Zbraslavská madona: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Madona zbraslavská (1350-1360).JPG|thumb|Zbraslavská madona (1350-1360), Anežský klášter Národní galerie v Praze|310x310px]]
[[Soubor:Madona zbraslavská (1350-1360).JPG|thumb|Zbraslavská madona (1350-1360), Anežský klášter Národní galerie v Praze|310x310px]]
'''Zbraslavská madona''' (kolem r. [[1360]]) pochází z farního [[Kostel svatého Jakuba Většího (Praha, Zbraslav)|kostela sv. Jakuba Většího]] ve Zbraslavi. Je umístěna ve [[Národní galerie v Praze / Sbírka středověkého umění v Čechách|stálé expozici Národní galerie v Praze]].
'''Zbraslavská madona''' (kolem r. [[1360]]) pochází z farního [[Kostel svatého Jakuba Většího (Praha, Zbraslav)|kostela sv. Jakuba Většího]] ve Zbraslavi. Je dlouhodobě zapůjčena do [[Národní galerie v Praze / Sbírka středověkého umění v Čechách|stálé expozice Sbírky starého umění Národní galerie v Praze]].


== Historie obrazu ==
== Historie obrazu ==
Přestože původ obrazu není znám a jeho existence není ve 14. století doložena žádnou písemnou zmínkou, ze srovnávací analýzy vyplývá, že pochází z doby kolem roku 1350 – 1360. Raný charakter ryté kresby a nalezené [[pentimenti]] dokládají, že nejde o pozdější kopii.<ref>Pavel Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8-10</ref> Pověst, která praví, že obraz [[Zbraslavský klášter|klášteru na Zbraslavi]] věnoval jeho zakladatel [[Václav II.]], pochází až konce 18. století. Na zadní straně desky se kdysi nacházel úryvek z básně oslavující Pannu Marii, který byl staršími historiky chybně interpretován. Klášter byl roku 1420 vypálen husity a obraz byl údajně nalezen po 200 letech v&nbsp;sutinách, restaurován a vystaven v nově postaveném kostele roku 1654. Jeho současný stav je po restaurování z roku 1945, kdy byl zbaven starších retuší a přemaleb.<ref>Bohuslav Slánský, Výstava tří obrazů, kat. NG Praha 1946, s. 15-23</ref>
Přestože původ obrazu není znám a jeho existence není ve 14. století doložena žádnou písemnou zmínkou, ze srovnávací analýzy vyplývá, že pochází z doby mezi lety 1350 – 1360. Raný charakter ryté kresby a nalezené [[pentimenti]] dokládají, že nejde o pozdější kopii.<ref>Pavel Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8-10</ref> Pověst, která praví, že obraz [[Zbraslavský klášter|klášteru na Zbraslavi]] věnoval jeho zakladatel [[Václav II.]], pochází až konce 18. století. Na zadní straně desky se kdysi nacházel úryvek z básně oslavující Pannu Marii, který byl staršími historiky chybně interpretován. Klášter byl roku 1420 vypálen husity a obraz byl údajně nalezen po 200 letech v&nbsp;sutinách, restaurován a vystaven v nově postaveném kostele roku 1654. Jeho současný stav je po restaurování v roce 1945<ref>Bohuslav Slánský, Výstava tří obrazů, kat. NG Praha 1946, s. 15-23</ref> a v 90. letech 20. stol., kdy byl zbaven starších retuší a přemaleb.


== Popis a zařazení ==
== Popis a zařazení ==
Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou vyrytou kresbou, na dřevěné desce z lipového dřeva (velikost 89 x 59,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v [[inkarnát]]ech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 58</ref> Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení [[Ježíš Kristus|''Krista'']] a&nbsp;[[Maria (matka Ježíšova)|''Marie'']], symbolizující [[římskokatolická církev|''Církev'']]. Toto alegorické ztotožnění ''Marie'' s ''Církví'' je charakteristické pro [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] prostředí a&nbsp;pochází z kázání [[Bernard z Clairvaux|Bernarda z Clairvaux]].<ref>Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014,, s. 28</ref>
Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou rytou kresbou, na dřevěné desce z lipového dřeva (velikost 89 x 59,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v [[inkarnát]]ech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 58</ref> Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení [[Ježíš Kristus|''Krista'']] a&nbsp;[[Maria (matka Ježíšova)|''Marie'']], symbolizující [[římskokatolická církev|''Církev'']]. Toto alegorické ztotožnění ''Marie'' s ''Církví'' je charakteristické pro [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] prostředí a&nbsp;pochází z kázání [[Bernard z Clairvaux|sv. Bernarda z Clairvaux]].<ref>Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014,, s. 28</ref>
Kompozičně je obraz blízký typu [[Madona z Veveří|Madony z Veveří]] a [[Madona z Říma|Římské Madony]], ale opakuje některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem připomíná malby [[Tomasso da Modena|Tomassa da Modeny]] a výrazem obličeje i kresbou rukou [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]]. Motiv Ježíška, držícího v ruce stehlíka nebo [[Brkoslav|brkoslava]] (zde), byl rozšířen Itálii od počátku 14. století a objevuje se v [[Rajhradský brevíř|Rajhradském brevíři]] [[Eliška Rejčka|královny Rejčky]].<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 59</ref> Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony - [[Hodegetrie]], kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které odpovídá více představám věřících poloviny 14. století.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 60</ref>
Kompozičně je obraz blízký typu [[Madona z Veveří|Madony z Veveří]] či pozdější [[Madona z Říma|Římské Madony]], ale opakuje některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem připomíná malby [[Tomasso da Modena|Tomassa da Modeny]]. Motiv Ježíška, držícího v ruce stehlíka nebo [[Brkoslav|brkoslava]] (zde), byl rozšířen Itálii od počátku 14. století a objevuje se v [[Rajhradský brevíř|Rajhradském brevíři]] [[Eliška Rejčka|královny Rejčky]].<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 59</ref> Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony - [[Hodegetrie]], kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které více odpovídá představám věřících poloviny 14. století.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 60</ref>


Zbraslavská madona je jedním z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách, určeným původně pro kostel cisterciáckého [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]], kde byli pochováváni čeští králové z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Panuje domněnka, že obraz nechal zhotovit samotný [[Karel IV.]]<ref>[http://www.zbraslavhistorie.info/uvod-madona.php Zbraslav: Zbraslavská Madona]</ref> Madona zbraslavská se těšila velké úctě a četné kopie obrazu pocházejí ještě z doby baroka. Madoně Zbraslavské byla zasvěcena 43. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674 – 1690.
Zbraslavská madona je jedním z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách, určeným původně pro kostel cisterciáckého [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]], kde byli pochováváni čeští králové z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Panuje domněnka, že obraz nechal zhotovit samotný [[Karel IV.]]<ref>[http://www.zbraslavhistorie.info/uvod-madona.php Zbraslav: Zbraslavská Madona]</ref> Madona zbraslavská se těšila velké úctě a četné kopie obrazu pocházejí hlavně z doby baroka. Madoně Zbraslavské byla zasvěcena 43. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674 – 1690.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 12. 1. 2016, 12:19

Zbraslavská madona (1350-1360), Anežský klášter Národní galerie v Praze

Zbraslavská madona (kolem r. 1360) pochází z farního kostela sv. Jakuba Většího ve Zbraslavi. Je dlouhodobě zapůjčena do stálé expozice Sbírky starého umění Národní galerie v Praze.

Historie obrazu

Přestože původ obrazu není znám a jeho existence není ve 14. století doložena žádnou písemnou zmínkou, ze srovnávací analýzy vyplývá, že pochází z doby mezi lety 1350 – 1360. Raný charakter ryté kresby a nalezené pentimenti dokládají, že nejde o pozdější kopii.[1] Pověst, která praví, že obraz klášteru na Zbraslavi věnoval jeho zakladatel Václav II., pochází až konce 18. století. Na zadní straně desky se kdysi nacházel úryvek z básně oslavující Pannu Marii, který byl staršími historiky chybně interpretován. Klášter byl roku 1420 vypálen husity a obraz byl údajně nalezen po 200 letech v sutinách, restaurován a vystaven v nově postaveném kostele roku 1654. Jeho současný stav je po restaurování v roce 1945[2] a v 90. letech 20. stol., kdy byl zbaven starších retuší a přemaleb.

Popis a zařazení

Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou rytou kresbou, na dřevěné desce z lipového dřeva (velikost 89 x 59,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v inkarnátech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška Madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.[3] Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení KristaMarie, symbolizující Církev. Toto alegorické ztotožnění Marie s Církví je charakteristické pro cisterciácké prostředí a pochází z kázání sv. Bernarda z Clairvaux.[4]

Kompozičně je obraz blízký typu Madony z Veveří či pozdější Římské Madony, ale opakuje některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem připomíná malby Tomassa da Modeny. Motiv Ježíška, držícího v ruce stehlíka nebo brkoslava (zde), byl rozšířen Itálii od počátku 14. století a objevuje se v Rajhradském brevíři královny Rejčky.[5] Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony - Hodegetrie, kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které více odpovídá představám věřících poloviny 14. století.[6]

Zbraslavská madona je jedním z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách, určeným původně pro kostel cisterciáckého Zbraslavského kláštera, kde byli pochováváni čeští králové z rodu Přemyslovců. Panuje domněnka, že obraz nechal zhotovit samotný Karel IV.[7] Madona zbraslavská se těšila velké úctě a četné kopie obrazu pocházejí hlavně z doby baroka. Madoně Zbraslavské byla zasvěcena 43. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674 – 1690.

Reference

  1. Pavel Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8-10
  2. Bohuslav Slánský, Výstava tří obrazů, kat. NG Praha 1946, s. 15-23
  3. Matějček A, Pešina J, 1950, s. 58
  4. Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014,, s. 28
  5. Matějček A, Pešina J, 1950, s. 59
  6. Matějček A, Pešina J, 1950, s. 60
  7. Zbraslav: Zbraslavská Madona

Literatura

  • Jiří Fajt, Šárka Chlumská, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 24-28
  • Jiří Fajt, Jan Royt: České gotické umění, Karolinum, Praha 2002
  • Jan Royt: Středověké malířství v Čechách, Karolinum, Praha 2002
  • Jaroslav Pešina: Česká gotická malba, Odeon, Praha 1972
  • Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 58-61

Externí odkazy