Alfons II. Neapolský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pomlčka + typo
úprva, encyklopedický styl, lepší formulace vět, kategorie
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Alfons II. Neapolský''' ([[4. listopad]] [[1448]] – [[18. prosinec]] [[1495]]), jinak také '''Alfons Aragonský''', byl od 25. ledna 1494 do 22. února 1495 [[Seznam neapolských králů|neapolským králem]] s titulem král Neapole a [[Seznam jeruzalémských králů|Jeruzaléma]]. Jako vévoda z Kalábrie byl patronem renesančních básníků a stavitelů.
'''Alfons II. Neapolský''' také '''Alfons Aragonský''' ([[4. listopad]]u [[1448]] [[Neapol]] – [[18. prosinec]] [[1495]] [[Messina]]) byl od 25. ledna 1494 do 22. února 1495 neapolským králem s titulem [[Seznam neapolských králů|král Neapole]] a [[Seznam jeruzalémských králů|Jeruzaléma]]. Jako vévoda z [[Kalábrie]] byl patronem renesančních básníků a stavitelů.


==Život ==
==Život ==
Narodil se v Neapoli, jak nejstarší potomek [[Ferdinand I. Neapolský|Ferdinanda I. Neapolského]] a jeho první manželky, [[Isabella z Chiaromonte|Isabelly z Chiaromonte]]. Matka byla dcerou Tristana, hraběte z Copertina a Kateřiny z Taranta. Alfonsovým bratrancem byl [[Ferdinand II. Aragonský]], král [[Aragonie]] a první vládce sjednoceného [[Španělsko|Španělska]]. Byl žákem humanisty Giovanniho Pontani, jehož ''De splendore'' popisuje ctnosti a správný způsob života prince.
Narodil se v Neapoli, jako nejstarší potomek [[Ferdinand I. Neapolský|Ferdinanda I. Neapolského]] a jeho první manželky, [[Isabella z Chiaromonte|Isabelly z Chiaromonte]]. Matka byla dcerou Tristana, hraběte z Copertina a Kateřiny z Taranta. Alfonsovým bratrancem byl [[Ferdinand II. Aragonský]], král [[Aragonie]] a první vládce sjednoceného [[Španělsko|Španělska]]. Byl žákem humanisty Giovanniho Pontani, jehož ''De splendore'' popisuje ctnosti a správný způsob života prince.

Když jeho matka Isabela zemřela, stal se následníkem jejích feudálních nároků, včetně nároků na Jeruzalémský trůn.

V roce 1463, když bylo Alfonsovi patnáct let, zemřel jeho prastrýc Giovanni Antonio Del Balzo Orsini, princ z Taranta, a Alfons zdědil některé jeho majetky. Alfons se ukázal jako zkušený a odhodlaný voják, při pomáhání svému otci potlačit Conjure baronů a při obraně království proti [[Papežský stát|papežovým]] nárokům.


Když jeho matka Isabela zemřela, stal se následníkem jejích feudálních nároků, včetně nároků na Jeruzalémský trůn. V roce 1463, když bylo Alfonsovi patnáct let, zemřel jeho prastrýc Giovanni Antonio Del Balzo Orsini, princ z Taranta, a Alfons zdědil některé jeho majetky. Alfons se ukázal jako zkušený a odhodlaný voják, při pomoci jeho otci potlačit Conjure baronů a při obraně království proti [[Papežský stát|papežovým]] nárokům.
Jako [[kondotiér]] bojoval v nejdůležitější válkách doby.
Jako [[kondotiér]] bojoval v nejdůležitější válkách doby.


Alfonsova vláda byla krátká. Když jeho otec zemřel, královská pokladnice byla prázdná a invaze [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII. Francouzského]] byla na spadnutí, Karel se opět rozhodl uplatnit svůj nárok na neapolské a jeruzalémské království.
Jeho vláda byla krátká. Když jeho otec zemřel, královská pokladnice byla prázdná a invaze [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII. Francouzského]] byla na spadnutí, Karel se opět rozhodl uplatnit svůj nárok na neapolské a jeruzalémské království. Když král Karel v září 1494 napadl Itálii, podařilo se mu získat podporu papeže [[Alexandr VI.|Alexandra VI.]], který Karla vyzval, aby obrátil své vojenské úsilí proti Turkům. Král Karel nepolevil a na začátku roku 1495 se přiblížil k Neapoli, poté co porazil Florencii a neapolskou flotilu Alfonsova bratra Fridricha u [[Portovenere]]. Alfonse vyděsila série zlých znamení, stejně jako neobvyklé sny a tak abdikoval ve prospěch svého syna [[Ferdinand II. Neapolský|Ferdinanda]] a uprchl tím, že vstoupil do sicilského kláštera. Zemřel v [[Messina|Messině]] později téhož roku.

Karel v září 1494 napadl Itálii. Alfonsovi se podařilo získat podporu papeže [[Alexandr VI.|Alexandra VI.]], který Karla vyzval, aby obrátil své vojenské úsilí proti turkům.

Nicméně, francouzský král nepolevil, na začátku roku 1495 se Karel blížil k Neapoli, poté, co porazil Florencii a neapolskou flotilu Alfonsova bratra Fridricha u [[Portovenere]]. Alfonsa vyděsila série zlých znamení, stejně jako neobvyklé sny, abdikoval ve prospěch svého syna, [[Ferdinand II. Neapolský|Ferdinanda]], a uprchl vstoupením do sicilského kláštera. Zemřel v [[Messina|Messině]] později toho roku.


== Manželství a potomci ==
== Manželství a potomci ==
Řádek 21: Řádek 14:


Měl s ní několik dětí:
Měl s ní několik dětí:

* [[Ferdinand II. Neaposký]]
* [[Ferdinand II. Neaposký]]
* [[Isabela Aragonská (1470–1524)]]
* [[Isabela Aragonská (1470–1524)]]
* Petr
* Petr


Milenka, se kterou měl několik dětí byla Trogia Gazzela:
S milenkou Trogií Gazzelas měl také několik dětí:

* [[Sancha Aragonská (1478)]]
* [[Sancha Aragonská (1478)]]
* [[Alfons Aragonský (1481)]]
* [[Alfons Aragonský (1481)]]
Řádek 35: Řádek 26:


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Lidé|Itálie}}
{{Portály|Lidé|Itálie}}

[[Kategorie:Narození 1448]]
[[Kategorie:Úmrtí 1495]]
[[Kategorie:Trastámarové]]
[[Kategorie:Trastámarové]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
Řádek 46: Řádek 33:
[[Kategorie:Nositelé Podvazkového řádu]]
[[Kategorie:Nositelé Podvazkového řádu]]
[[Kategorie:Narození 4. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 4. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 1448]]
[[Kategorie:Narození v Neapoli]]
[[Kategorie:Úmrtí v Messině]]
[[Kategorie:Úmrtí 1495]]
[[Kategorie:Úmrtí 18. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 18. prosince]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 28. 12. 2015, 17:43

Alfons II. Neapolský
Narození4. listopadu 1448 nebo 1448
Neapol
Úmrtí18. prosince 1495 nebo 1495 (ve věku 46–47 let)
Messina
Místo pohřbeníKatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Messině
Povolánípanovník
OceněníPodvazkový řád
ChoťIppolita Maria Sforzová[1]
DětiFerdinand II. Neapolský[2]
Isabela Aragonská
Sancha Aragonská
Alfons Aragonský
RodičeFerdinand I. Neapolský a Isabella z Chiaromonte
RodTrastámarové
PříbuzníBeatrix Neapolská, Johana Aragonská, Eleonora Aragonská, František Aragonský, Jan Aragonský, Fridrich IV. Neapolský, Ferdinand Aragonský z Montalta a Alfons Aragonský (1460-1510) (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfons II. Neapolský také Alfons Aragonský (4. listopadu 1448 Neapol18. prosinec 1495 Messina) byl od 25. ledna 1494 do 22. února 1495 neapolským králem s titulem král Neapole a Jeruzaléma. Jako vévoda z Kalábrie byl patronem renesančních básníků a stavitelů.

Život

Narodil se v Neapoli, jako nejstarší potomek Ferdinanda I. Neapolského a jeho první manželky, Isabelly z Chiaromonte. Matka byla dcerou Tristana, hraběte z Copertina a Kateřiny z Taranta. Alfonsovým bratrancem byl Ferdinand II. Aragonský, král Aragonie a první vládce sjednoceného Španělska. Byl žákem humanisty Giovanniho Pontani, jehož De splendore popisuje ctnosti a správný způsob života prince.

Když jeho matka Isabela zemřela, stal se následníkem jejích feudálních nároků, včetně nároků na Jeruzalémský trůn. V roce 1463, když bylo Alfonsovi patnáct let, zemřel jeho prastrýc Giovanni Antonio Del Balzo Orsini, princ z Taranta, a Alfons zdědil některé jeho majetky. Alfons se ukázal jako zkušený a odhodlaný voják, při pomoci jeho otci potlačit Conjure baronů a při obraně království proti papežovým nárokům. Jako kondotiér bojoval v nejdůležitější válkách doby.

Jeho vláda byla krátká. Když jeho otec zemřel, královská pokladnice byla prázdná a invaze Karla VIII. Francouzského byla na spadnutí, Karel se opět rozhodl uplatnit svůj nárok na neapolské a jeruzalémské království. Když král Karel v září 1494 napadl Itálii, podařilo se mu získat podporu papeže Alexandra VI., který Karla vyzval, aby obrátil své vojenské úsilí proti Turkům. Král Karel nepolevil a na začátku roku 1495 se přiblížil k Neapoli, poté co porazil Florencii a neapolskou flotilu Alfonsova bratra Fridricha u Portovenere. Alfonse vyděsila série zlých znamení, stejně jako neobvyklé sny a tak abdikoval ve prospěch svého syna Ferdinanda a uprchl tím, že vstoupil do sicilského kláštera. Zemřel v Messině později téhož roku.

Manželství a potomci

Dne 10. října 1465 se v Milaně oženil s Hippolitou Marií Sforza.

Měl s ní několik dětí:

S milenkou Trogií Gazzelas měl také několik dětí:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso II of Naples na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.