Bohumil Hypšman: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Dílo: přidány stavby, zdroj viz cit. č. 2 (archiweb.cz)
m typo odkazu
Řádek 22: Řádek 22:
}}
}}


'''Bohumil Hypšman''' (do roku 1945 používal jméno '''Bohumil Hübschmann''', [[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]] – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha) byl český [[architekt|architekt.]]
'''Bohumil Hypšman''' (do roku 1945 používal jméno '''Bohumil Hübschmann''', [[10. leden|10. ledna]] [[1878]] [[Praha]] – [[3. listopad]]u [[1961]] Praha) byl český [[architekt]].


Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] v letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>[http://www.svumanes.cz/clenove.html#h Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů]</ref> Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.
Byl členem [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] v letech 1905–1908 a od roku 1920.<ref>[http://www.svumanes.cz/clenove.html#h Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů]</ref> Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje ''Sibeliova''. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.

Verze z 18. 1. 2016, 16:57

Bohumil Hypšman
Rodné jménoBohumil Hübschmann
Narození10. leden 1878
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1961 (ve věku 83 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
PříbuzníAntonín Hübschmann, Otakar Hübschmann a Václav Hübschmann (sourozenci)
Hnutímoderna
Významná dílaDům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa
Areál ministerstev Pod Emauzy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Hypšman (do roku 1945 používal jméno Bohumil Hübschmann, 10. ledna 1878 Praha3. listopadu 1961 Praha) byl český architekt.

Byl členem SVU Mánes v letech 1905–1908 a od roku 1920.[1] Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.

Dílo

  • 1901–1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova
  • 1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák
  • 1905 Vily v Mělníce
  • 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
  • 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
  • 1901–1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
  • 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva Chewra Kaddischa, Praha-Josefov, Široká 5-7
  • 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
  • 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren
  • 1918–1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren
  • 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárky, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
  • 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp: 20, Vratislavova 24
  • 1923–1925 Elektrárna v Ervěnicích
  • 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
  • 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
  • 1925–1927 Nemocenská pojišťovna (dnes poliklinika), Praha, čp. 1235, Klimentská (při dnešním nábř. L.Svobody), spoluautor: František Roith
  • 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava
  • 1926–1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
  • 1928–1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážném náměstí[2]

Galerie

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Hypšman na Wikimedia Commons

Literatura

  • Alois Kubiček: Bohumil Hypšman, Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961
  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998 (2. vydání). ISBN 80-901562-3-1.
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. 
  • Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : České vysoké učení technické : Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání).
  • ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 61, 165 – 167. 

Reference