Morava (řeka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
zpět
+ souřadnice
Řádek 12: Řádek 12:
| zeměpisná šířka1 = 50.2050986
| zeměpisná šířka1 = 50.2050986
| zeměpisná délka1 = 16.8493581
| zeměpisná délka1 = 16.8493581
| výška1 = 1 370,67
| výška1 = {{nts|1370,67}}
| ústí = do [[Dunaj]]e
| ústí = do [[Dunaj]]e
| zeměpisná šířka2 = 48.173789
| souřadnice2 =
| zeměpisná délka2 = 16.97588
| výška2 =
| výška2 =
| protéká = {{vlajka a název|Česká republika}} ''([[Pardubický kraj|Pardubický]], [[Olomoucký kraj|Olomoucký]], [[Zlínský kraj|Zlínský]], [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]])''<br />{{vlajka a název|Slovensko}} ''([[Trnavský kraj|Trnavský]], [[Bratislavský kraj]])''<br />{{vlajka a název|Rakousko}} ''([[Dolní Rakousy]])''
| protéká = {{vlajka a název|Česká republika}} ''([[Pardubický kraj|Pardubický]], [[Olomoucký kraj|Olomoucký]], [[Zlínský kraj|Zlínský]], [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]])''<br />{{vlajka a název|Slovensko}} ''([[Trnavský kraj|Trnavský]], [[Bratislavský kraj]])''<br />{{vlajka a název|Rakousko}} ''([[Dolní Rakousy]])''
Řádek 24: Řádek 25:


== Název ==
== Název ==
Základ jména ''Morava'' patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem ''voda, močál''. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země [[Morava]], jejíž hydrologickou osu řeka tvoří<ref>ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.</ref>, a rakouské území [[Moravské pole]].
Základ jména ''Morava'' patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem ''voda, močál''. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země [[Morava]], jejíž hydrologickou osu řeka tvoří<ref>ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. ''Zeměpisná jména Československa.'' Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202.</ref>, a rakouské území [[Moravské pole]].


== Průběh toku ==
== Průběh toku ==
Řádek 85: Řádek 86:
! width="22%" align=left | místo
! width="22%" align=left | místo
! width="11%" | říční km
! width="11%" | říční km
! width="22%" | plocha povodí
! width="22%" | plocha povodí<br />[km²]
! width="22%" | průměrný průtok (Q<sub>a</sub>)
! width="22%" | průměrný průtok (Q<sub>a</sub>)<br />[m³/s]
! width="22%" | stoletá voda (Q<sub>100</sub>)
! width="22%" | stoletá voda (Q<sub>100</sub>)<br />[m³/s]
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Vlaské]] ([[Malá Morava]])
| align=left | [[Vlaské]] ([[Malá Morava]])
| 331,20
| 331,20
| 96,55 km²
| 96,55
| 1,88 m³/s
| 1,88
| 72,5 m³/s
| 72,5
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Raškov]] ([[Bohdíkov]])
| align=left | [[Raškov]] ([[Bohdíkov]])
| 322,80
| 322,80
| 349,79 km²
| 349,79
| 6,29 m³/s
| 6,29
| 189,0 m³/s
| 189,0
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Moravičany]]
| align=left | [[Moravičany]]
| 272,80
| 272,80
| 1561,19 km²
| 1561,19
| 17,10 m³/s
| 17,10
| 394,0 m³/s
| 394,0
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Hynkov]] ([[Příkazy]])
| align=left | [[Hynkov]] ([[Příkazy]])
| 251,14
| 251,14
| 2250,46 km²
| 2250,46
| 20,80 m³/s
| 20,80
| 483,0 m³/s
| 483,0
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Olomouc]] - [[Nové Sady (Olomouc)|Nové Sady]]
| align=left | [[Olomouc]] - [[Nové Sady (Olomouc)|Nové Sady]]
| 232,30
| 232,30
| 3323,59 km²
| 3323,59
| 26,40 m³/s
| 26,40
| 551,0 m³/s
| 551,0
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Kroměříž]]
| align=left | [[Kroměříž]]
| 193,70
| 193,70
| 7030,31 km²
| 7030,31
| 51,20 m³/s
| 51,20
| 860,0 m³/s
| 860,0
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Spytihněv (okres Zlín)|Spytihněv]]
| align=left | [[Spytihněv (okres Zlín)|Spytihněv]]
| 169,20
| 169,20
| 7891,12 km²
| 7891,12
| 55,60 m³/s
| 55,60
| 817,0 m³/s
| 817,0
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]]
| align=left | [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]]
| 133,50
| 133,50
| 9145,84 km²
| 9145,84
| 59,30 m³/s
| 59,30
| 790,0 m³/s
| 790,0
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[Lanžhot]]
| align=left | [[Lanžhot]]
| 79,00
| 79,00
| 9721,81 km²
| 9721,81
| 61,10 m³/s
| 61,10
| 791,0 m³/s
| 791,0
|- valign=top align=right
|- valign=top align=right
| align=left | [[ústí]]
| align=left | [[ústí]]
| 0,00
| 0,00
| 26658,00 km²
| 26658,00
| 120,00 m³/s
| 120,00
|
|
|}
|}
Řádek 179: Řádek 180:
* {{Otto|heslo=Morava (řeka)}}
* {{Otto|heslo=Morava (řeka)}}
* {{Osmrelace|1741294}}
* {{Osmrelace|1741294}}
* [http://hydro.chmi.cz/hpps/ ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce - Hlásné profily povodňové služby]
* [http://hydro.chmi.cz/hpps/ ČHMÚ Brno, Ostrava, Magistrát města Olomouce – Hlásné profily povodňové služby]
* [http://www.vuv.cz/oddeleni-gis/index.php?id=24&PHPSESSID=a8ee6db5fafbea8f9fb15e80c6677b16 VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR]
* [http://www.vuv.cz/oddeleni-gis/index.php?id=24&PHPSESSID=a8ee6db5fafbea8f9fb15e80c6677b16 VÚV T.G.Masaryka - Oddělení GIS - Charakteristiky toků a povodí ČR]
* Morava (Cyklus České televize Vodácká putování) - [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/407233100141010-vodacka-putovani/ video on-line v archivu ČT]
* ''Vodácká putování. S Lukášem Pollertem.'' 10. díl. Morava [dokumentární cyklus]. Režie Ludvík Klega. ČT, 2008. – [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/407233100141010-vodacka-putovani/ video on-line v archivu ČT]


{{Portály|Česko|Morava|Slovensko|Rakousko}}
{{Portály|Česko|Morava|Slovensko|Rakousko}}

Verze z 4. 2. 2016, 13:48

Šablona:Infobox - řeka Morava (německy March, maďarsky Morva, polsky Morawa) je řeka ve střední Evropě, významný levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v Česku a po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českem a Slovenskem. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354 km (z toho 284 km na českém území).[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v Česku, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje, dosahující délky 380 km.

Název

Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří[2], a rakouské území Moravské pole.

Průběh toku

Pramen Moravy pod vrcholem Králického Sněžníku

Horní tok

Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.

Hornomoravský úval

Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. U Tovačova se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.

Dolnomoravský úval

Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva příjímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969-1977[5]. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje[5]. Morava pak dále teče zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku se do ní zleva vlévají Myjava, Rudava a Malina, v Rakousku zprava Zaya.

Sídla

Morava v Olomouci. Úsek na fotografii zobrazuje nejopevněnější a nejužší profil.

Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský Marchegg.

Větší přítoky

U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička

Vodní režim

Jez na Moravě poblíž Otrokovic.
Ústí Moravy do Dunaje.

Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.

Hlásné profily:

místo říční km plocha povodí
[km²] 		průměrný průtok (Qa)
[m³/s] 		stoletá voda (Q100)
[m³/s]
Vlaské (Malá Morava) 331,20 96,55 1,88 72,5
Raškov (Bohdíkov) 322,80 349,79 6,29 189,0
Moravičany 272,80 1561,19 17,10 394,0
Hynkov (Příkazy) 251,14 2250,46 20,80 483,0
Olomouc - Nové Sady 232,30 3323,59 26,40 551,0
Kroměříž 193,70 7030,31 51,20 860,0
Spytihněv 169,20 7891,12 55,60 817,0
Strážnice 133,50 9145,84 59,30 790,0
Lanžhot 79,00 9721,81 61,10 791,0
ústí 0,00 26658,00 120,00

Povodně 1997

Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Katastrofální povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydách, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.

Využití

Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.

Zajímavosti

Podle některých anglicky píšících zdrojů je Morava jednou z mála evropských řek s černou vodou.[6]

Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje
  2. ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202.
  3. ↑ http://web.archive.org/web/20060908105817/http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf
  4. ↑ http://web.archive.org/web/20110718174447/http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf
  5. ↑ a b http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf
  6. ↑ Black River [online]. [cit. 2015-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Morava_(řeka)&oldid=13299148“