Elektrická jednotka 471: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m substovaný infobox; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{substovaný infobox}}
{{Lokomotiva hlavička|
{{Lokomotiva hlavička|
název=Elektrická jednotka řady 471|
název=Elektrická jednotka řady 471|
Řádek 6: Řádek 7:
}}
}}
{{Lokomotiva nadpis|Základní údaje}}
{{Lokomotiva nadpis|Základní údaje}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výrobce ||ČKD Vagonka (nyní [[Škoda Vagonka]]), [[Škoda Transportation]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Výrobce ||ČKD Vagonka (nyní [[Škoda Vagonka]]), [[Škoda Transportation]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Rok výroby ||[[1997]]–[[2013]]<ref name="spz1424">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šrámek | jméno = Milan | titul = Poslední jednotka 471 pro České dráhy | url = http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1424 | datum přístupu = 2013-03-14| vydavatel = Stránky přátel železnic}}</ref><ref name="narychliky">{{Citace elektronického periodika | titul = Dráhy o víkendech omezí nenáviděné „koženky“. Na rychlíky nasadí Elefanty | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2013-03-17 | datum přístupu = 2013-03-18 | url = http://ekonomika.idnes.cz/drahy-presunou-elefanty-na-rychliky-dvc-/eko-doprava.aspx?c=A130316_201246_eko-doprava_suj}}</ref>}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Rok výroby ||[[1997]]–[[2013]]<ref name="spz1424">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šrámek | jméno = Milan | titul = Poslední jednotka 471 pro České dráhy | url = http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1424 | datum přístupu = 2013-03-14| vydavatel = Stránky přátel železnic}}</ref><ref name="narychliky">{{Citace elektronického periodika | titul = Dráhy o víkendech omezí nenáviděné „koženky“. Na rychlíky nasadí Elefanty | periodikum = iDNES.cz | odkaz na periodikum = iDNES.cz | datum vydání = 2013-03-17 | datum přístupu = 2013-03-18 | url = http://ekonomika.idnes.cz/drahy-presunou-elefanty-na-rychliky-dvc-/eko-doprava.aspx?c=A130316_201246_eko-doprava_suj}}</ref>}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Počet vyrobených kusů||83<ref name="spz1424" /><ref name="narychliky" />}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Počet vyrobených kusů||83<ref name="spz1424" /><ref name="narychliky" />}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Provozovatel ||[[České dráhy|ČD]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Provozovatel ||[[České dráhy|ČD]]}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Období provozu ||[[2000]]–dosud}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Období provozu ||[[2000]]–dosud}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Trvalý výkon ||2000 kW}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Trvalý výkon ||2000 kW}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální tažná síla ||180 kN}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální tažná síla ||180 kN}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální rychlost ||140&nbsp;km/h}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Maximální rychlost ||140&nbsp;km/h}}
{{Lokomotiva parametr|Míst k sedění/stání |310/333<br />z&nbsp;toho míst k&nbsp;sedění v&nbsp;1.&nbsp;třídě: 23}}
{{Lokomotiva parametr|Míst k sedění/stání |310/333<br />z&nbsp;toho míst k&nbsp;sedění v&nbsp;1.&nbsp;třídě: 23}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Přezdívky ||Ešus, Hliník, Ledovec, City Elefant}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Přezdívky ||Ešus, Hliník, Ledovec, City Elefant}}
{{Lokomotiva nadpis|Hmotnost a rozměry}}
{{Lokomotiva nadpis|Hmotnost a rozměry}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Hmotnost ve službě ||155,4&nbsp;t}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Hmotnost ve službě ||155,4&nbsp;t}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Délka přes nárazníky ||79&nbsp;200&nbsp;mm}}
{{Lokomotiva parametr odkaz|Délka přes nárazníky ||79&nbsp;200&nbsp;mm}}
{{Lokomotiva parametr|[[Parametry lokomotiv#Minimální poloměr projížděných oblouků|Minimální poloměr<br />projížděných oblouků]]|120 m}}
{{Lokomotiva parametr|[[Parametry lokomotiv#Minimální poloměr projížděných oblouků|Minimální poloměr<br />projížděných oblouků]]|120 m}}
{{Lokomotiva parametr|[[Rozchod kolejí]] |1&nbsp;435&nbsp;mm}}
{{Lokomotiva parametr|[[Rozchod kolejí]] |1&nbsp;435&nbsp;mm}}
{{Lokomotiva nadpis|Parametry pohonu}}
{{Lokomotiva nadpis|Parametry pohonu}}
{{Lokomotiva parametr|[[Uspořádání pojezdu]] |Bo’Bo’+ 2’2’+ 2’2’}}
{{Lokomotiva parametr|[[Uspořádání pojezdu]] |Bo’Bo’+ 2’2’+ 2’2’}}
{{Lokomotiva parametr|[[Napájecí soustava]] |3 kV DC}}
{{Lokomotiva parametr|[[Napájecí soustava]] |3 kV DC}}
{{Lokomotiva parametr|Druh elektromotorů | [[Asynchronní motor|Asynchronní]]}}
{{Lokomotiva parametr|Druh elektromotorů | [[Asynchronní motor|Asynchronní]]}}
{{Lokomotiva parametr|[[Regulace výkonu]] |[[IGBT|IGBT tranzistory]]}}
{{Lokomotiva parametr|[[Regulace výkonu]] |[[IGBT|IGBT tranzistory]]}}
{{Lokomotiva patička|[[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]}}
{{Lokomotiva patička|[[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]}}


[[Soubor:471-interier.jpg|thumb|Interiér patra vloženého vozu 071]]
[[Soubor:471-interier.jpg|náhled|Interiér patra vloženého vozu 071]]


'''City Elefant''' je obchodní název pro '''[[elektrická jednotka|elektrickou dvoupodlažní jednotku]]''' skládající se z '''elektrického vozu řady 471, [[vložený vůz|vloženého vozu]] řady 071 a [[řídicí vůz|řídicího vozu]] řady 971''' s hliníkovými vozovými skříněmi. Jednotka je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích, pro stejnosměrné napájení napětím 3&nbsp;kV. Tato jednotka se v pražské příměstské dopravě stává od roku 2000 postupně nástupcem [[Elektrické jednotky 451 a 452|elektrických jednotek řad 451 a 452]], resp. ne zcela vyhovujících prototypů jednotek řady [[Elektrická jednotka 470|470]]. Výrobcem jednotek je konsorcium firem [[ČKD Vagonka]] Ostrava a [[Škoda (podnik)|Škoda]] Plzeň.<ref>Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004</ref>
'''City Elefant''' je obchodní název pro '''[[elektrická jednotka|elektrickou dvoupodlažní jednotku]]''' skládající se z '''elektrického vozu řady 471, [[vložený vůz|vloženého vozu]] řady 071 a [[řídicí vůz|řídicího vozu]] řady 971''' s hliníkovými vozovými skříněmi. Jednotka je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích, pro stejnosměrné napájení napětím 3&nbsp;kV. Tato jednotka se v pražské příměstské dopravě stává od roku 2000 postupně nástupcem [[Elektrické jednotky 451 a 452|elektrických jednotek řad 451 a 452]], resp. ne zcela vyhovujících prototypů jednotek řady [[Elektrická jednotka 470|470]]. Výrobcem jednotek je konsorcium firem [[ČKD Vagonka]] Ostrava a [[Škoda (podnik)|Škoda]] Plzeň.<ref>Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004</ref>

Verze z 7. 2. 2016, 18:51

Šablona:Lokomotiva hlavička Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva patička

Interiér patra vloženého vozu 071

City Elefant je obchodní název pro elektrickou dvoupodlažní jednotku skládající se z elektrického vozu řady 471, vloženého vozu řady 071 a řídicího vozu řady 971 s hliníkovými vozovými skříněmi. Jednotka je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích, pro stejnosměrné napájení napětím 3 kV. Tato jednotka se v pražské příměstské dopravě stává od roku 2000 postupně nástupcem elektrických jednotek řad 451 a 452, resp. ne zcela vyhovujících prototypů jednotek řady 470. Výrobcem jednotek je konsorcium firem ČKD Vagonka Ostrava a Škoda Plzeň.[1]

Této jednotce se mezi zaměstnanci železnice a železničními fanoušky přezdívá „ešus“ (označení vzniklo recesistickou substitucí za popisné označení „trojdílná hliníková souprava“), případně „hliník“ nebo „ledovec“ (podle převážně bílého nátěru prvních vyrobených jednotek).[2] České dráhy 29. června 2006 tyto jednotky pojmenovaly obchodním jménem City Elefant na základě návrhu, jehož autorem je Aleš Merc z Trutnova; současně začaly být dodávány v novém modro-červeném barevném provedení.[3][4] Následující nátěr je již modrý korporátní.

Historie

Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet Moravskoslezská vagonka Studénka a AEG. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána Škoda Dopravní technika (dnes Škoda Transportation). Prvních pět jednotek bylo dodáno Českým drahám na přelomu let 2000/2001. Do ledna 2005 bylo dodáno celkem 16 jednotek ve starším provedení a jeden vložený vůz 071.008 navíc (471.002 byla dodána jako dvouvozová), do roku 2008 mělo být dodáno dalších 14 jednotek. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 jednotek.[5] K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, ke konci roku 2008 bylo ve stavu ČD již 42 jednotek, v září 2010 bylo v provozu 63 jednotek,[6] v dubnu 2011 celkem 70 jednotek.[7] V prosinci 2012 bylo v provozu ČD 81 jednotek. Inventární čísla dodávaných jednotek tvoří vzestupnou řadu s výjimkou čísel 027–030 dodaných mimo pořadí. Jednotky od čísla 031 jsou nakupovány v rámci smlouvy z roku 2006. Na konci roku 2009 České dráhy podepsaly další smlouvu, na jejímž základě bude dodáno dalších 15 jednotek čísel 061 až 075. Dodávky budou probíhat do konce roku 2011.[8] Z ledna 2011 pochází další smlouva na 8 jednotek v celkové hodnotě 1,75 miliardy Kč s dodáním do jara 2013. Čtyři budou určené pro Moravskoslezský kraj a čtyři pro přípražskou trať na Benešov a budou ze 40 % spolufinancovány EU z regionálních operačních programů.[9]

Technický popis

Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem kolejnice (tj. v úrovni nástupiště). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou svařeny z hliníkových profilů. Maximální rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 mají maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení (287 ve druhé a 23 v první vozové třídě). Oddíl první třídy se nachází v horním podlaží elektrického vozu, v ostatních vozech jednotky jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena klimatizací, hlásícím a vizualizačním systémem INISS od společnosti CHAPS (mezi fanoušky informačních systémů známý také pod jménem Andula), okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací, od č. 16 do č. 60 nejsou použita ani okna s klapkami pro nouzové větrání. Krajní nástupní prostory jednotky jsou vybaveny zvedacími plošinami pro cestující na invalidním vozíku.[2]

Pojezd motorového vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky s individuálním pohonem náprav třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy. Trakční měniče jsou realizovány jako moduly IGBT s kapalinovým chlazením. Měniče jsou osazeny prvky Eupec s maximálním závěrným napětím 3,3 kV.

Jednotky 029, 030 a od čísla 061 jsou vybaveny systémem přemostění záchranné brzdy.[10]

Řízení soupravy je možné ve třech režimech: Automatické vedení vlaku, Automatická regulace rychlosti a manuální režim. Řídící systém také dovoluje ovládání až čtyř spojených jednotek z jednoho stanoviště.[11]

Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.[12] Cena soupravy je v současné době (2009) asi 216 milionů Kč (bez DPH).[13]

Odvozené typy

Česká republika

Uvažovalo se též o možnosti odvozených dvousystémových variant včetně dálkové verze.[2] O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.[14]

Export

  • Řada 575 Litevských železnic (140 km/h, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 671 ZSSK (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 675 Ukrajinských železnic (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 951 ZSSK (160 km/h, push-pull jednotka bez hnacího elektrického vozu)
  • Deutsche BahnDB Regio objednala 6 souprav (push-pull,189 km/h) s lokomotivou Škoda 109E. Soupravy mají být dodány v roce 2016

Provoz

Poslední vyrobená jednotka - 471.083

Většinu dodaných souprav provozuje DKV Praha, provozní jednotka Praha-odstavné nádraží jih (Praha ONJ), a jezdí na elektrifikovaných příměstských tratích na linkách systému Esko v okolí Prahy a 2 páry osobních vlaků Hradec Králové-Pardubice. Zkušebně vyjela dvojice spojených jednotek řady 471 i na rychlíkové spoje mezi Prahou a Moravskoslezským krajem.[15]

Osm (stav k září 2010) jednotek provozuje DKV Olomouc, provozní jednotka Bohumín.[6] V Bohumíně jezdí momentálně jednotky inventárních čísel 024, 025, 035 a 054 až 058. Od 10. prosince 2006 jezdí dvě jednotky na tratích Opava východ – Ostrava-Svinov a Ostrava-Svinov – Český Těšín. První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava, třetí má jméno Moravskoslezský kraj, čtvrtá Bohumín, pátá Havířov a šestá Český Těšín.[12][16] Na Ostravsku České dráhy počítají s využitím nejméně 15 jednotek.[12][17]

Nehoda v Ústí nad Labem

Dne 28. června 2010 došlo v Ústí nad Labem k nehodě elektrické jednotky s hnacím vozem 471.005-9. Při nehodě zemřel strojvedoucí.[18] Důležitou okolností při nehodě byla rychlost vlaku 108 km/h namísto 50 km/h povolených v okamžiku nehody kvůli výhybce postavené do odbočky.[18][19] Jednotka byla těžce poškozena. Po opravě, při které byla vozová skříň řídícího vozu 971.005 nahrazena nově vyrobenou, byla vrácena do provozu.

Nehoda v Praze-Libni

Pozdě večer dne 23. srpna 2011 došlo v Praze-Libni ke srážce osobního vlaku z Kolína do Prahy s posunovací lokomotivou 742.330 dopravce ČD Cargo. [20] Při nehodě byli zraněni čtyři lidé – dva pracovníci a dva cestující. Celková škoda se vyšplhala na 13 milionů, z toho šest milionů na hnacím voze 471.003.[21]

Nehoda v Ostravě

Večer dne 22.10. 2011 vykolejila na Polanecké spojce v oblasti Poodří jednotka 971 025 + 471 025. Při nehodě byl zraněn strojvedoucí a dalších šest cestujících. Příčinou nehody byla špatná viditelnost, strojvedoucí přehlédl návěst stůj a pokračoval dále do stanice Ostrava Svinov. Na Odb. Odra vjel na odvratnou kusou kolej, kde při rychlosti cca 60-80 km/h vykolejil. Jelikož se nehoda stala v těžko přístupném terénu, musela pro zraněné cestující přijet nahradní souprava.[2]

Nehoda v Poříčanech

30. 12. 2014 - 971.074 + 362.161

Nehoda Praha Masarykovo nádraží

14. 7. 2015 - 471.040 (vyjetí přes zarážedlo do haly nádraží)

Citáty

Biskup Lobkowicz 4. prosince 2009 požehnal v Ostravě nové jednotce modlitbou: „Ochraňuj všechny, kdo budou používat těchto vlaků.“[22]

Galerie

Reference

  1. Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004
  2. a b c Elektrická jednotka řady 471, Atlas lokomotiv, David Švestka 2004–2006
  3. Ivan Skulina: Nejmodernější nádražní budova, historická památka a City Elefant, Železničář, týdeník Českých drah, č. 27/2006, 7. 7. 2006
  4. Řada 471 = City Elefant, Klub dráhařů, odkaz přístupný jen přihlášeným uživatelům
  5. České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant, 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.
  6. a b Elektrické jednotky 471 v roce 2010, spz.logout.cz
  7. Sedmdesátý CityElefant
  8. České dráhy koupí dalších 15 kusů jednotek řady 471 CityElefant, ZelPage, 4.12.2009
  9. České dráhy objednaly u Škoda Vagonky 8 patrových vlaků pro Středočeský a Moravskoslezský kraj
  10. 471 bulletiny souhrn, Prell, http://843krnov.fscr.cz/, 28.9.2010
  11. Příměstská jednotka CityElefant, ŠKODA HOLDING a.s.
  12. a b c Miroslav Vyka: Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy, Dopravní web, 12. 12. 2006
  13. [1], Zadání veřejné zakázky na centrální adrese
  14. Irena Pospíšilová: O modernizaci železničních vozidel, Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel schválené představenstvem 3. dubna 2007.
  15. Česká televize, ČT24
  16. Ivan Skulina: CityElefant pro Moravu a Slezsko, Železničář, týdeník Českých drah, č. 49-50/2007
  17. Přibudou vlaky CityElefant, Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007
  18. a b Čeněk Třeček, Artur Janoušek. V Ústí vykolejil vlak. Jeden mrtvý a jedenáct zraněných [online]. iDnes.cz, 2010-06-28 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. 
  19. Hana Válková. Strojvedoucí jel ve Vaňově 108 místo 50 km/h. Inspektoři prověřují brzdy [online]. iDnes.cz, 2010-06-28 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. 
  20. JAROŠ, Michal. Aktuálně: V Praze-Libni se srazily dva vlaky [online]. ŽelPage, 2011-08-23, rev. 2011-08-24 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  21. BRANDEJSKÁ, Anna; ZELENÝ, Petr. V Libni se srazil osobní vlak s lokomotivou, škoda je 13 milionů [online]. iDNES.cz, 2011-08-23, rev. 2011-08-24 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  22. Ivan Skulina: Biskup požehnal novým CityElefantům, in: Železničář č. 49–50/2009, týdeník skupiny České dráhy a. s., 17. prosince 2009

Externí odkazy