Wolf Huber: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Založení hesla
(Žádný rozdíl)

Verze z 11. 1. 2016, 23:51

Wolf (Wolfgang) Huber (* kolem 1485, Feldkirch, Vorarlberg - 3. června 1553, Passau) byl německo-rakouský malíř, dřevorytec a renesanční stavitel. Vedle Albrechta Altdorfera je považován za nejvýznamnějšího mistra Podunajské školy.[1]

Život

Předpokládá se, že byl příbuzným Hanse Hubera (zmíněn r. 1491) z Feldkirchu a vyučil se v rodinné dílně. O jeho mládí není dostatek informací a datum narození bylo určeno přibližně na základě díla z let 1510-1515, které prokazuje, že už byl zkušeným malířem. Jako putující tovaryš patrně navštívil severní Itálii (1508-9) a obeznámil se zde s díly italské renesance (Andrea Mantegna, Giovanni Bellini) a také horní Porýní, kde poznal práce Albrechta Dürera a Lucase Cranacha.[2] V Huberových kresbách jsou zachyceny krajiny ze Salzkammergut, Wolfgangsee, Lince a Vídně které dokládají jeho pobyty. V Salzburgu byl patrně tovaryšem v dílně Jörga Kölderera.[3] a kolem roku 1510 se seznámil s Albrechtem Altdorferem.

Roku 1510 se usadil v Pasově a od roku 1517 byl dvorním malířem administrátora pasovské diecéze, vévody Ernesta Bavorského (1500-1560) z rodu Wittelsbachů. Roku 1529 ho požádal hrabě Niklas II. von Salm, aby renesančně přestavěl jeho zámek v Neuburg am Inn. Byl odměněn penzí a hrabě mu daroval letní sídlo v Neufils. Roku 1540 se Huber stal dvorním malířem pasovského biskupa hraběte Wolfganga von Salm a roku 1541 byl jmenován městským architektem. Řídil větší dílnu a jeho žáky byli, kromě jiných, ​​Melchior Feselen (c. 1495 - 1538), Hanns Lautensack a Abraham Schöpfer.

Wolf Huber zemřel v Pasově roku 1553 a byl pohřben v kostele Svatého Ducha.

Dílo

Oplakávání Krista, Louvre
Vztyčení kříže (1525)
Alegorie Spasení nebo Triumf nad smrtí (cca 1543)
Portrét Jacoba Zieglera

Huberovým raným dílem je křídlový oltář sv. Anny pro jeho rodné město Feldkirch.[4][5] Z italského renesančního umění převzal teoretické zákonitosti perspektivy a jako malíř proslul svými obrazy architektur, interiérů a zejména kresbami a akvarely dokonale komponovaných krajinných scenérií. Po roce 1520 obohatil portrétní umění vlastními inovacemi v charakterizaci tváří. Jeho portrét Jacoba Zieglera von Landau je považován za mistrovské dílo, které překonává ostatní malíře dunajské školy a vyrovná se portrétům Albrechta Dürera.[6]

Během cesty podél Dunaje z Passau do Vídně (1529) zaznamenal tamní krajiny v sérii poetických a expresivních kreseb.[7] Za svého života vytvořil pouze 13 dřevořezů s figurami na krajinném pozadí a množstvím drobných detailů, které nedovolovaly zhotovit větší množství tisků. Jeho grafické listy jsou proto velmi vzácné.[8]

Známá díla

  • 1510 Mondsees mit Schafberg, Germanisches muzeum, Norimberk
  • 1515-1521 Anenský oltář, kostel svatého Mikuláše, Feldkirch, Státní muzeum, Bregenz
  • 1517 Epitaf pasovského starosty Jakoba Endla, Kremsmünster
  • 1519 Rozloučení Krista s matkou, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • 1524 Oplakávání Krista, Louvre
  • 1525-1530 Mariánský oltář, Gemaldegalerie Berlín a Bayerisches Nationalmuseum Mnichov
  • po roce 1525 Vztyčení kříže (Kreuzerhöhung), Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • 1526 Portrét raziče mincí z Landshutu Antona Hundertpfundta (Nat. Gallery of Ireland) a jeho ženy Magaret (Philadelphia Museum of Art),
  • 1530 Pašijový oltář, Alte Pinakothek Mnichov, augustiniánský klášter St. Florian nedaleko Lince
  • po roce 1543 Alegorie Spasení nebo Triumf nad smrtí (Erlösungsallegorie), Kunsthistorisches Museum Vídeň
  • 1544-49 Portrét Jacoba Zieglera von Landau, Kunsthistorisches Museum Vídeň
  • Portrét Ottheinricha von der Pfalz
  • Ukřižovaný Kristus, Fitzwilliam Museum, Cambridge

Reference

  • Článek byl přeložen z anglické, polské, francouzské a německé Wikipedie za použití údajů z NDB a externích odkazů.

Literatura

  • Pita Andrade, José Manuel, y Borobia Guerrero, María del Mar, Maestros antiguos del Museo Thyssen-Bornemisza, Madrid, Lunwerg Editores, 1992, ISBN 84-88474-02-4
  • Friedrich Wilhelm Bautz: Wolf Huber. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 2, Bautz, Hamm 1990, ISBN 3-88309-032-8, Sp. 1103–1105
  • Wolfgang Hütt, Niemieckie malarstwo i grafika późnego gotyku i renesansu, Warszawa: PWN, 1985, ISBN 83-01-04621-X
  • Franz Winzinger: Wolf Huber, das Gesamtwerk. Zwei Bände. 1979
  • Franz Winzinger: Huber, Wolfgang. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 9, Duncker & Humblot, Berlin 1972, s. S. 700-701 ISBN 3-428-00190-7 On line
  • Einleitung von Hans Wühr: A. Altdorfer - W. Huber: Landschaften, Woldemar Klein, Berlin 1938

Galerie kreseb Wolfa Hubera

Externí odkazy