Eufrat: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ souřadnice;
Řádek 10: Řádek 10:
| světadíl = [[Asie]]
| světadíl = [[Asie]]
| zdrojnice = [[Karasu (Eufrat)|Karasu]], [[Murat (řeka)|Murat]]
| zdrojnice = [[Karasu (Eufrat)|Karasu]], [[Murat (řeka)|Murat]]
| zeměpisná šířka1 = 38.874722
| souřadnice1 =
| zeměpisná délka1 = 38.793889
| výška1 =
| výška1 =
| ústí = [[Šatt al-Arab]]
| ústí = [[Šatt al-Arab]]
| zeměpisná šířka2 = 30.424858
| souřadnice2 =
| zeměpisná délka2 = 48.168778
| výška2 =
| výška2 =
| protéká = {{vlajka a název|Turecko}} ''(provincie [[Elazığ (provincie)|Elazığ]], [[Adıyaman (provincie)|Adıyaman]], [[Gaziantep (provincie)|Gaziantep]], [[Malatya (provincie)|Malatya]] a [[Şanlıurfa (provincie)|Şanlıurfa]])'', {{vlajka a název|Sýrie}}, {{vlajka a název|Irák}} ''([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]])''
| protéká = {{vlajka a název|Turecko}} ''(provincie [[Elazığ (provincie)|Elazığ]], [[Adıyaman (provincie)|Adıyaman]], [[Gaziantep (provincie)|Gaziantep]], [[Malatya (provincie)|Malatya]] a [[Şanlıurfa (provincie)|Şanlıurfa]])'', {{vlajka a název|Sýrie}}, {{vlajka a název|Irák}} ''([[Anbár]], [[Babylón (guvernorát)|Babylón]], [[Nadžaf (guvernorát)|Nadžaf]], [[Kádisíja]], [[Mutanná]], [[Dhíkár]], [[Basra (guvernorát)|Basra]])''
Řádek 24: Řádek 26:


== Průběh toku ==
== Průběh toku ==
Řeka vzniká [[soutok]]em zdrojnic [[Karasu (zdrojnice Eufratu)|Karasu]] a [[Murat (řeka)|Murat]], které pramení v [[Arménská vysočina|Arménské vysočině]]. V místě soutoku byla v letech [[1966]] až [[1975]] postavena [[Kebanská přehradní nádrž]]. Na horním toku má převážně horský charakter. V úzké [[soutěska|soutěsce]] se prodírá okrajovými hřbety ''Arménské vysočiny'' [[Malatya]] a [[Ergani]]. Poté v hluboké [[říční údolí|dolině]] protíná [[poušť|pouštní]] [[planina|planinu]] [[Sýrie]] a severní [[Mezopotámie]]. Pod městem [[Hit (město)|Hit]] vtéká do [[Mezopotámská nížina|Mezopotámské nížiny]], která je tvořena říčními nánosy. Šířka řeky se zde pohybuje od 150 do 500 [[metr|m]] a hloubka dosahuje 10 m. Na dolním toku se dvěma rameny slévá s řekou [[Tigris]] a vytváří řeku [[Šatt al-Arab]], která ústí do [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Hlavní přítoky jsou [[Tochma]] a [[Göksu (přítok Eufratu)|Göksu]] v [[Turecko|Turecku]] zprava a [[Belich]] a [[Chabur]] v [[Sýrie|Sýrii]] zleva. Na území [[Irák]]u ústí do ''Eufratu'' jen suchá údolí ([[vádí]]), která se naplňují vodou pouze v [[období dešťů]]. Řeka protéká městy [[Erzincan]], [[Birecik]] (''Turecko''), [[Rakka]], [[Dajr az-Zaur]] (''Sýrie''), [[Ramádí]], [[Falludža]], [[Kufa]], [[Samawa]], [[Díwáníja]], [[Násiríja]].
Řeka vzniká [[soutok]]em zdrojnic [[Karasu (zdrojnice Eufratu)|Karasu]] a [[Murat (řeka)|Murat]], které pramení v [[Arménská vysočina|Arménské vysočině]]. V místě soutoku byla v letech [[1966]] až [[1975]] postavena [[Kebanská přehradní nádrž]]. Na horním toku má převážně horský charakter. V úzké [[soutěska|soutěsce]] se prodírá okrajovými hřbety ''Arménské vysočiny'' [[Malatya]] a [[Ergani]]. Poté v hluboké [[říční údolí|dolině]] protíná [[poušť|pouštní]] [[planina|planinu]] [[Sýrie]] a severní [[Mezopotámie]]. Pod městem [[Hit (město)|Hit]] vtéká do [[Mezopotámská nížina|Mezopotámské nížiny]], která je tvořena říčními nánosy. Šířka řeky se zde pohybuje od 150 do 500 [[metr|m]] a hloubka dosahuje 10 m. Na dolním toku se dvěma rameny slévá s řekou [[Tigris]] a vytváří řeku [[Šatt al-Arab]], která ústí do [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Hlavní přítoky jsou [[Tochma]] a [[Göksu (přítok Eufratu)|Göksu]] v [[Turecko|Turecku]] zprava a [[Belich]] a [[Chábúr]] v [[Sýrie|Sýrii]] zleva. Na území [[Irák]]u ústí do ''Eufratu'' jen suchá údolí ([[vádí]]), která se naplňují vodou pouze v [[období dešťů]]. Řeka protéká městy [[Erzincan]], [[Birecik]] (''Turecko''), [[Rakka]], [[Dajr az-Zaur]] (''Sýrie''), [[Ramádí]], [[Falludža]], [[Kufa]], [[Samawa]], [[Díwáníja]], [[Násiríja]].


== Vodní režim ==
== Vodní režim ==
Řádek 40: Řádek 42:


== Literatura ==
== Literatura ==
{{VSE|Евфрат}}
{{Velká sovětská encyklopedie|Евфрат}}


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 2. 2. 2016, 16:17

Šablona:Infobox - řeka Eufrat, (arabsky الفرات‎, Al-Furāt, turecky Fırat, v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu. Protéká Tureckem (provincie Elazığ, Adıyaman, Gaziantep, Malatya a Şanlıurfa), Sýrií a Irákem (Anbár, Babylón, Nadžaf, Kádisíja, Mutanná, Dhíkár, Basra). Její délka od soutoku zdrojnic je 2 760 km (od pramene Muratu 3065 km), z čehož 1263 km[1] je na území Turecka. Povodí zaujímá plochu 673 000 km²

Průběh toku

Řeka vzniká soutokem zdrojnic Karasu a Murat, které pramení v Arménské vysočině. V místě soutoku byla v letech 19661975 postavena Kebanská přehradní nádrž. Na horním toku má převážně horský charakter. V úzké soutěsce se prodírá okrajovými hřbety Arménské vysočiny Malatya a Ergani. Poté v hluboké dolině protíná pouštní planinu Sýrie a severní Mezopotámie. Pod městem Hit vtéká do Mezopotámské nížiny, která je tvořena říčními nánosy. Šířka řeky se zde pohybuje od 150 do 500 m a hloubka dosahuje 10 m. Na dolním toku se dvěma rameny slévá s řekou Tigris a vytváří řeku Šatt al-Arab, která ústí do Perského zálivu. Hlavní přítoky jsou Tochma a Göksu v Turecku zprava a Belich a Chábúr v Sýrii zleva. Na území Iráku ústí do Eufratu jen suchá údolí (vádí), která se naplňují vodou pouze v období dešťů. Řeka protéká městy Erzincan, Birecik (Turecko), Rakka, Dajr az-Zaur (Sýrie), Ramádí, Falludža, Kufa, Samawa, Díwáníja, Násiríja.

Vodní režim

Převážnou část vody získává díky sněhovým a dešťovým srážkám v horské části povodí. Na rovině je zdrojem převážně déšť. Vodnost řeky je nejvyšší na jaře (květen a červen), v létě hladina klesá. Při povodních úroveň hladiny stoupá o 3 až 4 m. Za účelem ochrany před těmito povodněmi bylo v oblasti Mezopotámské nížiny vybudováno několik hydrotechnických zařízení a koryto řeky bylo obehnáno hrázemi. Průměrný roční průtok u města Hit činí 840 m³/s. Maximální průtok dosahuje 3000 až 4000 m³/s a minimální na konci léta 180 m³/s. Celkový roční odtok představuje 26,4 km³. Směrem k ústí se v důsledku zavlažování, vypařování a prosakování průtok snižuje na 300 až 400 m³/s. Řeka nese velké množství pevných částic, které dosahuje 13 až 15 Mt za rok na středním toku. Směrem k ústí se jejich množství zmenšuje v důsledku usazování.

Využití

Využívá se ve velké míře na zavlažování už od starověku. Řada oáz podél koryta řeky se táhne v celé nížinné délce jejího toku. Jen na území Iráku je zavlažováno přibližně 1 mil. ha pomocí zavlažovacích kanálů. Dalších 560 000 ha je zavlažováno pomocí čerpadel a jiných hydrotechnických zařízení. V Turecku byly vybudovány přehrady s vodními elektrárnami Keban a Atatürk a v Sýrii Tabaqah. V Iráku bylo vybudováno několik hydrouzlů, které regulují průtok a zavlažování. Na řece je možná lodní doprava od ústí k městu Hit.

Historie

Povodí Eufratu a Tigridu je jednou z nejstarších kulturních oblastí. Zrodily se zde jedny z nejstarších civilizací na Zemi (Sumer, Babylónie, Asýrie). Město Babylón se rozkládalo přímo na březích Eufratu.

Reference

Literatura

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Евфрат“.

Externí odkazy