitati z 2. června 1957.[7]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ekscelencja na polské Wikipedii a Eccellenza (titolo) na italské Wikipedii.
- ↑ Tytułowanie, przedstawianie i korespondencja w Kościele (polsky)
- ↑ Maciej Malinowski: Ekscelencja, eminencja, magnificencja (polsky)
- ↑ Ekscelencja (polsky)
- ↑ ekscelencja (polsky)
- ↑ Dekret Sanctissimus, AAS 23 (1931), S. 22. (latinsky)
- ↑ Instrukce Ut sive sollicite, AAS 61 (1969), S. 334. (latinsky)
- ↑ Motu proprio Cleri sanctitati can. 283, § 1, n. 10, AAS 49 (1957), S. 443. (latinsky)