Vladimír Kovářík: Porovnání verzí
doplnněí díla |
/* Živo |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě University Karlovy]] (1933-1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]], vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v [[Československá televize|Československé televizi]]. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce ''Dětský svět Marie Majerové'', v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací ''Nerudova cesta k pramenům dětství''. V roce 1980 byl jmenován profesorem. |
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě University Karlovy]] (1933-1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]], vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v [[Československá televize|Československé televizi]]. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce ''Dětský svět Marie Majerové'', v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací ''Nerudova cesta k pramenům dětství''. V roce 1980 byl jmenován profesorem. |
||
Jeho oba synové, [[Vladimír Kovářík (spisovatel)|Vladimír Kovářík]] (* 1946) a [[Jan Kovářík]] (* |
Jeho oba synové, [[Vladimír Kovářík (spisovatel)|Vladimír Kovářík]] (* 1946) a [[Jan Kovářík]] (*1950), pracovali mimo jiné jako novináři. |
||
== Spisy == |
== Spisy == |
||
=== Studie a populárně naučné knihy === |
=== Studie a populárně naučné knihy === |
||
Verze z 13. 2. 2016, 13:51
| Prof. PhDr. Vladimír Kovářík, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 12. října 1913 Čelákovice,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. června 1982 (ve věku 68 let) Praha,  Československo |
| Povolání | literární historie |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | žurnalistika, literatura pro děti a mládež, literární historie, rozhlas a publicistika |
| Děti | synové Vladimír Kovářík a Jan Kovářík |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
PhDr. Vladimír Kovářík, CSc., (12. října 1913 Čelákovice – 7. června 1982 Praha) byl český literární vědec, který většinu svých popularizujících knih z oblasti historie věnoval mládeži. Zabýval se zejména literárními dějinami 19. století, obdobím budování Národního divadla a Nerudovým životem a dílem. Vycházel vstříc zájmu mladých čtenářů o umělecko-naučnou literaturu a hledal cesty, jak jim přístupnou a zábavnou formou přiblížit znalost dějin české literatury. Sem je možné například zařadit díla Mládí Jana Nerudy, Otec české Thálie o Josefu Kajetánu Tylovi a knížku vzpomínek českých spisovatelů na jejich mládí Když velcí byli malí.
Život
Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na Filosofické fakultě University Karlovy (1933-1937). Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziích v Praze na Žižkově (1936–1940, 1942–1949) a v Táboře (1940–1942). Po roce 1949 byl redaktorem Československého rozhlasu, vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v Československé televizi. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce Dětský svět Marie Majerové, v roce 1969 získal titul kandidát věd (CSc.) prací Nerudova cesta k pramenům dětství. V roce 1980 byl jmenován profesorem.
Jeho oba synové, Vladimír Kovářík (* 1946) a Jan Kovářík (*1950), pracovali mimo jiné jako novináři.
Spisy
Studie a populárně naučné knihy
- Mládí Jana Nerudy (1955), populárně naučná studie pro mládež.
- Otec české Thálie (1060), populárně naučná studie pro mládež o Václavu Klimentu Klicperovi a o počátcích českého divadla.
- Dětský svět Marie Majerové(1962), studie.
- Hlasy a tváře (1965), čtení o umění a umělcích, populárně naučná studie pro mládež.
- Staropražská romance (1969, rozšířeno 1973), čtení o tom, jak se žilo před sto lety,
- Nerudova cesta k pramenům dětství (1971).
- Slavní a zapomenutí (1983), čtení o životě a díle českých spisovatelů, vydáno posmrtně.
- Besedy (1983),¨Vydáno v roce autorových nedožitých sedmdesátin
- Daleká, široká pole (1984), čtení o Janu Nerudovi, vydáno posmrtně..
Skripta
- Vývoj rozhlasové publicistiky 1 (1969).
- Proměny rozhlasové publicistiky 2 (1975).
Povídky
- Chytráci (1973), povídka pro mládež.
- Jiříkovo vidění a jiné příběhy (1973, rozšířeno 1978), vyprávění podle Josefa Kajetána Tyla.
Literární místopis
Zcela výjimečné postavení mají tři svazky literárního místopisu, kde vedle nejrůznějších údajů ze života českých spisovatelů připomíná Kovářík i vliv kraje na vznik a podobu literárního díla. Jsou to knihy Literární toulky po Čechách (Albatros, Praha 1977), Literární toulky Moravou (Albatros, Praha 1978) a Literární toulky Prahou (Albatros, Praha 1980).
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Kovářík
- Vladimír Kovářík ve Slovníku české literatury po roce 1945