LIGO: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 27 bajtů ,  před 5 lety
m
→‎Charakteristika: odkaz na konkrétní typ interferometru
(+ref, typo, už není pahýl, ne pevně velikosti obr.)
m (→‎Charakteristika: odkaz na konkrétní typ interferometru)
}}</ref>
Každý detektor je tvořena dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve [[vakuum|vakuu]] vyslány dva identické [[laser]]ové paprsky,<ref name="webb">{{Citace monografie | příjmení = Webb | jméno = Stephen | titul = Kde tedy všichni jsou? | překladatelé = Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová | vydání = 1 | vydavatel = Ladislav Horáček – Paseka | místo = Praha a Litomyšl | rok = 2007 | počet_stran = 352 | isbn = 80-7185-877-5 | edice = Fénix | svazek = 21 | kapitola = 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat | typ kapitoly = kapitola | strany = 117}}</ref> které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v [[Michelsonův interferometr|interferometru]]u porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné [[fáze (vlna)|fázi]].<ref name="ctvrtek" /> Pokud však zařízením projde gravitační vlna, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než v ideálním případě.
 
Zařízení je po modernizaci schopné změřit změnu vzdáleností s přesností 10<sup>-18</sup> metru (tedy přibližně tisíckrát menší, než je velikost [[proton]]u nebo [[neutron]]u).<ref name="ctvrtek" /> Aby bylo možné detekovat gravitační vlny, musí být zařízení schopno eliminovat rušení, které mohou způsobovat mnohem větší změny rozměrů jednotlivých ramen, především různé otřesy a [[kmitání|vibrace]].

Navigační menu