Městský soud v Brně: Porovnání verzí
m -sídlo, odkaz |
m reference |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| mapa = MS Brno.PNG |
| mapa = MS Brno.PNG |
||
}} |
}} |
||
'''Městský soud v Brně''' je na rozdíl od [[Městský soud v Praze|Městského soudu v Praze]] |
'''Městský soud v Brně''' je na rozdíl od [[Městský soud v Praze|Městského soudu v Praze]] pouze [[okresní soud|okresním soudem]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kocourek | jméno = Jiří | titul = Zákon o soudech a soudcích. Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2015 | vydání = 1 | strany = 61 | isbn = 978-80-7400-292-2}}</ref> a proto je jeho odvolacím soudem [[Krajský soud v Brně|krajský soud]]. Působnost má jen na území statutárního města [[Brno|Brna]], pro okolní obce je zřízen [[Okresní soud Brno-venkov]]. Co do počtu soudců jde spolu s [[Okresní soud v Ostravě|ostravským]] o největší české okresní soudy.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Seznam soudců České republiky | url = http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html | vydavatel = Ministerstvo spravedlnosti České republiky | místo = Praha}}</ref> |
||
Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí a také na Malinovského náměstí. Poté se přestěhoval do [[Justiční areál Brno|Justičního areálu Brno]], který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky [[Svratka (řeka)|Svratky]]. Zde sídlí společně s Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov. |
Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí a také na Malinovského náměstí. Poté se přestěhoval do [[Justiční areál Brno|Justičního areálu Brno]], který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky [[Svratka (řeka)|Svratky]]. Zde sídlí společně s Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov. |
||
Verze z 28. 1. 2016, 15:08
| Městský soud v Brně | |
|---|---|
.jpg) Budova Městského soudu v Brně | |
| Odvolací soud | Krajský soud v Brně |
| Předseda | JUDr. Zdeněk Sýs |
| Místopředseda | JUDr. Aleš Dufek Mgr. Milan Jakubíček Mgr. Jan Sedláček |
| Adresa | Polní 994/39 608 01 Brno |
| Souřadnice | 49°10′58,08″ s. š., 16°36′11,88″ v. d. |
| Oficiální stránky | |
| Mapka soudního obvodu | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městský soud v Brně je na rozdíl od Městského soudu v Praze pouze okresním soudem[1] a proto je jeho odvolacím soudem krajský soud. Působnost má jen na území statutárního města Brna, pro okolní obce je zřízen Okresní soud Brno-venkov. Co do počtu soudců jde spolu s ostravským o největší české okresní soudy.[2]
Soud sídlil do roku 2009 na více místech Brna: v budově krajského soudu na Rooseveltově ulici, na Moravském náměstí a také na Malinovského náměstí. Poté se přestěhoval do Justičního areálu Brno, který se nachází mezi ulicemi Renneská a Heršpická u řeky Svratky. Zde sídlí společně s Okresním soudem Brno-venkov, Městským státním zastupitelstvím v Brně a Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov.
Historie
Roku 1850 vznikly v rozšířeném zemském hlavním městě Brně tři okresní soudy, Okresní soud pro Brno-vnitřní město, který se dělil do dvou sekcí a který zahrnoval jen bývalé královské město vymezené hradbami, a Okresní soud pro Brno-horní předměstí a Okresní soud pro Brno-dolní předměstí,[3] jejichž působnost se vztahovala jak na předměstí tehdy připojená k Brnu, tak i na několik v té době venkovských obcí.[4] O pět let později byly ale zrušeny a soudní moc na okresní úrovni obvykle vykonával smíšený okresní úřad, pro město Brno a jeho okolí však vznikly dva „městské delegované okresní soudy“ v sídle zemského soudu, jeden pro věci civilní a druhý pro věci trestní.[5][4] Tento stav vydržel dlouhou dobu, ovšem po roce 1892 působil jak v zemském hlavním městě, tak v jeho tehdejším okolí již jen Okresní soud trestní v Brně, pouze pro město působil Okresní soud civilní pro Brno-město a pro venkovské obce byl zřízen Okresní soud civilní pro Brno-okolí.[6] Ani po vzniku Velkého Brna roku 1919 se územní působnost městského civilního soudu nerozšířila a venkovský tak i nadále fungoval pro nově získané brněnské městské části. Vládou bylo sice navrženo oba okresní civilní soudy sloučit,[7] k tomu ale tehdy nedošlo.
Sjednocení nastalo až roku 1949, kdy byl pro celý obvod brněnského okresního národního výboru zřízen nový Okresní soud civilní v Brně a dosavadní civilní soudy pro Brno-město a Brno-okolí zanikly.[8] Trestní okresní soud existoval i nadále, nicméně roku 1960 došlo k dalším změnám. Všechny soudy byly rozděleny podle jednotlivých okresů a v Brně byly navíc sloučeny specializované trestní a civilní soudy, takže existoval už jen jeden soud s působností pouze pro území okresu Brno-město s názvem Okresní soud Brno-město.[9][10] K přejmenování na Městský soud v Brně došlo v souvislosti s přijetím zákona o městě Brně počátkem roku 1969[11] a tento název mu už zůstal.
Reference
- ↑ KOCOUREK, Jiří. Zákon o soudech a soudcích. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-292-2. S. 61.
- ↑ Seznam soudců České republiky [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Dostupné online.
- ↑ Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b ZATLOUKALOVÁ, Vlasta. Obraz brněnského života v soudní oblasti v 60. letech 19. století. Brno: Masarykova univerzita, 2006. Dostupné online. S. 10–11. Diplomová práce.
- ↑ Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. Dostupné online. (německy)
- ↑ Nařízení ministerstva práv č. 46/1892 ř. z., jímž zřizuje se městský delegovaný okresní soud pro okolí Brněnské na Moravě. Dostupné online.
- ↑ Vládní návrh zákona, kterým se upravuje soudnictví ve věcech občanských v zemském hlavním městě Brně [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 1926-04-30 [cit. 2011-06-09]. Dostupné online.
- ↑ § 2 odst. 2 bod 2 písm. f) a část II. přílohy nařízení ministra spravedlnosti č. 11/1949 Sb., kterým se stanoví sídla krajských soudů a sídla a obvody okresních soudů. Dostupné online.
- ↑ § 33 odst. 1 zákona č. 62/1961 Sb., o organizaci soudů. Dostupné online.
- ↑ § 33 odst. 1 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců. Dostupné online.
- ↑ § 23 odst. 3 bod 1 zákona č. 175/1968 Sb., o městě Brně. Dostupné online.