Ludvík V. Bavorský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění rodu manželky
Vložen {{infobox - osoba}}
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - osoba}}
[[Soubor:LudwigI Wittelsbach Siegesallee.JPG|upright|thumb|Socha vévody Ludvíka V.]]
'''Ludvík Wittelsbašský''', zvaný ''Branibořan'', (květen [[1315]] - [[18. září]] [[1361]], [[Zorneding]] u [[Mnichov|Mnichova]]) byl jako '''Ludvík V.''' [[Bavorské vévodství|hornobavorským vévodou]] a jako '''Ludvík I.''' [[Braniborské markrabství|braniborským markrabětem]] a rovněž [[Tyrolské hrabství|tyrolským hrabětem]].
'''Ludvík Wittelsbašský''', zvaný ''Branibořan'', (květen [[1315]] - [[18. září]] [[1361]], [[Zorneding]] u [[Mnichov|Mnichova]]) byl jako '''Ludvík V.''' [[Bavorské vévodství|hornobavorským vévodou]] a jako '''Ludvík I.''' [[Braniborské markrabství|braniborským markrabětem]] a rovněž [[Tyrolské hrabství|tyrolským hrabětem]].



Verze z 12. 2. 2016, 23:23

Ludvík V. Bavorský
Narozeníkvěten 1315
Bavorské vévodství
Úmrtí18. září 1361 (ve věku 46 let)
Zorneding
Místo pohřbeníKatedrála Panny Marie v Mnichově
Povolánípanovník
ChoťMarkéta Dánská (od 1324)[1]
Markéta Pyskatá
DětiMenhard Bavorský
RodičeLudvík IV. Bavor a Beatrix Svídnicko-Javorská
RodWittelsbachové
PříbuzníBeatrix Bavorská, Alžběta Bavorská (1329–1402), Anežka Bavorská (1335), Matylda Bavorská, Markéta Bavorská, Ludvík VI. Bavorský, Vilém I. Bavorský, Albrecht I. Bavorský, Ota V. Bavorský a Štěpán II. Bavorský (sourozenci)
Funkcebavorský vévoda
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Wittelsbašský, zvaný Branibořan, (květen 1315 - 18. září 1361, Zorneding u Mnichova) byl jako Ludvík V. hornobavorským vévodou a jako Ludvík I. braniborským markrabětem a rovněž tyrolským hrabětem.

Původ

Ludvík se narodil jako syn jednoho z nejmocnějších mužů tehdejší Evropy. Jeho otcem byl pozdější císař Svaté říše římské Ludvík IV. Bavor a matkou slezská šlechtična Beatrix Svídnicko-Javorská, kterou ztratil v sedmi letech. Měl dva sourozence, starší sestru Matyldu 1309-1346) a mladšího bratra Štěpána (1319-1375).

Roku 1324 se jeho novou matkou stala jen o čtyři roky starší Markéta Holandská a během dvanácti let se rodina rozrostla o osm dalších dětí: Markétu (1325-1374), Annu (1326-1361), Ludvíka (1328-1365), Alžbětu (1329-1402), Viléma (1330-1388), Albrechta (1336-1404), Otu (1340-1379) a Beatrix (1344-1359).

Sňatky a potomci

Jak už bylo ve středověku i později obvyklé, stávaly se děti artiklem sňatkové politiky svých rodičů. Jako prostředek spojenectví s Dánským královstvím si římsko-německý král Ludvík IV. vybral nejstarší dceru krále Kryštofa II., Markétu (1305-1340). Svatba teprve devítiletého markraběte Ludvíka I. s devatenáctiletou princeznou Markétou se uskutečnila 30. listopadu 1324. Z manželství se narodila jediná dcera Alžběta ((*/† ?).

Po Markétině smrti uzavřel Ludvík 10. února 1342 druhý sňatek. Jeho manželka, tyrolská hraběnka Markéta zvaná Pyskatá (1318–1369) z rodu Menhardovců , byla od roku 1330 provdaná za moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského (1322-1375), kterého roku 1341 zapudila. Její nový sňatek vedl k exkomunikaci obou manželů papežem. K anulování původního manželství došlo až o osmnáct let později, roku 1359. Markéta porodila za devět let manželství čtyři děti, z nichž se dospělosti dožili pouze synové Heřman (1343-1360) a Meinhard (1344-1363).

Literatura

  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 
Nevložen titul!
1323 - 1351
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]