Ekvádor: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 17 bajtů ,  před 4 lety
m
narovnání odkazu - Pole (zemědělství) -> Pole
(doplnění)
m (narovnání odkazu - Pole (zemědělství) -> Pole)
Kolem třetiny [[populace]] jsou čistokrevní indiáni z [[indiánské kmeny|kmenů]] [[Chívarové|Chívarů]] a [[Kečuové|Kečuů]]. V roce 2010 se k indiánskému původu přihlásilo 7% obyvatel,<ref name=ethn>[http://www.eluniverso.com/2011/09/02/1/1356/poblacion-pais-joven-mestiza-dice-censo-inec.html Población del país es joven y mestiza, dice censo del INEC]. eluniverso.com. Data from the national census 2010 (2011-09-02)</ref> ale procento lidí domorodého původu je pravděpodobně vyšší. Vláda jim poskytla velké území na východě země, ale indiáni mají stále malý [[kapitál]] a malou politickou moc. [[Kojenec]]ká [[úmrtnost]] u indiánů přesahuje 9 % a jejich průměrná délka života je velmi nízká, pohybuje se okolo 50 let. Některé kmeny žijí jako [[nomádi|kočovníci]] v hloubi ekvádorského deštného pralesa. Tam si vždy [[mýcení|vymýtí]] kus [[les]]a, kde si postaví [[vesnice|vesnici]] z chaloupek s [[došek|doškovou]] střechou, vypěstují něco málo [[užitkové rostliny|plodin]] a po [[žně|žních]] se pak přesunou dál, kde [[lov]]í [[zvěř]] a [[rybolov|rybaří]]. [[Chívarové]] v Amazonii prosluli jako [[lovci lebek]]. Většina indiánů žije ve východním Ekvádoru; jeden kmen, [[Coloradové]], však obývá pobřeží. Jsou v celé Jižní Americe jedinými obyvateli deštného pralesa, žijícími na západ od And.
 
Další indiánské kmeny najdeme vysoko v Andách; obdělávají tam malá [[pole (zemědělství)Pole|políčka]] a prodávají [[řemeslo|řemeslné]] výrobky. Předkové těchto kmenů tvořili součást obyvatelstva incké říše, jež se během 15. století rozšířila z Peru na sever a kromě centrálních And pokryla i jižní část severních And. [[Španělé]] si [[Inkové|Inky]] podrobili ve 30. letech [[16. století]] a přinesli na dobytá území feudální systém zvaný [[encomienda]]. Z [[Afrika|Afriky]] si dovezli otroky, kteří pak pracovali na [[cukrová třtina|cukrových]] [[plantáž]]ích podél pobřeží. Dnes se většina obyvatel považuje za [[mestic]]e smíšeného původu – míšenci bělochů a indiánů tvoří 71.9% obyvatelstva, 7.4% obyvatel jsou tzv. Montubiové, domorodé obyvatelstvo z pobřeží - od roku 2001 samostatná skupina, 7.2% Afroekvádorci, 7% indiáni a 6.1% běloši převážně španělského původu.<ref name=ethn/> V 80. letech 20. století se k indiánskému původu hlásilo přibližně 40% obyvatel, 40% obyvatel se považovalo za mestice, 15% za bělochy a 5% za černochy. [[úřední jazyk|Úředními jazyky]] jsou [[španělština]], kečujština a šuárština, nejvíce se však používá španělština.
 
Ekvádor se zbavil závislosti na Španělsku ve 20. letech [[19. století]], lidé španělského původu však zůstali tou nejbohatší a nejvlivnější skupinou v zemi, zatímco mnoho původních obyvatel žije v chudobě. Novodobé dějiny Ekvádoru se vyznačují politickou nestabilitou; došlo zde k celé řadě vojenských převratů a bouřlivých [[povstání]]. Od roku [[1919]] je vláda [[volby|volena]] demokratickou cestou, problém chudoby však zůstává nevyřešen.

Navigační menu