Alfons II. Neapolský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprva, encyklopedický styl, lepší formulace vět, kategorie
úprava kategorii
Řádek 8: Řádek 8:
Jako [[kondotiér]] bojoval v nejdůležitější válkách doby.
Jako [[kondotiér]] bojoval v nejdůležitější válkách doby.


Jeho vláda byla krátká. Když jeho otec zemřel, královská pokladnice byla prázdná a invaze [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII. Francouzského]] byla na spadnutí, Karel se opět rozhodl uplatnit svůj nárok na neapolské a jeruzalémské království. Když král Karel v září 1494 napadl Itálii, podařilo se mu získat podporu papeže [[Alexandr VI.|Alexandra VI.]], který Karla vyzval, aby obrátil své vojenské úsilí proti Turkům. Král Karel nepolevil a na začátku roku 1495 se přiblížil k Neapoli, poté co porazil Florencii a neapolskou flotilu Alfonsova bratra Fridricha u [[Portovenere]]. Alfonse vyděsila série zlých znamení, stejně jako neobvyklé sny a tak abdikoval ve prospěch svého syna [[Ferdinand II. Neapolský|Ferdinanda]] a uprchl tím, že vstoupil do sicilského kláštera. Zemřel v [[Messina|Messině]] později téhož roku.
Jeho vláda byla krátká. Když jeho otec zemřel, královská pokladnice byla prázdná a invaze [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII. Francouzského]] byla na spadnutí, Karel se opět rozhodl uplatnit svůj nárok na neapolské a jeruzalémské království. Když král Karel v září 1494 napadl Itálii, podařilo se mu získat podporu papeže [[Alexandr VI.|Alexandra VI.]], který Karla vyzval, aby obrátil své vojenské úsilí proti Turkům. Král Karel nepolevil a na začátku roku 1495 se přiblížil k Neapoli, poté co porazil Florencii a neapolskou flotilu Alfonsova bratra Fridricha u [[Portovenere]]. Alfonse vyděsila série zlých znamení, stejně jako neobvyklé sny a tak abdikoval ve prospěch svého syna [[Ferdinand II. Neapolský|Ferdinanda]] a uprchl tím, že vstoupil do sicilského kláštera. Zemřel v [[Messina|Messině]] později téhož roku a byl pohřben ve zdejší [[katedrála v Messině|katedrále]].


== Manželství a potomci ==
== Manželství a potomci ==
Dne 10. října 1465 se v [[Milano|Milaně]] oženil s Hippolitou Marií Sforza.
Dne 10. října 1465 se v [[Milán]]u oženil s Hippolitou Marií Sforza.


Měl s ní několik dětí:
Měl s ní několik dětí:
Řádek 28: Řádek 28:
{{Portály|Lidé|Itálie}}
{{Portály|Lidé|Itálie}}
[[Kategorie:Trastámarové]]
[[Kategorie:Trastámarové]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
[[Kategorie:Neapolští králové]]
[[Kategorie:Neapolští králové]]
[[Kategorie:Sicilští králové]]
[[Kategorie:Sicilští králové]]
[[Kategorie:Vévodové z Kalábrie]]
[[Kategorie:Nositelé Podvazkového řádu]]
[[Kategorie:Nositelé Podvazkového řádu]]
[[Kategorie:Narození 4. listopadu]]
[[Kategorie:Mecenáši]]
[[Kategorie:Narození 1448]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále v Messině]]
[[Kategorie:Narození v Neapoli]]
[[Kategorie:Narození v Neapoli]]
[[Kategorie:Úmrtí v Messině]]
[[Kategorie:Úmrtí v Messině]]
[[Kategorie:Úmrtí 1495]]
[[Kategorie:Narození 4. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 1448]]
[[Kategorie:Úmrtí 18. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 18. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 1495]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 28. 12. 2015, 21:12

Alfons II. Neapolský
Narození4. listopadu 1448 nebo 1448
Neapol
Úmrtí18. prosince 1495 nebo 1495 (ve věku 46–47 let)
Messina
Místo pohřbeníKatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Messině
Povolánípanovník
OceněníPodvazkový řád
ChoťIppolita Maria Sforzová[1]
DětiFerdinand II. Neapolský[2]
Isabela Aragonská
Sancha Aragonská
Alfons Aragonský
RodičeFerdinand I. Neapolský a Isabella z Chiaromonte
RodTrastámarové
PříbuzníBeatrix Neapolská, Johana Aragonská, Eleonora Aragonská, František Aragonský, Jan Aragonský, Fridrich IV. Neapolský, Ferdinand Aragonský z Montalta a Alfons Aragonský (1460-1510) (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfons II. Neapolský také Alfons Aragonský (4. listopadu 1448 Neapol18. prosinec 1495 Messina) byl od 25. ledna 1494 do 22. února 1495 neapolským králem s titulem král Neapole a Jeruzaléma. Jako vévoda z Kalábrie byl patronem renesančních básníků a stavitelů.

Život

Narodil se v Neapoli, jako nejstarší potomek Ferdinanda I. Neapolského a jeho první manželky, Isabelly z Chiaromonte. Matka byla dcerou Tristana, hraběte z Copertina a Kateřiny z Taranta. Alfonsovým bratrancem byl Ferdinand II. Aragonský, král Aragonie a první vládce sjednoceného Španělska. Byl žákem humanisty Giovanniho Pontani, jehož De splendore popisuje ctnosti a správný způsob života prince.

Když jeho matka Isabela zemřela, stal se následníkem jejích feudálních nároků, včetně nároků na Jeruzalémský trůn. V roce 1463, když bylo Alfonsovi patnáct let, zemřel jeho prastrýc Giovanni Antonio Del Balzo Orsini, princ z Taranta, a Alfons zdědil některé jeho majetky. Alfons se ukázal jako zkušený a odhodlaný voják, při pomoci jeho otci potlačit Conjure baronů a při obraně království proti papežovým nárokům. Jako kondotiér bojoval v nejdůležitější válkách doby.

Jeho vláda byla krátká. Když jeho otec zemřel, královská pokladnice byla prázdná a invaze Karla VIII. Francouzského byla na spadnutí, Karel se opět rozhodl uplatnit svůj nárok na neapolské a jeruzalémské království. Když král Karel v září 1494 napadl Itálii, podařilo se mu získat podporu papeže Alexandra VI., který Karla vyzval, aby obrátil své vojenské úsilí proti Turkům. Král Karel nepolevil a na začátku roku 1495 se přiblížil k Neapoli, poté co porazil Florencii a neapolskou flotilu Alfonsova bratra Fridricha u Portovenere. Alfonse vyděsila série zlých znamení, stejně jako neobvyklé sny a tak abdikoval ve prospěch svého syna Ferdinanda a uprchl tím, že vstoupil do sicilského kláštera. Zemřel v Messině později téhož roku a byl pohřben ve zdejší katedrále.

Manželství a potomci

Dne 10. října 1465 se v Milánu oženil s Hippolitou Marií Sforza.

Měl s ní několik dětí:

S milenkou Trogií Gazzelas měl také několik dětí:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso II of Naples na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.