Slovní zásoba: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 568 bajtů ,  před 5 lety
→‎Vrstvy slovní zásoby: rozvrstvení - probíhá úprava!!!
(→‎Vrstvy slovní zásoby: bude se doplňovat)
(→‎Vrstvy slovní zásoby: rozvrstvení - probíhá úprava!!!)
[[Univerbizace]] je slovotvorný proces, jímž se ze sousloví vytvoří jediné slovo: ''sanitní vůz - sanitka, zubní lékař - zubař''. Takto vzniklá slova mají zpravidla hovorový charakter.
 
== Vrstvy ve slovní zásobyzásobě ==
{{Ve výstavbě}}
Většinu slovní zásoby jazyka tvoří slova spisovná a tyto slova je možné použít v různých oblastech. Jsou tedy slova neutráln s funkcní popisnou. Existují též slova, která kromě funkce popisné mají různé příznaky. Tyto příznaky dělíme do vstev:
# nespisovné útvary nárdního jazyka,
# podle slohových příznaků,
# podle časových příznaků,
# podle jednotek expresivních,
# podle cizích jednotek.
 
=== Vrstvy lexikálních jednotek podle příslušnosti k nespisovných útvarům národního jazyka ===
=== Rozvrstvení slovní zásoby podle dobového užití ===
Veškeré jednotky (slova) jsou příslušné k hovoroému lexiku.
Slovní zásobu tvoří jádro, přechodová část a periferie. Jádro slovní zásoby tvoří základní, nejčastěji užívaná slova, která jsou základem aktivní slovní zásoby. Jádrová slova jsou pro běžnou komunikaci nepostradatelná.
 
==== 1. Rozdíly územní ====
Proměnlivá část reaguje na všechny změny skutečnosti, reaguje na chod doby. Nacházejí se zde slova, která se buď přestávají užívat, jejich frekvence užití klesá, anebo se naopak začínají užívat víc a víc. Do periferie pak patří např. '''[[historismus (lingvistika)|historismy]]''' (''knecht'' = pacholek), [[archaismus|'''archaismy''']] (''almara'') či '''[[neologismus|neologismy]]''' (''manažer''). Tedy slova, která vyšla nebo vycházejí z užívání a slova nová, která se teprve užívat začínají. Některá slova, která vznikla někdy v minulosti jako neologismy přešla z periferie až do jádra slovní zásoby a později přestala být užívána úplně a tím se vrátila zpět na periferii.
 
===== ''Obecná čeština'' =====
=== Rozvrstvení slovní zásoby podle stylu ===
Historický charakter interdialektu, avšak působením médií se rozšiřují. Obecně neomezené užívání některých lexikálních jednotek - ''chleba, kilo, kafe''. Též jsou patrné i průniky do mluvené podoby spisovného jazyka ([[Hovorová čeština|hovorové češtiny]]) - ''bál, dechovka, holka, kluk''.
Podle stylového rozvržení se rozlišuje:
* Spisovná slovní zásoba:
** slohově neutrální,
** slohově zabarvená:
*** hovorová slovní zásoba (''brnknout, ředitelovat, hobby''),
*** knižní slovní zásoba (''pocelovat, nazírat''), někdy přechází do hovorové mluvy: ''zírat, kvapit'',
*** básnická slovní zásoba (''poetismy - jeseň, oř''),
*** publicistická slovní zásoba (''společenská angažovanost, pozice síly''),
*** odborná slovní zásoba, která lze dále rozdělit jednak podle jednotlivých oborů a jednak na vrstvu vědeckou a popularizační, čímž v rámci odborné slovní zásoby často vznikají [[synonymum|synonymní]] výrazy (''binom - dvojčlen, rachitis - křivice'').
* Nespisovná slovní zásoba:
** obecná čeština (uklohnit, sajrajt, piglovat); mezi obecnou - hovorovou - neutrální češtinou je neustálý pohyb, mnohá slova postupně přecházejí z jedné kategorie do jiné (''koukat, baterka'' (?)),
** [[nářečí]],
** [[slang]] - charakteristické výrazy určitých profesních a zájmových skupin,
** [[argot]] - vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.), jejím účelem je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hauser | jméno = Přemysl | odkaz na autora = Přemysl Hauser | titul = Nauka o slovní zásobě | vydání = 1 | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1980 | počet svazků = 1 | počet stran = | kapitola = Vrstvy ve slovní zásobě | strany = 27–28}}</ref>
 
===== ''Slova oblastní (regionalismy)'' =====
=== Rozvrstvení slovní zásoby podle citového zabarvení ===
 
Podle citového zabarvení rozlišujeme vedle neutrálních výrazů slova:
===== ''Slova nářeční (dialektismy)'' =====
* expresívní,
 
* lichotná (''maminečka''),
==== 2. Rozdíly sociální ====
* dětská (''bebíčko''),
 
* domácká (hypokoristika - ''bráška'')
===== ''Slang'' =====
* hanlivá (pejorativa - ''čokl, palice'')
 
* nadávky, [[vulgarismus|vulgarismy]].
===== ''Argot'' =====
 
=== Vrstvy jednotek lexikálních podle slohových příznaků ===
 
==== Stylová vrstva hovorová ====
 
==== Stylová vrstva knižní ====
 
==== Stylová vrstva odborná ====
# Jednoznačnost
# Přesnost
# UStálenost, normalizovanost
# Nosnost
# Neexpresivnost
 
==== Stylová vrstva umělecká ====
 
==== Stylová vrstva publicistická ====
 
=== Vstrva lexikálních jednotek podle časových příznaků ===
 
==== Pojmenování zastaralá ====
 
===== ''Archaismy'' =====
# Jednotky zastarávající
# Jednotky zastaralé
 
===== ''Historismy'' =====
 
==== Pojmenování nová, neologismy ====
# Neologismy neperspektivní
# Okazionalismy
# Autorská slova
# Pojmenování etapová
 
=== Vrstva lexikálních jednotek expresivních ===
 
==== Inherentní expresivita ====
 
===== ''Hlásková expresivita'' =====
 
===== ''Lexikálně sémantická expresivita'' =====
 
==== Slohotvorná expresivita ====
 
==== Adherentní expresivita ====
 
==== Kontextová expresivita ====
 
==== '''Druhy expresivních příznaků dle kvality''' ====
U expresivních slov lze rozlišovat dva typy příznaků podle jejich kvality:
 
===== ''Příznak pozitvní'' =====
# Důvěrná, familiérní slova, [[Laudativum|laudativa]]
# Domácká slova, [[Hypokoristikon|hypokoristika]]
# Dětská slova
# [[Eufemismus|Eufemismy]]
 
===== ''Příznak záporný'' =====
# Hanlivá, [[Pejorativum|pejorativní slova]]
# Zhrubělá slova
# Vulgrání slova
# Dysfemismy
 
=== Vrstva lexikálních jednotek cizích ===
Internacionalismy jsou jednotky cizího původu, mezi které patří: internacionální frázemy (a jejich kalky), hybridní morfémy a přejaté internaiconalismy.
 
==== Národní slova ====
# Slova řeckého původu
# Slova latinského původu
# Sloda z doby křesťanství
# Slova ze středfověku
# Slova novověká
 
==== Slova charakteristická pro místo ====
# Místo
# Osoby
# Zvířata
# Rostliny
# Jevy
# Předměty
# Pokrmy
# Měny
 
==== Slova umělě vytvořená z kořenů ====
# z kořenů řeckých a latinských
# z kořenů latinských a řeckých
# z kořenů řeckých
 
==== Internacionální morfémy ====
# [[Přípona (mluvnice)|Přípony]]
# [[Předpona|Předpony]]
# [[Kořen slova|Kořeny slov]]
# Složeniny kořenů
 
==== Internacionální citová, okřídlená slova a spojení a jejich kalky ====
# Citová slova
# Frazeologizovaná slova
# Skutečné citáty
# Okřídlená slova
# [[Kalk|Kalky]]
 
== Slovní zásoba češtiny ==

Navigační menu