Serviova hradba: Porovnání verzí
m commonscat |
|||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Hradební zeď byla postavena z velkých bloků [[pěnovec|pěnovce]] (vápenného tufu) z okolí města [[Veje]]. Byla až 10 m vysoká, u země 3,6 m silná a byla proražena 16 branami, z nichž se zachovalo jen málo. Zato z vlastní zdi se zachovaly poměrně velké úseky, na severu přímo u nádraží Termini nebo na [[Aventin]]u, kde se zachoval i oblouk pro obranný [[katapult]] z pozdní doby republiky. Z vnější strany hradbu lemoval příkop, z vnitřní strany byla místy zesílena hliněným parkánem. |
Hradební zeď byla postavena z velkých bloků [[pěnovec|pěnovce]] (vápenného tufu) z okolí města [[Veje]]. Byla až 10 m vysoká, u země 3,6 m silná a byla proražena 16 branami, z nichž se zachovalo jen málo. Zato z vlastní zdi se zachovaly poměrně velké úseky, na severu přímo u nádraží Termini nebo na [[Aventin]]u, kde se zachoval i oblouk pro obranný [[Katapult (stroj)|katapult]] z pozdní doby republiky. Z vnější strany hradbu lemoval příkop, z vnitřní strany byla místy zesílena hliněným parkánem. |
||
== V historii == |
== V historii == |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat |
* {{Commonscat}} |
||
* {{en}} [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/_Texts/PLATOP*/Murus_Servii_Tullii.html Serviova hradba na stránkách Lacus Curtius] |
* {{en}} [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Lazio/Roma/Rome/_Texts/PLATOP*/Murus_Servii_Tullii.html Serviova hradba na stránkách Lacus Curtius] |
Verze z 22. 12. 2015, 19:24
Serviova hradba (it. Mura serviane) je nejstarší zčásti zachované opevnění města Říma. 11 km dlouhou kamennou hradbu patrně postavil král Servius Tullius počátkem 4. století př. n. l., snad na základech staršího valu ze 6. stol.
Popis
Hradební zeď byla postavena z velkých bloků pěnovce (vápenného tufu) z okolí města Veje. Byla až 10 m vysoká, u země 3,6 m silná a byla proražena 16 branami, z nichž se zachovalo jen málo. Zato z vlastní zdi se zachovaly poměrně velké úseky, na severu přímo u nádraží Termini nebo na Aventinu, kde se zachoval i oblouk pro obranný katapult z pozdní doby republiky. Z vnější strany hradbu lemoval příkop, z vnitřní strany byla místy zesílena hliněným parkánem.
V historii
Hradba ochránila Řím před Hannibalem, když roku 211 př. n. l. za Druhé punské války přitáhl s vojskem k městu. Za občanských válek však byla několikrát dobyta. V počátcích císařství byla římská vojenská moc tak silná, že město fakticky hradby nepotřebovalo a pozvolna se šířilo i mimo Serviovu hradbu. Až ve 3. století n. l. je začaly ohrožovat germánské vpády a císař Aurelianus (†275) dal zbudovat novou, podstatně delší hradbu (vnější hradba na sousedním plánku).
Odkazy
Literatura
- K. Baedeker, Mittel-Italien und Rom. Leipzig 1900, str. 181.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Serviova hradba na Wikimedia Commons
- (anglicky) Serviova hradba na stránkách Lacus Curtius
- (anglicky) Lacus Curtius: brány v Serviově hradběl
- (anglicky) Mapa "Serviovy" hradby podle posledních vykopávek